Svetozár Pantůček Books

Západ zná Chalíla Džibrána jako básníka a malíře a jako autora Proroka, oné „malé černé knížky“, o které básník řekl: „Když jsem psal Proroka, Prorok psal mne.“ Západ ho zná jako tvůrce s širokým duchovním rozhledem, jako jemného člověka, milujícího a milovaného, s neocenitelným smyslem pro humor a s božským darem přátelství... S Džibránovou nadčasovou moudrostí a životním nadhledem se setkáváme i v jeho parabolách – krátkých vypointovaných příbězích, přirovnáních a bajkách věnovaných věcem, které tohoto původem libanonského spisovatele zajímaly po celý život: kráse a ošklivosti, radosti a utrpení, svobodě a útlaku, lásce a nenávisti, duši a tělu, Bohu a člověku. Knížka Blázen a jiné paraboly, sestavená a přeložená orientalistou Svetozárem Pantůčkem, obsahuje Džibránovy drobnější texty „Blázen“, „Předzvěst“, „Poutník“ a „Chalíl neznaboh“.... celý text

Výborně napsaná, sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize tak popisuje jednu z mnoha absurdit táborového života s plným vědomím skutečnosti, že byl její osud shodou okolností snesitelnější než pro ostatní vězenkyně, zmiňuje rovněž černý humor, žárlivost a napětí mezi členkami souboru. Fania Fénelonová, vl. jménem Goldsteinová (1919–1983), francouzská hudebnice, zpěvačka a spisovatelka, jejíž rodiče pocházeli z Ruska. Vystudovala konzervatoř v Paříži a posléze se živila kromě hry na klavír i zpíváním v barech. Po okupaci Francie se zapojila do odbojového hnutí, záhy však byla deportována do koncentračního tábora Osvětim. Osvobození se dožila v táboře Bergen-Belsen, a přestože nakažena tyfem,zpívala ještě ten den vojákům na vlnách BBC. Své zážitky z pobytu v Osvětimi sepsala v 70. letech 20. století. O pár let později byl natočen film Playing for Time, ke kterému napsal scénář spisovatel Arthur Miller.

Francouzský státník a politik, který stál za 2. světové války v čele francouzského protinacistického odboje, se ve svých pamětech věnuje událostem z let 1940-1944: popisuje bojové akce francouzského zahraničního odboje, průběh svých setkání a vztahy ke spojeneckým politikům i vojenskýmčinitelům (Churchill, Roosevelt, Eden, Eisenhower, Beneš atd.) i vývoj situace na frontách tohoto válečného konfliktu. Součástí textu jsou fotografie i bohatá příloha dokumentů Paměti francouzského státníka - generála Charlese de Gaulla

The Prophet, is one of the most beloved classics of our time. Published in 1923, it has been translated into more than twenty languages, and the American editions alone have sold more than nine million copies. It is a collection of poetic essays that are philosophical, spiritual, and, above all, inspirational. Gibran's musings are divided into twenty-eight chapters covering such sprawling topics as love, marriage, children, giving, eating and drinking, work, joy and sorrow, housing, clothes, buying and selling, crime and punishment, laws, freedom, reason and passion, pain, self-knowledge, teaching, friendship, talking, time, good and evil, prayer, pleasure, beauty, religion, and death.

Antologie povídek alžírských spisovatelů 20. století.

Významný český orientalista vybral pozoruhodné a reprezentativní autory, kteří charakterizují syrskou literaturu moderní doby. Povídky se zaměřují na sociální neduhy, předsudky a tradice, přičemž hlavním hrdinou bývá osamělý člověk potýkající se se svými specifickými problémy. Autoři rozkrývají problémy měst i venkova, postavení žen a arabské společnosti i citové problémy svých hrdinů.

Sbírka moderních marockých povídek v překladu předního českého odborníka na severoafrickou literaturu. Přeloženo z arabštiny a francouzštiny.

Le siècle a été traversé par le communisme et par le nazisme. L'un tombe aujourd'hui dans l'oubli, pendant que le souvenir de l'autre brûle dans un feu perpétuel. Cette inégalité dans la mémoire étonne et demande explication. Il faut donc comparer les deux systèmes dans ce qu'ils ont de comparable, et ne produire que des faits qu'un même tribunal puisse connaître. Alain Besançon fait porter la comparaison sur la destruction dont communisme et nazisme sont la cause: celle des hommes dans leur corps, leur intelligence, leur moralité, leur vie sociale et politique. Il prend pour étalon le crime le plus extrême: la destruction des Juifs d'Europe. Ce livre fait descendre par degrés dans une nuit que les lumières de l'histoire positive éclairent faiblement, parce que l'humanité n'a pas l'expérience d'un crime semblable. Le recours à la théologie s'impose d'autant plus naturellement ici que la plupart des grands témoins ont crié vers le Ciel. Alors se pose la question aujourd'hui si lancinante de l'unicité de la Shoah. Alain Besançon donne ses raisons de l'admettre sans réserve, même s'il doute que les hommes puissent s'accorder sur une interprétation unique de cette unicité.

Francouzská historička rekapituluje dětství, vzestup v armádní hierarchii, působení v období Druhé republiky, převrat, cestu na politické výsluní, manévrování za 2.světové války, poválečnou neomezenou moc, agonii režimu i samotnou smrt caudilla. Shrnutí života politika, který po čtyři desetiletí formoval tvář španělské společnosti.... celý text