Explore the latest books of this year!
Bookbot

Emil Charous

    Emil Charous
    Povetrie a iné prózy
    Stopy. Antologie mladé slovenské prózy
    Tisícročná včela
    Překlad jako tvorba
    Červené víno
    Přehledné dějiny literatury. II
    • Děj románu se odehrává v letech 1905 - 1925."Hliněnou jámu", zapadlou vinařskou dědinu na západním Slovensku,zastihujeme ještě za Rakouska - Uherska,v tzv. idylické podobě,kdy hladinu dnů čeří pouze žabomyší vojny místních obyvatel.Kniha nepostrádá humor a optimismus a je provázena jímavou,naprosto nepatetickou lyričností.Ta vyniká především při líčení vztahu mezi člověkem a přírodou,při kresbě typů i v pojetí vnitřních svárů,které probíhají v každém jedinci.

      Červené víno
    • Překladem si kultura uvědomuje samu sebe – k tomuto závěru dospívá Ján Vilikovský. Opírá se přitom o bohatý materiál z původní i překladové literatury a porovnává současné překlady se staršími verzemi slovenskými i jinojazyčnými. Ve zvláštní kapitole se věnuje rozboru protikladu věrnosti a volnosti, do kterého se v představě čtenářů tradičně zužuje problematika překladu, a dokazuje neopodstatněnost této představy.

      Překlad jako tvorba
    • V románe Tisícročná včela (1979) stvárnil Peter Jaroš tri generácie liptovských roľníkov a murárov Pichandovcov. Podľa neho ich životaschopnosť zaručila "filozofia práce" ako naša národná filozofia.

      Tisícročná včela
    • Obsah: Peter Jaroš - Rosa, kam oko dohlédne Vincent Šikula - Mandula Jozef Kot - Velké štěstí Roberta Kožešníka Rudolf Sloboda - Odříkání Pavel Vilikovský - Tvůj první sten Vlado Bednár - Díra do světa Dušan Mitana - Vánoční cesta Jozef Puškáš - Meteorologův vzestup Ivan Habaj- Období dešťů Peter Andruška - Dům u cesty Milan Zelinka - Rozloučení s Marií Viera Švenková - Prstýnek z povázky

      Stopy. Antologie mladé slovenské prózy
    • Patnáct mistrovských novel a povídek ukazuje člověka v situacích před smrtí, které obnažují vše jindy skryté za přetvářkou lidskosti. L. Lahola, zprvu autor uznávaných dramat, jež nakonec byla odsouzena pro nedostatek optimismu, se po dvaceti letech zařadil mezi přední slovenské prozaiky. Zezahraničí, kam emigroval, mohl od r. 1967 znovu zajíždět do Bratislavy, kde náhle počátkem t. 1968 zemřel. Jeho prózy dávají nahlédnout do pravé tváře bytostí, z nichž jedny byly nesmyslnými i nutnými oběťmi a druhé zůstaly navždy poznamenány svědectvím válečných hrůz.

      Poslední věc