Ivan Olbracht Books

Set in a region south of the Carpathian mountains, this novel tells the story of Nikola Suhaj who lives a Robin Hood-like existence. He and his accomplices rob - and often kill - travellers and rich Jewish merchants and share their spoils between the poor, fellow Ruthenians and poor Jews. schovat popis

Golet v údolí je sbírka tří povídek, jejichž děj probíhá v židovské vesničce Polana, v níž Olbracht důvěrně zachycuje mentalitu i zvyky podkarpatské židovské komunity.

Ein Fuhrmann, der nicht mehr ein noch aus weiß und der sich und seine Mähre Julca am Ende an zwei Gojim verdingen muß; ein Schneider, der sich seinen ehelichen Pflichten zu entziehen sucht, weil er sich insgeheim für einen der 36 Gerechten hält; und schließlich Hanas wunderschöne Mandelaugen, Abgründe für Männerseelen, die ihr aber auch nicht dabei helfen, ihren Geliebten als Ehemann durchzusetzen. Die Novellen Ivan Olbrachts sind Glanzstücke tschechischen Erzählens und geben Zeugnis einer Welt, die es längst nicht mehr gibt.

Historický román o španělském dobyvateli Hernandu Cortésovi. který r. 1519 ve službách španělského krále Karla V. připlouvá s 11 loďmi ke břehům Mexika a postupně ho dobývá: zmocňuje se pobřeží, proniká do vnitrozemí, podrobuje si domorodé kmeny, zajímá mexického císaře, kolonizujezemi, je jmenován místodržitelem Mexika, později však zbaven úřadu i jmění. Autor zde v době války a okupace těží námět z Dějin dobytí Mexika, díla amarického historika Williama Prescotta.

Příběhy Jákobovy (1933), Mladý Josef (1934). První a druhá část slavné tetralogie o Josefu Egyptském, kterého jeho závistiví bratři prodali do Egypta. Tato část vypráví příběh Jákoba, syna Izákova, a jeho lásky ke krásné Ráchel. Inspirací byla I. kniha Mojžíšova – Genesis. Zpracované motivy jsou jen zlomkem dějů, o nichž biblická předloha hovoří a od ostatních podobných děl se liší hluboce lidským a zároveň nadčasovým pojetím osudů svých hrdinů.

Kniha představuje žánrově a tematicky rozmanité práce otiskované převážně jen v časopisech od r. 1906 do r. 1915. Zahrnuje povídky, reportáže, satirické postřehy z vojenského života (Rezervistovy dopisy), jednoaktové drama (Pátýakt), verše, črty, humoresky a fejetony.

Golet v údolí je sbírka tří povídek, jejichž děj probíhá v židovské vesničce Polana, v níž Olbracht důvěrně zachycuje mentalitu i zvyky podkarpatské židovské komunity.

Román zobrazuje duševní stavy nenadále osleplého individualistického a sobeckého měšťáka, muka žárlivosti a úsilí osvobodit se od lásky ženy, které nevěří.

...je jednou z nejznámějších a také nejkrásnějších povídek knihy Golet v údolí, kterou Ivan Olbracht uzavírá svá díla ze Zakarpatské Ukrajiny. Dějištěm této povídky je židovská vesnice Polana, jejíž obyvatelé žijí dosud v zajetí středověkých předsudků, náboženských pověr a zvyků, v bídě i blahobytu. Zde vyrůstá hrdinka Hana, dcera zchudlého krčmáře a kupce, která se jako první odpoutává od tohoto prostředí a vzepře se proti životu, jaký je jí vnucován tradicí. Její vzpoura nekončí však zlomeným srdcem, propadlým smutku a pasivitě, ale dovede ji přes všechna příkoří bigotních vesničanů ke šťastnému a plnému životu. S humorem až ironií, ale s nesmírným lidským pochopením rozebírá Olbracht náboženské předsudky a zvyky, jejichž starobylost, formálnost a nesmyslnost ukazuje v kontrastu s novým, zdravým názorem na život.

Tento svazek obsahuje dvě knihy Ivana Olbrachta – román Nikola Šuhaj loupežník (1933) a povídkový soubor Golet v údolí (1937) –, ve kterých umělecky zpracoval své poznání lidí a země na Podkarpatské Rusi.

Deset poetických záběrů, psaných v l. 1932-34, o životě lidu v bývalé Podkarpatské Rusi, kde se udržovaly staré patriarchální společenské formy.

