Michaela Ottová Books

Jako další z edice UNESCO vydává nakladatelství FOIBOS BOOKS knihu o historickém jádru Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Kniha o Kutné Hoře rozdělena na dvě části. V první části seznámí souvislý text čtenáře s více jak osmisetletými dějinami lokality: od příchodu a kolonizace území cisterciáky, období „stříbrné horečky“ a bouřlivých počátků města, přes bohatství a prosperitu za vlády posledních Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců až po vyschnutí stříbronosných žil v polovině 16. století; přes propad za třicetileté války a vzepětí v období vrcholného baroka, ospalost v 19. století, nové nesmělé impulzy za 1. čs. republiky, až po záchranu v šedesátých letech a velkorysou obnovu v současnosti, kdy si v roce 2015 připomeneme 20 let od zařazení města mezi světové památky UNESCO. Druhou část publikace bude tvořit katalog jednotlivých staveb v pořadí, jak je může návštěvník města zhlédnout s publikací v ruce. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami.

The publication aims to make suggestions for a 'decolonisation of aesthetics' within an Afro-European framework. The texts (whose authors come from different cultural contexts between Germany, France, Senegal, Benin, Nigeria and Tunesia) do not only refer to heterogenous aesthetic practices understood as subversive and decolonial strategies, but also discuss philosophical questions of a renewed (non-in)dividual humanism. The artistic practices analyzed include artistic installations and ensembles as well as actions in urban and rural space, deceptive manœuvres at the borders and their photographic documentation, and many more.

Anotace: Národní galerie s půlročním zpožděním vydala čtyři kilogramy vážící katalog k výstavě Bez hranic, která v březnu skončila ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Jde o shrnutí průzkumu gotického a renesančního umění v severních Čechách, který po mnoho let prováděl tým historiků, historiků umění, archivářů a restaurátorů pod vedením Michaely Ottové a Jana Klípy. Města Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Most, Chomutov nebo Kadaň patřila v 15. a 16. století k ekonomicky prosperujícím centrům, která bohatla z obchodu i z důlního podnikání. Prosperita se projevila i v rozkvětu umění a architektury. Projekt detailního odborného výzkumu se ukázal jako nesmírně cenný. Panovala totiž obecná představa, že severní Čechy byly zničené průmyslem a drancováním přírodního bohatství. Osmisetstránkový katalog však dokazuje, že dodnes existuje řada uměleckých památek, které, byť v torzálním stavu, nadále udržují historickou paměť regionu a jeho uměleckou tradici. Mnohé z těchto pokladů se díky katalogu Bez hranic dočkaly poprvé odborného zhodnocení. Záslužná publikace vznikla především ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Knihu lze zakoupit pouze v Národní galerii v Praze. Kniha vážící 4 kilogramy obsahuje 792 stran a 811 reprodukcí.

Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko- saského Krušnohoří na prahu raného novověku.

Publikace vyšla jako katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané v Muzeu umění v Olomouci. Kniha mapuje eucharistii ve výtvarném umění napříč středověkem, renesancí a barokem. Eucharistie je rozdělena na čtyři kapitoly: I. Mši; II. Eucharistické alegorie a zázraky; III. Příběh Kristových pašijí; IV. Kristovo tělo ve výtvarném umění.

Oblast jihozápadních Čech odpovídá historickému území Prácheňského a Plzeňského kraje, ovlivněná specifickým geografickým charakterem a drsnějším klimatem. Vznik osídlení byl spojen s horními toky řek Otavy a Úhlavy, které vedly k rozvoji přeshraničního obchodu. V poslední třetině 15. století došlo k majetkové expanzi rodu Švihovských z Rýzmberka, který se spojil s dalšími šlechtickými rody, jako Rožmitály a Černíny z Chudenic. Tyto rody se staly významnými mecenáši umění, což vedlo k vysoké úrovni umělecké reprezentace v jihozápadních Čechách během jagellonského období. Významné umělecké realizace vznikly také v královských a poddanských městech, jako Klatovy a Sušice. Dominantní sochařskou produkcí v této době byla dílna Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova, jejíž vztah k dílně Mistra Oplakávání ze Žebráka je zpracován v publikaci. Kniha, redigovaná Michaelou Ottovou a Petrem Jindrou, navazuje na výstavu v Západočeské galerii a Národní galerii, a obsahuje studie o historickém a kulturním vývoji, uměleckohistorické analýzy a katalogová hesla. Příspěvky zpracoval tým odborníků z předních badatelských institucí. Publikaci vydalo nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci se Západočeskou galerií a Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy.

podtitul: výstava k 700. výročí narození Karla IV. : 6.5.-30.10.2016, Jízdárna teplického zámku

Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se přitom zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...

Kamenosochařským dílům umístěným v exteriéru i v interiéru kostela sv. Barbory v Kutné Hoře byla dosud věnována pozornost pouze povšechná. Tato kniha je pokusem o náhled do problematiky vzniku a proměn kamenné sochařské výzdoby chóru kostela sv. Barbory, která vznikala současně s architekturou a je s ní zcela spjata. V exteriéru jde především o výzdobu dochovanou nad slavnostním severním vstupem do kostela, o výzdobu nad protilehlým vstupem jižním a o sochařskou podobu výzdoby opěráku osového, čnícího ve výšce více než třiceti metrů v nejvýchodnějším bodu chrámu. Součástí výzdoby exteriéru chóru jsou i chrliče v různých antropomorfních a zoomorfních podobách a drobné maskarony. Výjimečná je též sochařská skupina bláznů na severní atice. Z interiéru chrámu kniha zpracovává unikátní sochařskou výzdobu triforiové galerie a program reliéfních svorníků klenby. Studium těchto běžně zcela nepřístupných částí umožnila velkorysá rekonstrukce a obnova vnějšího pláště kostela sv. Barbory. Kniha je bohatě obrazově vybavena.

Kniha se věnuje historii zázračného obrazu, poutí k Panně Marii Přeštické a baroknímu poutnímu chrámu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Obraz Panny Marie oplakávající Krista právě sňatého z kříže, který zhotovil dobřanský malíř Matěj Pazourek, si snad v roce 1686 pořídila Alžběta, manželka přeštického prvního radního Jakuba Jiřího Hofmistra. Obraz měli manželé Hofmistrovi ve veliké vážnosti, dlouhou dobu se však nijak zvláštně neprojevoval. První zázrak na něm spatřila až jakási poutnice Ludmila Berrová, která kolem roku 1700 přespala u Hofmistrů v domě a v noci, když se před posvátným obrazem modlila, spatřila, že obraz bolestné Panny Marie je pokryt velkým množstvím potu... Netrvalo dlouho a k zázračnému obrazu Panny Marie Přeštické začali přicházet poutníci z míst blízkých i značně vzdálených a nacházeli zde útěchu, pomoc i uzdravení.

Katalog k výstavě, Muzeum umění Olomouc, Arcidiecézní muzeum Olomouc, 8.12.2005 - 5.3.2006. Pravoslavné umění z českých a moravských sbírek.