Josef Kostohryz Books

Autor je básníkem, který tvořil v osamělosti nikoliv lidské, ale duševní a snažil se vnímat, co se děje v jeho okolí. Jeho verše vypovídají o stesku a lidské zradě. Verše jsou psány skvostným básnickým jazykem. Základem výboru je samizdatové vydání veršů autora z r. 1987. Doslov Bedřich Fučík.

This classic account shows how the fall of Constantinople in May 1453, after a siege of several weeks, came as a bitter shock to Western Christendom. The city's plight had been neglected, and negligible help was sent in this crisis. To the Turks, victory not only brought a new imperial capital, but guaranteed that their empire would last. To the Greeks, the conquest meant the end of the civilisation of Byzantium, and led to the exodus of scholars stimulating the tremendous expansion of Greek studies in the European Renaissance."... an excellent tale, full of suspense and pathos... He [Sir Steven Runciman] tells the story and, as always, tells it very elegantly."- History"This is a marvel of learning lightly worn..."- The Guardian

Původně březinovsky široký patetický Kostohryzův verš, nesený intonační linií, zde nabyl sevřenější podoby a bohatšího členění, aby se v pozdní sbírce Eumenidy opět rozlil do šíře (tentokrát pod vlivem Hölderlinovým). Příznačné horečnaté vize v ní autor navozoval reálnými situacemi zvláště v motivech vzpomínkových a milostných.

Souborné básnické dílo včetně dosud nepublikovaných, či pouze časopisecky a pod pseudonymem otištěných veršů. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.

Předkládanou knihu tvoří šest povídek, které autor napsal v průběhu čtyřicátých let a nakladatelství Vyšehrad je chtělo pod názvem Osudy vydat v roce 1948. Původní sazba však byla rozmetána. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.

Román se odehrává v Benátkách osmnáctého století.Na pozadí karnevalových slavností a půvabné přírody benátské republiky je tu s vynikajícím psychologickým mistrovstvím líčen milostný vztah a posléze osudové přátelství primadony slavné divadelní společnosti komedie dell'arte Dory Ricciové k voltairiánskému šlechtici Pietru Antoniu Grataro'lovi.

Brave New World is a dystopian novel by English author Aldous Huxley, written in 1931 and published in 1932. Largely set in a futuristic World State, inhabited by genetically modified citizens and an intelligence-based social hierarchy, the novel anticipates huge scientific advancements in reproductive technology, sleep-learning, psychological manipulation and classical conditioning that are combined to make a dystopian society which is challenged by only a single individual: the story's protagonist.

Una notte di maltempo un gruppo di comici girovaghi bussa, chiedendo ospitalità, alla porta dello scalcinato castello dove il giovane barone di Sigognac trascorre miseramente i suoi giorni in triste solitudine... Con questo inizio quasi fiabesco prende il via Le Capitaine Fracasse che Théophile Gautier pubblicò nel 1863 dopo circa trent'anni di incubazione, accorata protesta contro l'impoetica realtà quotidiana e al tempo stesso nostalgica rievocazione dell'acceso clima romantico della sua giovinezza: un capolavoro entrato a pieno diritto nei grandi classici della letteratura francese, che mescola sapientemente grazia e ironia, poesia e avventura, sorretto da una lingua prodigiosa (qui resa al meglio dall'esemplare traduzione di Massimo Bontempelli), sbalorditivamente ricca e suggestiva, plastica e sonora.

Působivé vyprávění románu Mládí, mládí... - což jsou také první slova známé fašistické hymny - je svědectvím dramatu italské mládeže v desetiletí 1935-1945. Na osudech vysokoškolských studentů univerzity v Paduse v Pádské nížině - hlavně Giulia Govoniho a jeho spolužáků - se odvíjí široké pásmo děje s nesčetnými událostmi, zvraty a epizodami. Kniha je jakousi živou historií, psanou člověkem, který to vše prožil, se snahou o přesné a objektivní zachycení atmosféry a dějů. Lidé v ní vystupují ve své rozporné, proměnlivé a svářící se podobě.

Sbírka veršů básníka katolického směru a překladatele (nar. 1907), který se vrací do literatury po letech nedobrovolného odmlčení (předchozí sbírky: Prameny ústí, Rekviem, Ať zkamení). Básně psané volným veršem postihují v chmurném šerosvitu pocity člověka, kterého politická nepřízeň minulých let uvrhla do životního osamocení a který se po přestálém utrpení vrací do života poznamenán (Vracím se, / váhavě, jako se z ciziny desperát vrací, / jenž nemá střechu a komín ni příznivou duši.), bohatší o souzvuk s podobně postiženými a s moderním člověkem vůbec a kterému nezbývá než zachycovat již jen míjení času, mizení (Jednorožec mizí), vzpomínky na staré lásky, přátele a oddávat se loučení.

Historicko-filozofické dílo představuje analýzu údělu ženy a obhajobu jejích práv. Výbor uspořádal, předmluvu a doslov napsal Jan Patočka.

Je to príbeh pre dievčatá, chlapcov, radných pánov a obchodníkov s rozličným tovarom. Je to príbeh o dievčatku Florentíne. Je to najtenšie a najchudšie dievča, ktoré pobehuje po našom veľkom meste. A v miliónovom meste to už čosi znamená. Aj nahladnejší ľudožrút by pri pohľade na Florentínu stratil chuť, aká je tenká... viac sa dočítate v knižke. Verše prebásnil Ján Buzássy.

Výbor z poesie slavného anglického „jezerního básníka“.