Kniha autora Vojtěcha Pokorného pojednává nejen o dějinách nejstarší křesťanské svatyně v pražských Dejvicích, ale i o minulosti lokality samotné, počínaje prvním osídlením v pozdní době kamenné až po současnost. Autor uvádí pomocí bohatého poznámkového aparátu na pravou míru mýty o nejstarších stopách lidské činnosti na Horní Šárce a o vzniku…
O Karlově mostě vyšlo v uplynulých staletích mnoho knih. Žádná z nich se ale podrobně nevěnovala ikonografii jeho sochařské výzdoby. Ideová stránka jednotlivých děl byla přitom hlavním motivem jejich vzniku. Tato publikace obsahuje úplnou historii a popis všech soch a sousoší, které zde byly a jsou umístěny. Některá díla ovšem v průběhu času zcela zmizela. Poprvé se zde setkáváme s kompletními vyobrazeními soch současných, minulých i nerealizovaných, včetně všech dochovaných kresebných či modelových návrhů. Součástí této práce je i popis výtvarné výzdoby mosteckých věží a Křižovnického náměstí. Autoři jako přední odborníci také uvádějí na pravou míru řadu mýtů o Karlově mostě, na které můžeme narazit v nesčetných článcích a publikacích o této unikátní památce, jež naplňuje funkci dopravní, uměleckou i duchovní. Kniha má parametry vědecké publikace, včetně rozsáhlého poznámkového aparátu, přitom je napsána přístupnou formou a provede čtenáře krok za krokem historií sochařské výzdoby Karlova mostu až do současnosti.
V italských Benátkách nacházíme ve velké míře stopy uctívání pražského
mučedníka. Způsob, jakým světec zemřel, a ohrožení, které voda každý den ve
městě způsobovala, jen zde podpořily rozšíření jeho kultu. Představme si, že
putujeme do Benátek v období Nejjasnější republiky benátské a pojďme se vydat
po stopách uctívání jednoho z nejvýznamnějších českých světců.
Tématem této knihy jsou slavnosti konané od baroka k poctě sv. Jana Nepomuckého, jednoho z nejuctívanějších českých světců. Autoři sledují vznik, rozvoj a proměny jeho kultu od středověku do současnosti. Květnové poutě do Prahy, konané u příležitosti Nepomukova svátku, zahrnovaly po tři století svatojanské lodní hudby, která má tradici od roku 1715. Tyto slavnosti odrážely duchovní, kulturní a sociální proměny společnosti v různých historických obdobích, včetně významných událostí českých dějin. Po letech útlumu a zákazů se po roce 1989 podařilo slavnosti obnovit, nyní známé jako „Navalis“, a patří mezi největší pražské kulturní a náboženské akce. Kromě lodních slavností publikace zpracovává také aktivity spojené se svatým, jako jsou náboženská bratrstva, oslavy jeho blahořečení a kanonizace, a připomínky těchto aktů při kulatých výročích. Dále sleduje každoroční poutě a pražská poutní místa, kde si věřící připomínali tohoto mučedníka. Historický výklad je doprovázen rozsáhlou obrazovou dokumentací, včetně dosud nepublikovaných dobových grafik, fotografií a textů.
Hlavním tématem nové knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Postaven byl císařem Ferdinandem III. jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před Švédy v roce 1648 a ukončení prvního celoevropského válečného konfliktu. Autoři nevnímají tuto barokní památku pouze jako mimořádné umělecké a urbanistické dílo Jana Jiřího Bendla, ale také jako významný kulturní symbol. Jeho prostřednictvím se dotýkají řady dalších témat, mezi něž patří dobové spory o smysl a výklad českých dějin, role barokního umění, vztah státu a církve, husitský a bělohorský mýtus či náboženské spory. Autoři rovněž osvětlují často tradované mýty, které souvisejí s Mariánským sloupem. Za významnou považují také otázku jeho ikonografie.
Součástí knihy je rozsáhlá obrazová příloha, která obsahuje řadu doposud nepublikovaných fotografií. Autoři vycházeli vedle dostupné literatury z mnoha archivních pramenů včetně pozůstalosti prvního předsedy Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí architekta Pavla Naumana.
Knihu graficky upravil František Štorm. Předmluvu napsal Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Doslov napsal prorektor Univerzity Karlovy prof. Jan Royt. Publikaci lektorovali historici Petr Koura a Jaroslav Šebek.