Jiří Fajt Book order

„Alle Macht der Imagination!“ - das Motto der französischen Surrealisten vor dem Zweiten Weltkrieg und des tschechischen Filmemachers, Dichters und Künstlers Jan Švankmajer, ist auch das dieses Katalogs, der die interessantesten Positionen der zeitgenössischen tschechischen Kunst und ihre Protagonisten im Dialog mit Werken der tschechischen Moderne aus der Ersten Tschechoslowakischen Republik präsentiert. Text: Text: Karel Srp, Marius Winzeler, Miroslav Petříček, Petr Fischer, Karel Král, Silija Schultheis, Roland Enke und Jan Švankmajer.

Im Jahr 1366 bezeichnete Kaiser Karl IV. Nürnberg als die 'vornehmste Stadt des Reichs' und wählte sie zu seiner zweiten Residenz nach Prag. Er integrierte die städtischen Eliten in seine Pläne und nutzte deren wirtschaftlichen Ehrgeiz. Mitglieder der bedeutenden Nürnberger Familien hatten Verbindungen nach Prag und besetzten geistliche Ämter. Jirí Fajt untersucht diese Beziehungen, um den kaiserlichen Einfluss auf die Nürnberger Kunst zu beleuchten. Karl IV. beschäftigte den Hofmaler Sebald Weinschröter, dessen Werkstatt auch die Nachfrage der kaisernahen Familien bediente, die ihre Verbundenheit durch künstlerische Repräsentation ausdrücken wollten. Die weitreichenden Handelskontakte der Stadt spiegeln sich im Kunststil wider, der italienische und franko-flämische Einflüsse zeigt. Nach der Lektüre dieser Studie kann Nürnberg unter Karl IV. nicht mehr als böhmische Kunstprovinz betrachtet werden. Jirí Fajt, ein deutsch-tschechischer Kunsthistoriker, lebt in Berlin und ist seit 2000 in verschiedenen Leitungspositionen am Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa in Leipzig tätig. Von 2014 bis 2019 war er Generaldirektor der Nationalgalerie Prag und lehrt an der Technischen Universität Berlin. Er hat zahlreiche internationale Ausstellungen kuratiert und viele Aufsätze sowie Publikationen verfasst.

Liebe, Leid und Luftschlösser: Als die Wettiner und Georg von Podiebrad 1459 im Vertrag von Eger die Grenzlinie zwischen dem Kurfürstentum Sachsen und dem Königreich Böhmen festlegten, schrieben sie eine der heute ältesten Grenzen Europas fest. Davon unbenommen blieb das Leben in der Grenzregion geprägt von grenzüberschreitenden Beziehungen, Gemeinsamkeiten und Überschneidungen. SACHSEN BÖHMEN 7000 nimmt die facettenreiche und dynamische Beziehungsgeschichte beider Regionen in einem weiten chronologischen Rahmen von der Steinzeit bis zur Gegenwart in den Blick. Über Grenzen hinweg erzählt die Ausstellung von Verflechtungen, aber auch von Konflikten und Versöhnung, von Liebe und Streit, von Umarmung und Ausgrenzung. Sie lässt uns verstehen, warum sich Sachsen und Böhmen einerseits so nah, andererseits so fern sind. Die Ausstellung präsentiert hochrangige Objekte der Archäologie und Kulturgeschichte aus beiden Regionen und bietet einen exklusiven Blick auf bedeutende Kunstschätze Böhmens. Aber auch die Menschen der Geschichte kommen nicht zu kurz. Denn es sind Männer und Frauen, die als politische Entscheidungsträger/innen, Kirchenvertreter, Intellektuelle, Soldaten, Handwerker und Künstler die Beziehungen knüpfen, pflegen, besiegeln, brechen oder bisweilen ganz verwerfen.

Katalog k výstavě Otisky vědění. Řeč keramiky koncipované společně s umělci Aj Wej-wejem a Edmundem de Waalem představuje materiál dlouho považovaný za odvětví uměleckořemeslné tvorby. Zde se však zaměřuje pozornost na jeho proměny od nejstarších dob do současnosti. Vedle keramiky dvou hlavních protagonistů prezentuje díla umělců, z nichž vycházejí a odkazují k nim, jako jsou například Lynda Benglis, Alison Britton, Hans Coper, Lucio Fontana, Asger Jorn, Kazimir Malevič, Fausto Melotti, Joan Miró, Isamu Noguči, Pablo Picasso, Lucie Rie, Marit Tingleff, Peter Voulkos.

Publikace k Aj Wej-Wejově výstavě Zákon cesty představuje nejen umělcův projekt sestávající z monumentální instalace a řady dalších ikonických děl, ale i jeho společenský a politický kontext. Prostor je věnován i časosběrným záběrům zachycujícím vznik Aj Wej-wejova díla vytvořeného přímo pro Velkou dvoranu Veletržního paláce. Doprovodné texty z pera odborníků, jako jsou Olga Lomová, Jacques Rupnik, Roger Buergel, Nira Yuval-Davis a další, poprvé komplexně mapují umělcův vztah k problematice uprchlické krize.

Katalog výstavy: Národní galerie v Praze 26. 4. - 3. 9. 2017 Katalog ke stejnojmenné výstavě, která mapuje téměř šedesátiletou kariéru významného německého umělce a je jeho první prezentací většího rozsahu v České republice i ve střední a východní Evropě. Představuje výběr padesáti stěžejních děl z autorovy rozmanité tvorby, jejichž prostřednictvím je veřejnosti přiblížen význam Gerharda Richtera v dějinách umění i kontextu soudobých reálií. Eseje mají za cíl ukázat šíři autorova uměleckého projevu, jehož podstatou je téma dějin jak ve smyslu rodinné kroniky, tak historie německého národa 20. století, uvádějí jeho dílo do širšího kontextu v rámci vzájemných česko-německých vztahů a upozorňují na paralely v dějinách obou národů.

Katalog výstavy, uspořádané u příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV., se věnuje zejména osobnosti panovníka a jeho politické a mocenské reprezentaci. Představuje vědecké poznatky získané v posledním desetiletí v rámci mezinárodních badatelských projektů. V odlišném světle se tak například jeví Karlova dvorská kultura, která kromě Prahy je nově rozšířena o akcent svobodného říšského města Norimberku, po Praze nejvýznamnější rezidence císaře Karla IV. Pozornost je věnována rovněž vztahům pražsko-norimberského karlovského dvorského okruhu k dalším centrům Říše, jakými byli Štrasburk, Kolín nad Rýnem, Mohuč, Erfurt, Magdeburg nebo habsburská Vídeň. Katalog pojednává karlovskou dvorskou reprezentaci v širokém evropském kontextu 14. století. Tuto éru autoři reflektují jako období nebývalého rozkvětu umění soustředěného kolem evropských panovnických dvorů, opomíjeny však nezůstávají ani velké klimatické změny a katastrofy sužující tehdejší obyvatelstvo. Kniha obsahuje 694 reprodukcí.

Betrifft die Handschrift Cod. 218 der Burgerbibliothek Bern (S. 312)