Michal Cihlář Book order

Publikace prezentuje výsledky výzkumného projektu týmu FF UJEP, který proběhl mezi lety 2020–2022 na několika etruských lokalitách. Zaměřuje se na dokumentaci různých prvků etruské historické architektury z pohledu opracování kamene, v menší míře i na některé aspekty jeho těžby. Lokality, ve kterých byl výzkum realizován, spadají do časového rozpětí daného starší dobou železnou (Villanovská kultura) až helénistickým obdobím. Celkově tedy výzkum pokryl časový rámec téměř jednoho tisíciletí. Tematicky doposud ojedinělá publikace poskytuje unikátní vhled do problémů starověkého kamenictví v antické Etrurii, včetně nových informací ohledně užitých stavebních technik a procedur, díky kterým nám Etruskové zanechali pozoruhodné dědictví v pohřební, profánní i kultovní architektuře.

Grafik Michal Cihlář (1960) je považován za průkopnickou osobnost českého moderního linorytu. Touto grafickou technikou se shodou šťastných náhod začal zabývat roku 1980 a brzy si uvědomil, že linoryt je navzdory své primitivní technologii skutečným rájem neomezených tvůrčích možností. Koncem 80. let už měl Cihlář brilantně vypracované vlastní postupy pro mnohobarevné soutisky z postupně odrývané linorytové matrice. Některé grafické listy jsou více než dvaceti barevné, na výstavě však najdete i soutisk ze 42 barev. Grafiky dodnes tiskne výhradně ručně, bez tiskařského stroje, většinou jen v nákladu kolem sedmi exemplářů. V polovině 90. let začíná od barevných soutisků přecházet k linorytům kolorovaným a své černobílé linoryty pečlivě vybarvuje běžně dostupnými anilinkami. To mu umožnilo dostat se přes své rané pop-artové období až na hranici fotorealismu. Typické je pro něj i časté střídání témat, které si podle svých potřeb často vynucuje jeho široký záběr v oblasti užité grafiky. Zejména knižní a novinové ilustrace jsou svým náměty i provedením nezaměnitelné. Na přelomu tisíciletí svými linoryty vytvořil také originální image pražské zoo. Za svůj přínos na poli volné a užité grafiky obdržel přesně před dvaceti lety prestižní Cenu Vladimíra Boudníka. Cihlářova volná tvorba nezapře jeho vztah ke klasickému umění, kdy se ještě portrét podobal portrétovanému a ze zátiší vyzařoval pocit hlubokého zklidnění. Přesto právě jeho zátiší, poskládaná z nejrůznějších banálních předmětů či suvenýrů přivezených z cest, mají ještě něco navíc. Nabízejí totiž nadhled, smysl pro bizarní detail a surreálný příběh, trochu ironie, a hlavně autorovu obsedantní preciznost. Stále znovu ztvárňovaný motiv zátiší, prolínající se jeho grafickým dílem už celých čtyřicet let, zahrnuje ale také fotografie a koláže a v posledním desetiletí i linorytové studie dekadentní krásy erotických hraček. Tato monotematická publikace zcela neopakovatelným způsobem představuje mnoho podob Cihlářových zátiší. Představuje je nejen v určitých souvislostech, ale nahlíží na celé téma jako nadčasový fenomén. Vždyť zátiší, jak výstava dokazuje, jsou všude kolem nás, stačí jen pomyslně zvednout hozenou rukavici.

Současné Japonsko zaznamenané ve fotografiích a textech dvou výtvarníků, sochařky Veroniky Richterové a grafika Michala Cihláře. V roce 2017, v čase rozkvetlých sakur, zrealizovali v Tokiu své výstavy a poté část Japonska procestovali, aby na vlastní oči poznali tamní specifickou kulturu. Zároveň vše fotografovali s úmyslem podělit se o své subjektivní dojmy ve vlastní obsáhlé autorské publikaci. Navázali tím částečně na své předchozí fotografické počiny Cuba v detailech, Kambodža v detailech a Ostrov-dva kubánské deníčky. Kniha Japonsko v detailech obsahuje 1166 fotografií, které doplňují četné kresby, dvoustránky z cestovních deníčků i reprodukce japonských razítek, obalů, letáčků a různých drobností. Nechybí ani ukázky jejich výtvarných děl inspirovaných Japonskem. Na své cestě po atraktivních místech ostrova Honšú a Šikoku si všímají nejen historických souvislostí, ale i detailů každodenního života a japonských fenoménů, jakými jsou hazardní provozovny pačinko, knihkupectví s mangou, umělá jídla, varovné zákazové cedule, barevné kanalizační poklopy, výstřední oblečení, specifický noční život, všudypřítomné nápojové automaty nebo třeba naparádění psíci v dětských kočárcích. Rozdílů všedního života je překvapivě mnoho a kniha je bohatě dokumentuje, přičemž neskrývá nemizící úžas obou autorů.

Každý den jedna věta - memoáry z edice Jedna věta Revolver revue.

Autorská kniha grafika Michal Cihláře je věnována loňské cestě napříč Kubou. Nejde ale o klasický cestopis. Kniha je především výtvarným dílem složeným z reprodukcí velmi originálních cestovních deníčků, z kreseb a hlavně z fotografií, které tyto autentické záznamy dokreslují. Vizuální vjemy doplňují krátké komentáře, včetně anglických překladů. Toto neturistické vnímání kubánských reálií má se současnou Kubou paradoxně daleko víc společného než lecjaký objemný průvodce. Knihu vydává nakladatelství ARCHA Zlín při příležitosti Cihlářovy výstavy jednaosmdesáti cestovních deníčků v galerii Letohrádek Ostrov.

V ryze autorské knize, připravené Michalem Cihlářem (autor koncepce, grafické úpravy i většiny fotografií) a Veronikou Richterovou, oba umělci vtipně a přehledně v abecedním pořádku předkládají svou volnou i užitou tvorbu věnovanou zobrazení zvířat – od několika prvních obrázků, malovaných v útlém dětství, až po prestižní zakázky posledních let. Starší trojrozměrné smalty sochařky Veroniky Richterové i její pozdější zvířecí plastiky z PET lahví překvapují svou originalitou a takřka bezbřehou fantazií. Michal Cihlář je jako bytostný grafik po léta známý kulturní veřejnosti především virtuózními mnohabarevnými autorskými linoryty: tentokrát se mimo jiné ohlíží za svou devítiletou spoluprací se Zoo Praha, která svou působivou image dlouhodobě čerpá právě z jeho nezaměnitelného linorytového rukopisu.Krátké úvodní texty napsali: kurátorka Lucie Vlčková, psychiatr Jiří Novotný, ekolog Vít Zavadil ve spolupráci se spisovatelem Arnoldem Nowickim, a oba autoři. Anglické resumé.