Kašpar Noci: fantazie na způsob Rembrandta a Callota. Soubor básní v próze, který založil tento žánr ve francouzské literatuře a inspiroval symbolistické básníky. Gaspard de la nuit byl dokončen už v roce 1836, ale publikován byl až v roce 1842 poté, co Bertrand zemřel na tuberkulózu. Kniha byla znovuobjevena Baudelairem a Mallarméem a nyní je považována za klasiku francouzské poezie i fantastické literatury. Čtvrté vydání, v Odeonu druhé
Kniha popisuje příhody chlapce Mipama. Jeho lásku k přítelkyni z dětství, honbu za bohatstvím, jež mu má umožnit sňatek s ní, ale také jeho myšlenky a úvahy ovlivněné prostředím v němž se ocitá. Jeho cesta je hledáním země, kde všichni žijí v přátelství. Když pochopí, že tato šťastná země neexistuje, umíní si, že bude pomáhat těm, kdo se ji snaží vytvořit. Román o Tibetu a jeho životě, dílo dvou autorů, učeného tibetského lámy a francouzské spisovatelky, cestovatelky a tibetanistky. Vyprávění uvádí nejen do tibetské reality, ale i do tibetské mytologie: seznamuje s prací prostého rolníka, poznáváme tibetské mnohoženství a mnohomužství, život na dvoře tibetského knížete, v čínském pohraničním městě a nakonec i život tibetských klášterů; prostředkuje se nám též mytologický pohled na život, jak jej vidí tibetský člověk.
Skoro každý den v roce je zasvěcen některému ze světců či i několika z nich. S jejich jmény se setkáváme na stránkách kalendářů, mnohá z nich nám dokonce připomínají sochy či obrazy, ale o velké většině nevíme vlastně vůbec nic. Praktická příručka stručných portrétů čtenáře seznámí se základními informacemi o světcích a o jejich symbolech, pomocí nichž je znalec dokáže identifikovat. Sestavena podle církevního roku.
Román vycházející nedlouho po prvé světové válce a zachycující pařížské prostředí měšťanských vrstev před první světovou válkou. Jde o prostředí s konvenčními manželskými svazky a s uvolněnými vztahy mezi rodiči a dětmi, prostředí, v němž se mladí ve snaze být vůbec něčím zainteresováni upnou k pochybným životním individuím, lidem, kteří šíří falešné peníze a žijí i falešnými životními hodnotami, snadno dosažitelnou materiální zabezpečeností, zvrácenými sexuálními vztahy a pohodlností ducha. Román, který autora proslavil svou formální stránkou (zejména přídavkem Deník Penězokazů).
Starobylý, romantický a láskyplný příběh slavného francouzského spisovatele (1868-1938). V naší době, která tak často zobrazuje nepokoj, neklid a rozvrat, působí tento vyrovnaný příběh se šťastným koncem jako dobrá oddechová četba. K vydání připravila Ester Marie Nováková.
Knížka o věrném přátelství dvou chlapců, kteří společně zahánějí hrozbu hladu, který obchází domov jednoho z nich následkem onemocnění matky. Prostředkem k jeho zahnání a získání peněz k matčinu léčení se stává starožitný džbán, kolem něhož se zběhne mnoho zajímavých a napínavých příhod. Pro čtenáře od 9 let.
Historie špionážní centrály ve Švýcarsku za druhé světové války. Vikingovou linií nazývají dva francouzští novináři, autoři této reportážní, místy až románově pojaté knihy, zpravodajskou službu, organizovanou Rudolfem Rösslerem, majitelem malého nakladatelství v Luzernu, která zadruhé světové války získávala z vrchního velení wehrmachtu zprávy o připravovaných vojenských akcích a předávala je přes Švýcarsko Spojencům a především Rudé armádě. Jde podle autorů knihy včetně Rösslera o jedenáct mužů, Bavorů, protestantského vyznání, kteří se poznali za prvé světové války, jsou zapřisáhlými odpůrci nacismu a jako takoví vstupují mnozí z nich do wehrmachtu, získávají vysoké vojenské funkce a svého postavení využívají k podrytí Hitlerovy moci a později ke zmaření jeho válečných operací.
Poslední povolenou knihou spisovatele Josefa Heyduka, současně jednoho z nejlepších překladatelů z moderní francouzské literatury (mj. Bertrand, Claudel, Bloy, Giono, Bernanos, Mauriac, Proust), byly drobné úvahy, které v roce 1989 vyšly v Bloku pod názvem Fragmenty, tehdy však z cenzurních důvodů ochuzeny o ty pasáže, které se týkaly Heydukových názorů na víru, čehož on sám vždycky velice litoval. Nutno připomenout, že Fragmenty byly vlastně knihou citátů z obsáhlé Heydukovy korespondence, tedy i z dopisů, kterými také nás (mne a mou ženu) po dobu pětadvaceti let obdarovával. Než jsem je po jeho smrti uložil do Památníku písemnictví, vypsal jsem si z nich na paměť pár Heydukových nejryzejších myšlenek, které by byl jistě sám za příznivější politické situace do Fragmentů zařadil. U příležitosti letošního hned dvojího Heydukova výročí, rozděluji se o ně aspoň se čtenáři Perspektiv v jistotě, že by Josef Heyduk i při své skromnosti a pokoře takovou poctu rád přijal.
Proslulá kniha reportáží známého italského novináře je věnována tragédiím 2. světové války na téměř celém území Evropy. Kniha je rozdělena do několika částí (Koně, Krysy, Psi, Sobi, Mouchy, Ptáci), jejichž účinek se neustále stupňuje. Jako celek je kniha nevšedním dokumentemo průběhu událostí zejména na fašistické frontě a vizionářským svědectvím o porážce nacismu. Jednotlivé příběhy se pohybují mezi fakty a fikcí, mezi realitou a fantazií a tvoří vrstevnaté podobenství o válce a zároveň je jednoznačným varováním pro budoucnost. V cyklu šesti obrazů je lidský úděl zachycen v okamžicích nejhlubšího ponížení, ale také i živé naděje.
