Petr Pokorný Books

The authors of these English and German essays focus on the analysis of the hermeneutical process, which is what occurs when texts are interpreted successfully. They are based on talks given at a symposium on 'Philosophical Hermeneutics' held at the Center for Biblical Studies in Prague in November 2001. In addition to an introductory essay by Paul Ricoeur about the basic problems of philosophical hermeneutics, the volume contains contributions from prominent researchers from all religious denominations on the subjects of philosophical hermeneutics, exegesis, and theology.

This book originated in the Donatio Universitatis Carolinae award and research support that Professor Petr Pokorný received in 2017. It was envisioned, designed, and originally conducted as a project exploring the biblical roots of Christian culture. Experts in various theological and philosophical disciplines, both from the Czech Republic and abroad, were to probe this topic from their particular perspectives. The hoped-for output was to be a coherent collective study of the proposed topic. However, due to the unexpected passing away of Prof. Pokorný in early 2020, the project could not be executed according to the original plan. Rather than a collective monograph, therefore, the present book is a collection of essays that investigate various aspects of the Bible and Christianity in their relation to culture as a broad human phenomenon. The book is divided into two sections. While the first section focuses on particular issues in the Bible, the second addresses historical, philosophical, and cultural developments. As Petr Pokorný was actively and importantly involved in the initial stages of the project, two essays are written by him personally. The whole book, then, is dedicated in his honor.

The monograph discusses the short formulae of the 'gospel' (euangelion) as the first reflected expressions of Christian faith. They adapted the apocalyptic expectations to express the Easter experience and shaped the earliest literary Gospel (Ma

Das Lehrbuch bietet einen Überblick über die Literatur des Neuen Testaments mit allen wichtigen Aspekten. Nach einer allgemeinen Einführung in die Hermeneutik biblischer Texte und die historischen Voraussetzungen des Neuen Testaments stellen Petr Pokorny und Ulrich Heckel jede neutestamentliche Schrift mit ihrem Inhalt, ihrer Entstehungssituation und insbesondere ihrer Theologie vor.

Dieser Band versammelt neunzehn Studien Petr Pokornýs zur Jesusforschung und zu den Anfängen der Christologie. In den einzelnen Aufsätzen befasst er sich mit dem Problem der Beziehung der ur- und frühchristlichen Christologie(n) zum Jesus der Geschichte, mit der theologischen Begründung der Jesus-Forschung und ihrer Beziehung zur systematischen Theologie und Philosophie sowie mit der Methodologie der kritischen Jesusforschung. Mehrere Beiträge betreffen Einzelfragen, wie die Beziehung des Jesus von Nazareth zu Johannes dem Täufer, Paulus und Jesus sowie die Sprache der ältesten Traditionen über Jesus. Zudem untersucht der Autor die Bergpredigt und die innere Struktur ihrer Ethik, die Passionsgeschichte oder die Darstellung der Rolle von Jesus in den einzelnen Evangelien und in außerchristlichen Zeugnissen.

Rozsáhlý Úvod do Nového zákona, který se konečně dostává k českým čtenářům, sepsal profesor Pokorný – na objednávku tübingenského nakladatelství Mohr-Siebeck – jako univerzitní učebnici dvou oborů: literárního úvodu do Nového zákona a teologie Nového zákona. Vzhledem k tomu, že od vydání staršího a podstatně kratšího českého Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, rozhodl se celou látku zpracovat nově. Strukturou zůstává sice kniha blízká žánru literárních úvodů (kdo, kdy, kde, pro koho a proč jednotlivé texty sepsal), přesahuje je však důsledným pojednáním teologie jednotlivých spisů a vrstev Nového zákona a přináší též náčrt celkové koncepce novozákonního kánonu. Díky přispění Ulricha Heckela se pak kniha stala skutečnou učebnicí se shrnutími obsahu biblických knih, přehledy a tabulkami; tento německý teolog ji též obohatil o některé údaje týkající se dobového pozadí vzniku Nového zákona, tematická shrnutí a v oddílech o janovských spisech a deuteropavlovských listech má významný podíl i na vlastním výkladu.