Olbracht pod vlivem Říjnové revoluce v Rusku začal inklinovat ke komunismu. Proto také podnikl několik cest do Ruska, po svržení carského režimu, a nabyl dojmu, že literatura je boj proti buržoazním pořádkům. V této knize, popisuje reportáže z ruských pobytů, které posílal do novin ačasopisů a vyšly i knižně pod názvem "Rusko I - II (1920 - 21), a později v roce 1952 - přepracované pod názvem "Cesta za poznáním".

Tři povídky o vyděděncích buržoazní společnosti, která z nich nadělala tuláky a zlodějíčky (Joska, Forko a Paulína), vyvrhele mstící se alespoň na psu (Rasík a pes) a z kočovného artisty dokonce vraha (BratrŽak).Všechnyspojujepohrdání a anarchistický odpor proti společnosti a jejím institucím, s kterými nejvíce přicházejí do styku a pak velká touha po osobní svobodě.

Přepis starozákonních legend z Českobratrské bible.

Převyprávění staroindických lidových bajek ze života lidí, zvířat i nadpřirozených bytostí.

V povidkách se hmorně se satirickým výsměchem zaměřil na chyby starého Rakouska i nové republiky. Kritizuje cenzuru,byrokracii,korupci.

Podtitul: román komediantského osudu, lásky a zrady Jedna z povídek, která vyšla už v knize "O zlých samotářích", 1919, ale dále na této povídce pracoval a vydal ji samostatně v roce 1938. V 50. letech 20. století byla též zfilmována. V povídce je zobrazeny dva typy protispolečenské revolty. Anarchistická vzpoura vrcholí vraždou sveřepého synka, "jednoho za všechny, kterou spáchal mladší bratr z komediantské rodiny Fricek. Starší Žak se bouří silou svého umění a opovržením ke všem, kdo člověka ponižují a zbavují ho práva na svobodu.

This Norton Critical Edition offers a complete historical and philosophical introduction to Marx's Manifesto of the Communist Party.

Stavebně složité dílo účtuje se "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život. Vydání deváté, v ČS třetí.

Osobité přetlumočení nejstarších českých pověstí a legend, které i v nejtěžších dobách udržovaly v širokých lidových vrstvách lásku ke svobodě, k mateřskému jazyku a minulosti našeho národa.

Autorovy zážitky z vězení z roku 1926 ve Slezské Ostravě.

Třicet vzrušujících příběhů ze Starého zákona, zobrazujících historii židovského národa stále bojujícího a pronásledovaného protivenstvím silnějších, udržujícího se mravními zákony a nezlomnou vůlí, že bude jednou osvobozen a žít v spokojenosti. Kniha vyšla v obdivuhodném zpracování Ivana Olbrachta po prvé za okupace a byla protestem proti nelidskému a nenávistnému chování k lidu jiné víry a jiné rasy.

Tímto románem vstoupil do české literatury nový typ hrdiny - dělník. Dělník, který bojuje za uskutečnění socialistických ideálů. Příběh vývoje venkovské služtičky, která se pod vlivem svého muže dělníka a politických událostí v Praze 1920 mění v uvědomělou proletářskou ženu, toužící po převratu doby, společnosti.

Třetí díl Mannovy tetralogie Josef a bratří jeho.

Olbrachtovy prvotiny, vybrané z českých dělnických časopisů z let 1906 až 1915. Feuilletony, reportážní studie a povídky jsou rozděleny do tří oddílů: v prvním jsou shrnuty prózy převážně feuilletonového rázu,vnichžOlbrachtsleduje zhoubné vlivy kapitalistické výrobní anarchie na život českých pohorských krajů, ukazuje násilné odnárodňování, zesměšňuje buržoasní nacionalismus, pranýřuje příživnictví maloměšťáků a odhalujehazardníhruimperialisticképolitiky: v druhé části jsou feuilletony, těžící ze zkušenosti a znalosti vojenského života za Rakouska (tento cyklus, nazvaný "Dopisy reservistovy", hodlal sám autor vydat knižně). V třetím oddílejsouotištěnypovídky, z nichžněkteré jsou rázu autobiografického (Loupežník můj přítel z mládí), jiné vysvětlují mládeži podstatu vykořisťování lidské práce za kapitalismu (Historie čepice), další podávají záběry ze životamaloměšťáků(Břemeno,Nejkrásnější denživota).

