Shortly before the inevitable Allied assault on Fortress Europe in 1944, Field-Marshal Erwin Rommel remarked to an aide The first 24 hours of the invasion will be decisive... For the Allies, as well as for Germany, it will be the longest day.
Výbor ze současné české poezie se zaměřením na ženu. Vybrala J. Nejedlá, ilustrace Ladislav Kuklík, předmluva Jan Pilař. Uvádí básně českých autorů jako Karel Sýs, M. Florian, P. Skarlant, Jiří Žáček...
Vybrala, uspořádala a doslov napsala Jaromíra Nejedlá. Výbor, vycházející k nedožitým pětasedmdesátinám zasloužilého umělce, chce představit zamyšleného lyrika v jeho nejvlastnější tvůrčí podobě. Jako tvůrce poezie, jež je prosta rezignace a bolestínství, stárnutí, jako básníka díkůvzdání za plnost života, do něhož patřily jara i podzimy, láska, modravé obzory, touha po březích domova i tiché zastavení nad hroby.
Děj se odehrává v druhé polovině 18. století a líčí krvavě potlačené povstání venkovského lidu na Chlumecku, Hradecku a Bydžovsku. 22-030-89
Sbírka milostné a meditativní lyriky autora starší generace.
Výbor z české poezie po 2. světové válce. Vybral, uspořádal a informativní hesla o autorech napsal Otakar Chaloupka. Předmluvu napsala Jaromíra Nejedlá. Vydáno se souhlasem ministerstva školství jako četba pro žáky středních škol. Zastoupení autoři: Neumann, Nezval, Šrámek, Halas, Biebl, Pujmanová, Holan, Hrubín, Taufer, Bojar, Noha, Vrbová, Kapoun, Seifert, Branislav, Bednář, Kainar, Mikolášek, Bart, Urbánková, Nechvátal, Stehlík, Rybák, Závada, Šajner, Pilař, Vyhlídal, Boušek, Florian, Skála, Hanzlík, Janovic, Hons, Moravcová, Bernardinová, Peterka, Skarlant, Žáček, Černík, Odehnal, Brandejs, Sýs, Šimon, Pelc a Čejka.
Autor popisuje rodinné prostředí a každodenní životní rytmus. Zastavuje se u osobností, které jej přivedly k lásce k historii a rodnému Táborsku. Mnoho stran je věnováno škole, učitelům a prvním láskám. Vzpomínky končí jeho přechodem do ruské armády r. 1916.
Vydáno se souhlasem ministerstva školství ČSR jako četba pro žáky středních škol. Doslov napsala Hana Hrzalová. Ediční poznámka redakce – Naše vydání beze změny přejímá text Siréna a Havířské balady z roku 1975 (Národní knihovna – svazek 90), připravený Marií Píšovou. Provádíme pouze ojedinělé pravopisné úpravy ve shodě se současnou spisovnou normou. Siréna - Epos kladenských dolů a hutí , vyprávěný v rámci rodinné kroniky, obsáhl dějiny čtyř generací. Havířská balada - Majerová líčí vztahy mezi havíři, pevnost jejich kamarádství, solidaritu a věrnost sobě samým.
Historický román zpodobuje hrdinný život i tragickou mučednickou smrt Husova stoupence. Kniha vychází v novém vydání k šestistému výročí narození Jeronýma Pražského.
Monografie podává obraz a genezi díla a hodnotí jeho společenský smysl, druhá část doplňuje obraz o autorce (1882-1967), obsahuje též ukázky z díla a korespondence. 270 stran, 44 stran obrazové přílohy. 1. vydání.
Na formování tvářnosti času se podílí člověk. A právě z této hluboce dialektické, dynamické koncepce času pramení neuzavřenost, neohraničenost Šajnerova přístupu k životu, autorova jedinečná schopnost otevírat nitro stále novým podnětům a reagovat na ně novými básnickými činy. (zdoslovu Jaromíry Nejedlé)
Monografie načrtává spisovatelův životopis, analyzuje jeho meziválečnou i poválečnou tvorbu a nastiňuje jeho literární portrét. Snaží se zejména postihnout autorův vývoj a umělecký přerod od tvorby příběhů z nedávné minulosti, představujících na tehdejší současnost orientovanou lidovou četbu v nejlepším slova smyslu, k ztvárňování příběhů z dávné minulosti, reprezentujících vysoce umělecky náročnou historickou prózu, jíž autorka zařazuje do linie Jirásek - Winter - Vančura.
Autoři povídek: Zikmund Winter Václav Beneš Třebízský Alois Jirásek Josef Karel Šlejhar Karel Klostermann Růžena Svobodová Viktor Dyk Fráňa Šrámek Jaroslav Kratochvíl Karel Schulz Jaroslav Havlíček Karel Čapek Vladislav Vančura Třináct chmurných i ironických příběhů o lidských vášních, lásce i smrti je nasyceno sugestivní baladickou atmosférou a stává se tak strhující a dramatickou četbou. Uspořádala, doslov a ediční poznámku napsala Jaromíra Nejedlá. Bezplatná prémie edice Slunovrat za rok 1982.
Baladicky laděná psychologická novela rozvíjí příběh statkářského synka, posměšně zvaného Synáček, zprvu výtržníka a povaleče, později samotářského misantropa a posléze podnikavého hospodáře a průmyslníka, jemuž se manželství stává hybnou silou žití a jenž po smrti ženy nenachází smysl života a vyčleňuje se z lidského kolektivu. Vydání čtvrté, v ČS třetí.
Sbírka básní, které na malé ploše zprostředkovávají krásy světa: půvaby žírné, spící Hané, kouzlo bílých nocí Švédska či Norska, ale i něhu dozrávajících broskví či nejobyčejnějšího slunečního svitu v kaluži.
Výbor z drobných próz národní umělkyně z časového rozpětí z celé její tvorby uvádí úryvek z příležitostného tisku Stránky ze vzpomínek, vyšlého v Čs. spisovateli r. 1967, a tvoří jej prózy z posledního souboru Spisů, které vletech 1952-1961 autorka uspořádala a které v tomto uspořádání představují sbírky Mučenky, Plané milování, Královna krásy, Hledání domova a Cesta blesku.
Studie z literární teorie se zabývá pojetím balady, tj. její definicí, baladou narodní, sociální podstatou balady, baladou a lidovou slovesností, sociálním obsahem motivických prvků, baladou a jejími vývojovými proměnami, a objasňuje prozaickou baladu. Na baladě našich autorů, jako např. bratří Čapků, Dyka, Majerové, Olbrachta, Vančury, sleduje náznakovost baladického tvaru, všímá si jeho krystalizace a věnuje pozornost jeho zralosti.