Od počátku práce na Českém ekumenickém překladu bylo plánováno připravit výklad Bible, což se však podařilo jen částečně. Nový zákon byl vydán v jednom svazku se stručnými „výkladovými poznámkami“ (1991), zatímco jednotlivé práce členů překladatelské skupiny byly publikovány samostatně. Pražské Centrum chce navázat na tyto plány a nabídnout českému čtenáři ucelenou řadu komentářů k Písmu, které budou původním dílem domácích autorů. Tyto výklady budou vycházet z kritické exegeze a současné biblistiky, zároveň budou usilovat o srozumitelnost pro široké spektrum čtenářů, včetně laiků a studentů. Ekumenická orientace se projeví ve výběru autorů z různých křesťanských tradic a v konfesijní nepředpojatosti jednotlivých výkladů. Česká biblická společnost s Centrem biblických studií plánuje vydávat tyto komentáře po dobu asi deseti let, přičemž jednotlivé díly budou číslovány podle pořadí novozákonních spisů. Prvním svazkem je komentář k Listu Efezským od prof. Petra Pokorného DrSc., který obsahuje text celého listu s výkladem a pomůže lépe porozumět biblické zvěsti. Na konci knihy je připojen rejstřík biblických citátů.

České překlady spisů objevených poblíž egyptského Nag Hammádí přinášejí unikátní svědectví o různorodosti literárních žánrů a obsahu. Tento soubor koptsky psaných textů, známý jako Kodexy z Nag Hammádí, byl sestaven ve 4./5. století. První svazek výboru textů zahrnuje spisy z druhého kodexu, které reflektují široké spektrum myšlenek. Mezi nimi je Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), sbírka Ježíšových výroků, která navazuje na některé starokřesťanské tradice a je ovlivněna předgnostickým platonizmem. Filipovo evangelium (2. stol.) přináší gnostické pojetí smrti a je ovlivněno valentinskou gnózí. Spis Podstata archontů (2. pol. 3. stol.) zkoumá vznik a povahu nižších božských bytostí, které stvořily svět a snaží se uplatňovat moc. O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) interpretuje první kapitoly Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši se snaží kreativně interpretovat řecký mýtus o pádu duše s využitím biblických a homerovských citátů. Tomášova kniha, stylizovaná jako dialog se vzkříšeným Kristem, vyzývá k duchovnímu zdokonalení a spojuje prvky platonické etiky s asketismem.

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.

Publikace Neznámá evangelia, první svazek ediční řady Knihovna rané křesťanské literatury, se zaměřuje na apokryfní evangelia, spisy evangelijního typu, které vznikaly do konce 2. století po Kr. Obsahuje nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nejsou součástí biblických evangelií. Tyto texty, vzniklé v počátcích křesťanského písemnictví, nebyly zařazeny do biblického kánonu z různých důvodů, včetně odchylného výkladu křesťanských tradic. Odrazily tehdejší problémy, jako vztah k jiným náboženstvím a hledání lidových forem zbožnosti. Apokryfní texty jsou důležité jako doklady starých literárních žánrů, které církev přestala užívat koncem 1. století. Kniha obsahuje překlady literárních památek v původních jazycích (řecky, koptsky, latinsky), včetně nedávno objeveného Evangelia Spasitele, které je poprvé přeloženo do češtiny. K Tomášovu evangeliu je připojen nový výklad prof. Pokorného, který napsal také úvodní stať, v níž charakterizuje apokryfní evangelia v kontextu kanonických textů. Texty jsou doplněny úvody, kritickými poznámkami a rejstříky. Kniha zahrnuje různé apokryfní spisy, včetně nekanonických výroků připisovaných Ježíšovi a dalších evangelijních fragmentů.

Tajné knihy starověkých gnostiků / Gnóze byla jedním z nejvlivnějších, ale také nejsložitějších duchovně myšlenkových hnutí pozdního starověku. Kniha o podstatě, učení a dějinném působení tohoto hnutí, které od starověku vnášelo do křesťanství myšlenky blízké velkým východním náboženstvím. Druhé, rozšířené vydání.... celý text

Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.

Dlouho byl Nový zákon pokládán za soubor textů, které vznikly na okraji antického písemnictví, za dílo prostých sběratelů křesťanských tradic a prvních misionářů, povzbuzujících svými dopisy společenství raných křesťanských obcí ve víře. Již od čtvrtého století se však biblické texty staly významným zdrojem inspirace všech oblastí umění a prokázaly svou hodnotu jako modelové příběhy významné pro celou životní orientaci. V posledních letech přineslo biblické bádání nové poznatky o jednotlivých novozákonních spisech a osvětlilo jejich myšlenkovou strukturu i psychologickou hloubku. V práci Petra Pokorného hledisko literárně-historické vyváženě doplňuje výklad teologických koncepcí knih Nového zákona. Na závěr knihy připojený slovníček s výkladem odborných výrazů zpřístupňuje toto dílo všem, kdo chtějí porozumět řeči a duchovnímu odkazu biblické zvěsti.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. V rámci ČEK vychází pod číslem 2 Evangelium podle Marka. Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu.