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

První tři povídky parodují rakousko-uherské mocnářství: "Táta"-chalupník, který prožil prázdninové milostné dobrodružství s nudící se kněžnou, se po dvaceti letech pod vousy směje svému nafoukanému synu, který se ovšem domnívá, že v jeho žilách koluje jen krev "vznešená" (zfilmováno s názvem "Prstýnek"), "O lásce k monarchii" - švejkovský příběh z kasáren, ilustrující tupost c.k. oficírů, "Stařeček vavříny vídeňské slávy ověnčený" je satira na hloupost sentimentálních Vídeňáků, kteří se dají ochotně napálit starým pražským syčákem. Další povídky jsou z počátku I. republiky a jejich ústředním motivem je pocit desiluse, jež vyvěrá z nesplněných socialistických nadějí a neodčiněných zlořádů; v nich zhořkl autorův úsměv a smích do sarkasticky řízné, pádné satiry. Olbracht zde jednak demaskuje pokrytectví oficiální humanity ("Kariéra Eduarda Žáka", "Neznámý vojín", "Dobrý soudce") , jednak ("Hráz na Jizeře") rozmarně karikuje horečku rychlého zbohatnutí, která se maskovala vlasteneckými frázemi. (Část. podle A.M. Píši.)

V raném povídkovém triptychu Jozka, Forko a Pavlína — Žak — Rasík a pes, vydaném poprvé knižně v roce 1913 pod souhrnným názvem O zlých samotářích, uvedl Ivan Olbracht do české literatury různé variety postav novodobých tuláků, navazující na Uhrovy bosáky, Gellnerovy bohémy či Šrámkovy nešťastné jinaké. Zápletky příběhů ustupují do pozadí ve prospěch vykreslení „samotářských“ charakterů, deklasovaných, přezíraných, ukřivděných a ponižovaných, jež spojuje zloba na celý svět, na aroganci a pokrytectví maloměšťácké společnosti, která nerespektuje jejich individualitu a upírá jim právo na osobní svobodu a lidskou důstojnost. Odlišný projev „zlého samotářství“ zachytil Olbracht v psychoanalytickém románu Žalář nejtemnější (1915), v němž hrdinovu frustraci a sociální distanci vyvolává patologická žárlivost umocněná náhodnou ztrátou zraku.

Výbor shrnuje Olbrachtovy kritické projevy v celém jejich tematickém rozsahu i časovém rozpětí. Jsou zde otištěny kritické glosy z počátku století, divadelní referáty, monografické medailóny i programové stati, reportážní studie a kulturně politické polemiky z nedávných let. Práce, z nichž většina nebyla dosud knižně publikována (mnohé byly uveřejněny anonymně na stránkách dělnických deníků), podávají zajímavý a poučný průhled do minulých zápasů o pokrokový světový názor a socialistické umění.

Obrazy ze soudobého Ruska – kniha reportáží - chápe a přijímá VŘSR jako nutnost - objevuje se zde první charakteristika Lenina Edice Června ; svazek XVI-XVII.

Výber próz predstaviteľa českej sociálno-psychologickej tvorby. Vo svojich poviedkach preniká do zvláštneho sveta tulákov, dobrodruhov, slúžok, pochybných podnikateľov, väzňov, vydedencov spoločnosti. Odhaľuje ich vnútro, citový život, nepokojnú dušu....

Golet v údolí je sbírka tří povídek, jejichž děj probíhá v židovské vesničce Polana, v níž Olbracht důvěrně zachycuje mentalitu i zvyky podkarpatské židovské komunity.

Nikola Šuhaj loupežník : Golet v údolí : Hory a staletí Text připravil Rudolf Havel

Biblické příběhy -- Ze starých letopisů -- O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách Svazek přináší souborné vydání literárních adaptací starých textů, jež čerpají ze staré paměti lidstva a národního společenství, tj. příběhů ze Starého zákona, z Kosmovy, Hájkovy a Křišťanovykroniky a ze staroindických bajek.

Příběhy, téměř anekdoty z Haškova života, zapsané jeho přítelem A. Boučkem. Jsou zde anekdoty, které se o spisovateli vyprávěli i které on sám zažil a které dokumentují jeho povahu a činnost v redakci Světa zvířat i v Rusku.

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

Krize v meziválečném Německu, mladý pár s malým synkem se protlouká nejprve na maloměstě, později v Berlíně.

Kniha povídek z Rakouska-Uherska a počátků Československa. V pozdějších vydáních vydáváno pod názvem Bejvávalo

Reportáž z autorovy ilegální cesty do SSSR r. 1920, kde strávil více než půl roku a kde prožil závěrečnou fázi intervence a počátky Nepu. Jsou to rozšířené a stylisticky upravené Obrazy ze soudobého Ruska, který kdysi pro českéhočtenáře znamenaly první ucelený soubor autentických a pravdivých zpráv o zemi Sovětů. Kniha byla zařazena do souboru knih Čtenářského odznaku SSM.

Kniha je souhrnem tří knih: Biblické příběhy, Ze starých letopisů a O mudrci Bitpajovi a jeho zvířátkách. Podrobné anotace jsou u jednotlivých knih.

