Completed in the late 1950s by its distinguished Russian author, this novel has been recognized as fiction on an epic scale: powerful, deeply moving, and devastating in its depiction of a world mutilated by war and ideological tyranny.
Rozsáhlý výbor Achmatovové lyriky a prózy z ruských originálů vybrala, uspořádala a přeložila Hana Vrbová. Doslov napsal Jiří Honzík. Publikace obsahuje i vyznání Jevgenije Jevtušenka, Margarity Aligerové a Jaroslava Smeljakova věnované básnířce.
Athéňanka Tháis vykročila z hranic věd. fantastiky. Vypráví o historické události, spálení Persepolis proslulou athénskou héterou Tháis. Jefremov v románu seznámí čtenáře nejen s rozporuplnou postavou Alexandra Makedonského, ale hlavní postava Tháis ho provede i různými starověkými náboženskými kulty spjaté s velkou ženskou bohyní. Při válečných taženích Alexandra po celém světě zažije chvíle mocenských triumfů i katastrofický konec, ke kterému spolu s Alexandrem dospěje helénská říše.
Žertovné a satirické historky a anekdoty sedmnáctého století ve staré ruské kultuře. Přeložil a parafrázoval Emanuel Frynta. Vybrala a ediční poznámku napsala Jiřina Táborská. Doslov napsal Jiří Honzík.
Výbor přináší deset novel a povídek ruského romantického filosofa, spisovatele, hudebního kritika a teoretika, jenž se zabýval i studiem přírodovědným a společenskovědným. Kniha zahrnuje jednak jeho prózy mravopisné apsychologické, zejména tzv. "příběhy z velkého světa" (např. KněžnaMimi, Zpověď vládního rady), a jednak prózy romanticko-filosofické, jež jsou volnými variacemi a motivy ze života umělců (např. Malíř, Sebastián Bach, Beethovenůvposlední kvartet). Předmluvu "Fragment ruského romantismu" napsal Vladimír Svatoň. Přeložil a vysvětlivkami opatřil Jiří Honzík.
Děj druhé dílu románu, tematicky i časově navazujícího na první díl Od prvního dne, je situován do července 1941. Také zde je hlavní postavou generál s vojevůdcovským talentem, který se probil z německého obklíčení a vede jednotky do náročných operací.
Poslední sbírka poezie literárního vědce, rusisty, překladatele a básníka Jiřího Honzíka je ohlédnutím za životem člověka, kde se motivy milostné prolínají s konečností bytí. Jiří Honzík se narodil 19. dubna 1924 v Košumberku u Chrudimi. V roce 1950 absolvoval literární historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde působil následně jako aspirant a odborný asistent. Od roku 1972, kdy musel z univerzity odejít, je překladatelem a literárním historikem ve svobodném povolání. Publikuje od roku 1945 v novinách i časopisech, je autorem četných předmluv a doslovů, pořadatelem řady autorských výborů a antologií (Zlato v azuru, 1980; Poezie přelomu století, 1984; Ústa slunce, 1985, aj.) a překladatelem více než šedesáti titulů z ruské literatury a literární vědy (mj. M. Bachtin, V. Brjusov, N. Gumiljov, A. Lunačarskij, B. Okudžava, B. Pasternak a I. Turgeněv). Samostatně knižně vydal výbor z literárně-historických studií Dvě století ruské literatury (Torst, 2000) a sbírku básní S podzimem za zády (Torst, 2005). Jeho manželkou byla překladatelka a spisovatelka Milena Honzíková (1925–2001).
Kniha rozsáhlých esejů o ruské literatuře mapuje v autorských medailonech většinu nejvýznamnějších ruských prozaiků a básníků od Puškina po Solženicyna. Zvláštní pozornost je věnována poezii první poloviny 20. století. Kniha, vhodná jako příručka pro studenty, je doplněna bibliografií autorových prací.