Zasvěcený popis rozmachu hellénistické kultury a jejího vlivu na obrovské území od Egypta po Indii.

Od základních otázek jazyka k výkladu bible. Hermeneutika jako teorie výkladu, teorie interpretace se v dnešním pojetí stává teorií porozumění vůbec. Základní oblasti hermeneutického výzkumu (jazyk, komunikace se „světem textu“) jsou v první části této přehledné publikace seřazeny podle ustálených oblastí, pro jejichž výzkum byly postupně vypracovány metodické postupy. Ukazuje se, že již od poloviny 18. století lze mluvit o moderní tradici hermeneutiky, která v zásadě platí pro všechny oblasti lidského života a dějin. Druhou část knihy tvoří příspěvky našich předních odborníků, věnované jednotlivým problémům a postavám hermeneutické diskuse (Překlad v antice, Patristická exegeze, F. Schleiermacher, E. Husserl, M. Heidegger, R. Bultmann, Postmoderní kritika). Třetí část je věnována ukázkám exegeze a komentářům převážně biblických textů. Na publikaci spolupracovali J. Čapek, R. Dostálová, L. Karfíková, A. Kliková, Z. Mathauser, J. Mrázek, I. Noble, A. Pištora, M. Prudký, H. Šmahelová.

Pátý svazek úspěšné edice přináší biblické rozhovory Petra Vaďury a jeho hostů, včetně renomovaného biblisty Petra Pokorného. Ten se proslavil mnoha odbornými publikacemi a získal si srdce mnoha žáků. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem 3 Vltava, kde připravuje nedělní Ranní slovo. V těchto rozhovorech, které vedl s Vaďurou, se zamýšlí nad nedělními perikopami liturgického kalendáře. Zatímco v odborných pracích je Pokorný vědeckým badatelem, v těchto rozhlasových diskuzích vystupuje jako srozumitelný a přístupný vykladač. Jeho hluboká znalost novozákonních textů mu umožňuje nahlížet na jednotlivé pasáže z nadhledu a v širších filosofických a etických souvislostech. Pokorný je také pozorovatelem doby, znepokojeným pocitem bezvýchodnosti a nedostatku perspektivy. Hlavním motivem jeho úvah je naděje, vycházející z přesvědčení, že život má smysl a stojí za to jej žít. Vzkříšený Kristus je pro něj pevným bodem historie i individuálního života, inspirující k pravému lidství. Kniha obsahuje také přepis pořadu o J. B. Součkovi a rozhovor o Pokorného životě a díle, odvysílaný na Českém rozhlasu Plzeň.

V roce 2000 došlo nečekaně k vyhlášení antropocénu, globálního věku člověka, ve kterém vliv lidstva na planetu údajně dosáhl úrovně řádově srovnatelné s většinou přirozených činitelů. Pro někoho je antropocén krizí, ba katastrofou, zatímco pro jiného příležitostí. Jednou je vědeckou hypotézou opírající se o různá měření a technická vymezení, jindy volnější uměleckou inspirací. Pro někoho je prokazatelnou realitou „tam venku“, pro jiného politickou a dobově podmíněnou konstrukcí. Stane se antropocén trvalou součástí vědy, politiky a (populární) kultury? Nebo časem vzedmutá vlna zájmu opadne, podobně jako se to stalo mnoha jiným velkým konceptům minulosti? Kniha sepsaná kolektivem dvaceti českých vědců kriticky mapuje současný stav debaty a přichází s přidanou hodnotou širokého mezioborového dialogu. Nesnaží se za každou cenu přitakat všem módním tendencím a náladám, zejména ne těm apokalyptickým. Nenabízí jednoduchá řešení, ale vybízí k nezbytnému odstupu a k hlubšímu zamyšlení.

Předpoklady teologie Nového zákona. Studie vznikla jako pokus o řešení vztahu mezi teologickým a historickým výkladem křesťanské věrouky. Původně šlo o příspěvek do světové diskuse. Protože však zahrnuje základní údaje o první etapě novozákonní teologie, předkládá autor tuto zprvuněmecky sepsanou studii i českým čtenářům, zejména farářům a studentům teologie, jako studijní pomůcku. Z německého originálu Die Entstehung der Christologie, Voraussetzungen einer Theologie des Neuen Testaments přeložil Jaroslav Vanča.

