František Turek Books

Na příběhu rodícího se vztahu černošského příslušníka americké armády v SNR a dcerušky z „lepší“ německé rodiny kreslí autor obraz rasového problému, hledá jeho příčiny a širší souvislosti. „Poslali nám černocha!“ Největším vánočním překvapením pro rodinu bohatého obchodníka s realitami je americký voják, kterého podle dobrého tónu lepších rodin v německém maloměstě pozvou ke Štědrovečerní večeři. Za trapné situace, v níž zděšení a odpor k příslušníkovi černé rasy přehluší takzvané dobré vychování horních vrstev, se poprvé setkává snoubenka mladého Freda Fehrenbacha, studentka medicíny Claire, s černým seržantem Johnem Baakem. Mezi oběma mladými lidmi se začne rodit vážný citový vztah, který pobuřuje jejich okolí, vzbuzuje nepochopení, nenávist i touhu po pomstě. Na jejich příběhu autor kreslí obraz obludnosti rasového problému v současné kapitalistické společnosti, hledá jeho příčiny a širší souvislosti.

Román s autobiografickými rysy zachycuje společenské a politické zkušenosti jedné generace.

Román o životě Antonína Vovrejce, postavy, kterou se autor zabýval už dříve ve svých povídkách. Příběhy titulního hrdiny patří mezi osoby s pocity „zbytečnosti vlastní existence“. Talentovaný student, redaktor a básník prochází tragikomickými situacemi, které jej srážejí do úlohypřehlížejícího korektora, člověka bez zaměstnání, milence primitivní smyslné sklepnice.

Jedná se o sociální román, jeden z prvních uměleckých pokusů o zobrazení dělnictva v literatuře. (motiv z roku 1844 - vzpoura dělníků proti zavádění strojů), i ldyž je zde skutečný příběh prokládán mnohými romantickými prvky.

Román o životním, uměleckém i milostném hledání geniálního českého malíře J. Mánesa, ve kterém se před čtenářem rozevírají osudy celého mánesovského rodu. Z obrazu čes. společnosti 19. stol. vystupuje řada význačných osobností tehdejšího kulturního života. S taktem je v knizezachycen rodinný život sourozenců Mánesových, největší pozornost je však věnována Josefu Mánesovi - jeho umělecký i životní zápas, jeho milostná zklamání, krize, vrcholící tragickou duševní chorobou.

Autor prožil rok v Kanadě jako učitel na vesnické škole. Ve své knize představil Kanadu jako zemi protikladů: existují zde vedle sebe drsná příroda a vyspělá technická civilizace, medvědobijci a zhýčkaní příslušníci konzumní společnosti, neplnoprávní původní obyvatelé Kanady Indiánia potomci dobyvatelů těchto krajin, přistěhovalci ze Starého světa, kteří Indiány nadutě opovrhují, bigotní členové různých přísných sekt a rozpustilí bonviváni.

Kniha vypráví o dospívání několika chlapců během protektorátu. Otčenáškův jazyk je velmi lyrický, že se až místy téměř ztácí děj, ale o to více je plný pocitů. Místy zní kniha spíše jako báseň než jako vyprávění. Chlapci jsou všichni nuceně nasazeni do německé fabriky na výrobu letadel. Téměř nikdo v továrně nepracuje, rozkráda se materiál, sabotáže neustále zastavují výrobu. Přesto si Němci v podstatě pochvalují jaký jsme holubičí nárůdek. "Kdyby protektorát trval o pár let déle, všichni by jste si zvykli. Znám vás velmi dobře, vyrůstal jsem v Sudetech", říká o Češích jeden německý důstojník. Spíše než na válku se Otčenášek soustředí na vnitřní život dospívajících chlapců, jejich dozrávání, milostná vzplanutí a následná hořká zklamání. Vedou spolu filosofické debaty o smyslu života hluboko do noci, poprvé se opijí, s rozklepanými koleny navštíví nevěstinec, založí odbojovou skupinu Orfeus. Sice je jejich odpor naprosto amatérský a Němcům spíše k smíchu, ale museli udělat "neco".

V románu z podnikatelského a průmyslnického prostředí na Ostravsku minulého století je v postavě Viléma Gutmanna, "černého rytíře", zachycen odvážný podnikatelský a průmyslnický spekulant, který se z chudého židovského chlapce přes obchod s uhlím stává zakladatelem firmy, která od šedesátých let minulého století spolu s rakouskými Rothschildy ovládla většinu ostravských dolů a hutí a stala se podílníkem ve Vítkovických železárnách.