František Kroutil Book order (chronological)

Pierre de Coubertin věnoval nejlepší léta svého života vybudování obnovených olympijských her. Třicet let byl předsedou Mezinárodního olympijského výboru a bylo to v Praze, na Olympijském kongresu roku 1925, kde se vzdal předsednické funkce. Jeho paměti přináší tato publikace. Od založení novověkých olympijských her uplynulo přes osmdesát let. Ze skromných začátků závratně vzrostly a dnes svou velkolepostí uchvacují svět. Jejich význam přesahuje rámec mezinárodních sportovních soutěží. Vyvolávají zájem o sport ve všech pěti kontinentech, stávají se účinným prostředkem v šíření tělesné kultury, vedou mládež k čestnému soutěžení, k uznávání rovnoprávnosti soupeře, k odmítání diskriminace, ke vzájemné úctě. „Sportem k míru“ se stalo heslem olympijských her.

Druhý díl ze tří. Východná Železná brána - Sedielko. Dr. František Kroutil a kolektiv. Spousta map a nákresů.

Julius Kugy (19. července 1858, Gorizia, Rakouské císařství – 5. února 1944, Terst, Itálie) byl slovinský milovník hor, jeden z průkopníků horolezectví. Jeho jméno je spjato především s oblastí Julských Alp. O horách a své lásce k nim napsal několik knih, k jeho zájmům dále patřila literatura, botanika a hudba. První horské výstupy podnikal Kugy v Korutanech, později v Julských Alpách. Po smrti otce se věnoval především zabezpečení rodiny a řízení rodinných podniků, za které již v útlém mládí převzal zodpovědnost. Po absolutoriu gymnázia vystudoval práva ve Vídni, a zároveň se dokázal věnovat svým koníčkům, mj. botanice. Právě ona přivedla mladého Kugyho do hor. Společně s místními vůdci vytyčil v Julských Alpách na 50 nových cest na většinou dosud nezlezené vrcholy, ale zejména se věnoval soustavnému mapování a poznávání horského prostředí. Výsledky, zejména botanické objevy a přehledy soustavně publikoval, a podílel se i na zřízení alpinária a botanické zahrady u slovinského Bovce.[1] Jeho nejznámějším dílem je kniha Ze života horolezce, která vyšla v roce 1925.