Výklad nejstarších křesťanských věroučných textů. Úvahy o tom, jak nově a srozumitelně vyjádřit staré texty o vyznání křesťanské víry a přiblížit je dnešku. Apoštolské a Nicejsko-cařihradské vyznání víry jsou texty, kterými se v dávných staletích pokusili křesťané formulovat obsah křesťanské víry. Jejich jazyk je nám ovšem vzdálený – co říká? A není na čase sáhnout po jiných vyjádřeních?

Esej evangelického teologa o základním smyslu křesťanství a o jeho dějinné situaci. Doslov napsala (z hlediska „katoličky jiné generace a jiného zaměření“) Lenka Karfíková.

Kniha podává úvod do eschatologie, což je teologická disciplína zabývající se posledními otázkami člověka (tj. z křesťanského hlediska otázka konce času, posledního soudu, vzkříšení z mrtých apod.). První kapitola shrnuje pohledy Starého zákona. Druhá představuje dobové představyžidovstva na přelomu letopočtu, které formovaly představy prvních křesťanů. Kapitoly 3-6 představují křesťanskou teologickou reflexi předního evropského badatele v oblasti biblistiky prof. Petra Pokorného (1933-2020) založenou na kritické analýze spisů Nového zákona. 7. kapitola je závěrečnou shrnující úvahou teologa a faráře ČCE Josefa Veselého (1914-2017)

Autor uvádí do současného ježíšovského bádání méně běžnou formou: v hlavní stati odpovídá na základní problémy tak, jak je pro něj formulovala redakce mezinárodního sborníku k tomuto tématu; poté v několika studiích předkládá své historické a exegetické příspěvky. Čtenář má tak možnost seznámit se nejen se současným obrazem Ježíšova života, jeho sebepochopením a jeho působením na okolí, ale i s metodikou ježíšovského bádání a s možnostmi interpretace jeho výsledků.

Teologie Lukášova evangelia a Skutků. Lukášovo evangelium a Skutky apoštolů jsou patrně dílem jednoho autora, jenž se pokusil přiblížit základy křesťanské víry lidem, kteří nebyli příliš obeznámeni se starozákonními tradicemi. V tom jsou nám ostatně blízcí. Kniha P. Pokorného se snaží přehledně a systematicky utřídit témata, která tyto dva biblické spisy zpracovávají. Původní širší německé vydání autor zkrátil. Překlad: Z něm. přeložil Bohuslav Vik.

Vznik Hugonovy nadace a jiné vzpomínky. Autor je široké veřejnosti znám především jako významný biblista, novozákoník, ojedinělý znalec rané křesťanské literatury a pisatel řady vynikajících odborných knih. V této své nové knížce se pokusil o zcela jiný žánr: napsal řadu povídek, vzpomínkových vyprávění, jakýchsi "listů z rodinné kroniky", které však díky kvalitě literárního výrazu daleko přesahují konkrétní, byť i tak pozoruhodné lidské osudy. Vyznačují se přitom lehkým vtipem, laskavostí a důvěryplným nadhledem.

Čtvrtý svazek ediční řady přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů: Authentikos logos („Věrohodné slovo“), Petrův list Filipovi, Druhý traktát velkého Séta, Tři Sétovy stély a Protennoia ve třech tvarech. Z koptských originálů je přeložili a úvodem a komentáři opatřili Zuzana Vítková, Václav Ondráček a Pavel Ryneš. Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa Wolfa B. Oertera.

Kniha nabízí překvapivé úhly pohledu na geologicky nedávnou minulost a na historické kořeny naší současnosti. Poskytuje vhled do vrtkavé hry procesů a událostí, které v uplynulých tisíciletích formovaly středoevropský prostor. Jádro knihy tvoří delší vědecké eseje, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí příběh naší proměnlivé planety, české krajiny a konkrétních míst. Příroda a civilizace jsou v tomto příběhu rovnocennými partnery. Kniha je určena všem zájemcům o historickou ekologii, biologii - zejména botaniku, geologii, prehistorickou archeologii a krajinu.

Komentovaná historie lezení v Moravském Krasu.