Kniha obsahuje včetně úvodní povídky ještě 3 další: Rasík a pes, Táta, Dobrý soudce a Zázrak s Julčou. Jejich děj se odehrává vesměs za předmnichovské republiky v českých zemích a v chudém židovském prostředí na Podkarpatské Rusi. Obsahují sociální tématiku.

Obsahuje systematicky uspořádané dokumenty (První krůčky, Ze studentských let, Hledání, Z cesty za poznáním, Proměny, Jakub Krčín a Stříbřec, Po stopách Vladislava Vančury) přibližující vývoj autorovy umělecké osobnostia seznamující s jeho tvorbou.

Od úvodní Besedy s Ivanem Olbrachtem až do poslední řádky Olbrachta žurnalisty charakterisuje tento výbor (pozorně uspořádaný a doprovázený úvody k jednotl. oddílům a ukázkám) celé životní dílo významného pokrokového spisovatele, průkopníka českého socialistického umění, národního umělce I.O. - I. Samotáři. (3 ukázky z prvních knih ukazují tři typy samotářů: chudé lidi, z nichž dělá samotáře bezcitná kapitalistická společnost, lidi osamocené pro sobectví a lásku jen k sobě samým a posléze inteligentní lidi, kteří se cítí osamoceni ve společnosti, v níž žijí). II. Jak se žilo za první republiky. (Vedle několika kapitol z románu "Anna proletářka" hl. vzpomínky a dopisy z vězení, jímž umlčovala buržoasní republika komunistického novináře.) III. Ze země pod Karpaty (I.O. přišel na Zakarpatskou Ukrajinu nikoliv jako zvědavý turista, ale jako člověk, který chce poznat pravdu o zemi, která se stala předmnichovské republice téměř kolonií; této zemi zasvětil ze svého díla vedle "Nikoly Šuhaje" knihy "Hory a staletí" a "Golet v údolí", z nichž přináší ukázky tento odd.) IV. Cesta za poznáním. (Reportáže z SSSR r. 1920.) V. Dobyvatel. (Několik kapitol z románu o Cortezovi.) VI. O mudrci Bidpajovi. (Staroindické bajky upravené Olbrachtem pro dospělejší mládež.) VI. Nakonec zvítězí lid. (Výbor z novinář. článků z posled. let.)

Trojice humoristických povídek od českých autorů. Vydalo nakladatelství Práce pro členy Erb klubu jako prémii 5. ročníku.

V této knize autor informuje o tvrdosti a bezcitnosti vězeňského řádu, který dovoluje zavírat i dospívající děti a bezohledně vykořisťuje trestance. Zkratkovitý a barvitý záznam lidských osudů, úvahy i pozorování představují obžalobu buržoazní justice, která pro peníze udělá cokoli.

Soubor fejetonů a povídek s vojenskou tematikou, které vznikaly v letech 1907-1913, byly časopisecky publikovány a část z nich vyšla i knižně (Československý spisovatel 1954). Kniha, jež přináší prózy v původním znění avchronologickém pořádku, je rekonstrukcí autorem projektovaného dílaRezervistovy dopisy, jehož rukopis se ztratil v r. 1920 za bojů o Lidový dům.

Soubor povídek z Podkarpatska, jejichž děj se odehrává v izolovaném prostředí židovské obce, kde lidé žijí po staletí neměnným způsobem uprostřed pověr a zaostalosti.

Texty uspořádal, obrazovou dokumentaci vybral a předmluvu napsal Pavel Taussig.

Země bez jména - 1932, reportáže, informují o špatné sociální a národnostní situaci na Podkarpatské Ukrajině, analýza historických událostí a charakteristika zdejšího obyvatelstva (rusínských pastevců a dřevorubců, židovských řemeslníků a obchodníků, Čechů, Maďarů, Rumunů, Cikánů).

Czech

Románový, třídně pojatý obraz českého života na vsi a v Praze před první světovou válkou až po prosincové události r. 1920. Hrdinka románu, jedna ze tří dcer despotického venkovského mlynáře, se nechce spokojit s neradostným a nedůstojným údělem venkovské ženy - služky a prchá ve chvíli vzniku první světové války z domova. Vedena spolužákem, socialistickým redaktorem, dochází k socialistickému uvědomění, stává se přesvědčenou komunistkou, organizuje vesnickou zemědělskou chudinu a posléze se v prosincových bouřích r. 1920 účastní boje za nejkrásnější svět, za svět socialistických idejí.

Pět sociálních povídek z prostředí moravské vesnice, ve kterých se zrcadlí třídní rozvrstvení venkova před první světovou válkou.