Od původního významu řeckých slov evangelium (dobrá zpráva, případně odměna tomu, kdo nese dobrou zprávu) prošel obsah pojmu evangelium na samém počátku křesťanství několika proměnami. Ježíš užíval pravděpodobně hebrejské sloveso s významem „nést dobrou zprávu“, pro Pavla z Tarsu znamenal tento termín označení zvěsti o Ježíšově vzkříšení, Marek, autor nejstaršího evangelia, spojil toto pojetí s výkladem o nejdůležitější části Ježíšova pozemského života a po určité době začali křesťané chápat první větu jeho spisu („Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího“) jako název a později i jako označení svébytného literárního žánru, typu Ježíšových biografií. Na základě výkladu o těchto proměnách pojmu autor přispívá též k zásadní diskusi o okolnostech, za nichž synoptická evangelia a evangelium Janovo vznikala.

Práce našich významných biblistů M. Biče a P. Pokorného, profesorů na Evangelické teologické fakultě v Praze. Kniha má posloužit k základní orientaci těm, kdo se chtějí blíže seznámit s Biblí, knihou, která spoluvytvářela kulturu celého západního světa. Může dobře posloužit k porozumění křesťanského pojetí víry i pro lidi církvi vzdálené. Vydání druhé

Skupina předních českých vědců se v této knize zabývá fenoménem kolapsu ve složitých soustavách jak v přírodě, tak ve společnosti. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát, ale podobnou strukturální povahu, podobné dynamické rysy. Dočteme se tak například o kolapsech v českém pravěku, o smutném konci člověka neandrtálského, o zániku egyptské říše, o kolapsu lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu.

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama)

Hinterland je čtenářsky vstřícná odborná kniha o severočeských pískovcových krajinách – Labských pískovcích, Kokořínsku, Českém ráji a Broumovsku. Pojednává o jejich dlouhodobém vývoji v rozpětí od vrcholu poslední ledové doby po současnost, což na kalendářní časové ose obnáší téměř 20 000 let. Po většinu této nesmírně dlouhé doby nebyly pískovcové krajiny úplně v centru lidského zájmu. Vždy, snad s výjimkou archeologického období střední doby kamenné (mezolitu), to byly spíše „krajiny za okrajem“. Zapadákovy. Ale to ještě neznamená, že byly docela opuštěné. V knize se pokusíme ukázat, že po celou dobu hrály velice důležitou roli jako širší součást středoevropských kulturních krajin. A že jsou zajímavé právě tím, jak se v nich netriviálním způsobem proplétá přírodní s kulturním. Knihu ilustruje více než 100 fotografií: od leteckých pohledů, přes panoramatické záběry, momentky z výzkumů, či dokumentace jednotlivých nálezů, po snímky pořízené přes mikroskop - jako například "portrét" pylového zrna, který jsme použili na obálku.

Zásadní česká studie z oblasti novozákonní biblistiky napsaná jedním z nejvýznamnějších českých teologů prof. J. B. Součkem. Doplnil a upravil prof. Petr Pokorný.

Tomášovo evangelium bylo používáno gnostiky a s gnostickým záměrem bylo sestaveno v dochovaný celek.

Encyklopedický soupis památek (objektů) nekatolických církví, především církve českobratrské a československé husitské.

Publikace, do níž přispělo 28 autorů, předvádí metody a výsledky současného bádání o styčných tématech na pomezí archeologie a biologie v České republice. Uvažuje v kategoriích jako je prostor, prostředí, krajina, biotop nebo ekosystém. Jde tedy o ekologii v nejširším smyslu slova. Centrálním tématem je vývoj vzájemného vztahu přírodního a kulturního. Z různých aspektů problematiky jsou nejúplněji zastoupeny archeobotanické discipliny.

Liberecko nabízí řadu historických a kulturních památek i sportovních příležitostí. Zájemci se mohou vydat na výlet do Českého ráje, Jizerských hor, Lužických hor nebo Krkonoš. Autor popisuje jednotlivá města a jejich okolí - Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnici, Semily, Turnov a upozorňuje na zajímavé tipy. Uvádí stručný přehled doporučených ubytování (hotely, penziony, horské chaty, kempy), doporučuje turistické trasy (pěšky nebo na kole). V závěru jsou uvedeny důležité informace, které se týkají dopravy, internetových adres, stravování, slavností. Přehled chronologicky řazených dějin, mapka a rejstřík. Turistický průvodce po jednom z pěti největších měst ČR Liberci a jeho okolí.