Ladislav Benyovszky Books

Barack Obama is arguably the most dynamic political figure to grace the American stage since John F. Kennedy. His meteoric rise from promise to power has stunned even the cynics and inspired a legion of devout followers. For anyone who wants to know more about the man, David Mendell's Obama is essential reading. Mendell, who covered Obama for the Chicago Tribune, had far-reaching access to the Chicago politician as Obama climbed the ladder to the White House, the details of which he shares in this compelling biography. Positioning Obama as the savior of a fumbling Democratic party, Mendell reveals how Obama conquered Illinois politics and paved the way brick by brick for a galvanizing, historic presidential run. With a new afterword by the author, which includes a fresh perspective on Barack Obama following his two historic terms as the first African-American president, and with exclusive interviews with family members and top advisers, and details on Obama's voting record, David Mendell offers a complete, complex, and revealing portrait. This book is a must-read for anyone interested in American politics in general and President Barack Obama in particular.

Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty. Ladislav Benyovszky se pokusil zachovat vzájemnou blízkost, jež je nezbytná pro smysluplné předávání filosofické myšlenky, prostřednictvím osobních dopisů. Epistolární forma sdělení udržuje blízkost a vyzývá k odpovědi, která není kontaminována veřejným sdílením. Ve třinácti listech – každý poslán v den, kdy se dle původního univerzitního harmonogramu měla konat přednáška – je usilováno o jediné: dosáhnout toho, aby se myšlení filosofií doposud nezasaženého ad¬resáta stalo postupně vůči ní vnímavé...

České slovo „svět“ znamenalo původně „světlo“ a „svit“ patří ke slovesu „svítit“. Slovo „světasvit“ vyslovuje proto znovu svět v jeho počátečním významu, vyslovuje ten svět, v němž žijeme a umíráme, ten, který je překryt a zastřen určeními vesmír a kosmos. Světasvit je něco jiného než vesmír, svět myšlený a vyslovený jako celek, něco jiného než kosmos, svět myšlený a vyslovený jako řád

Kniha podává ucelený úvodní přehled o problematice a povaze západoevropského filosofování. Filosofická propedeutika je rozvržena do dvou svazků a je zamýšlena jako úvod do vysokoškolského studia filosofie.

Původní studie věnovaná jednomu ze soudobých vlivných pokusů o filosofickou interpretaci času - myšlení bytí u Matina Heideggera. Prostřednictvím obnoveného promýšlení některých tradičních témat (fysis, energeia, causa...) usiluje o charakteristiku původního významu času jakožto extatické temporality a těchto témat samotných jakožto charakteristik jejích obměn.

Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství a Smrtelných. Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako „celek toho, co jest“, nebo jako „skutečnost“, jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto metafysická filosofie. Zčásti objasnit tento, vzdor starobylosti inspirací radikálně nový pohled na svět, zčásti pak vykonat první kroky na takto získané půdě, to je základním úkolem úvah, nesoucích souhrnný titul Cesty k neskrytosti.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně souvislost času a řeči, času a jednání, časovosti a přírody, vědomí času a vnímání prostoru. Pozoruhodné jsou především originální deskripce jednak fenoménu čekání a jednak proměn významu při vnímání prostoru v situacích, kdy takzvaně máme, nebo nemáme čas.

J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein). Pokouší se přitom domyslet a dovést do krajnosti jisté ohledy tohoto motivu, a to zvláště v souvislosti s řečí, konečností a časovostí. Ve druhé studii sleduje M. Pětová na základě Heideggerovy programové přednášky Vom Wesen der Wahrheit proměnu chápání naladění v souvislosti s koncepcí existence na bázi neskrytosti (ALÉTHEIA). Ve třetí studii rozvíjí L. Benyovszky motiv „posvátného bolu“ (heilige Schmerz), jímž fundamentálně-ontologická analýza naladění přerůstá v explicitní myšlení neskrytosti.

Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“. Až v druhé polovině dvacátého století se ve fenomenologické filosofii objevila myšlenka, že takovýto „celek toho, co je“ není ničím původním, nýbrž následným útvarem ustavujícího jej tzv. součtveří (Geviert), tzn. dění vzájemné soupatřičnosti čtyř vůči němu základnějších významových komponent země, nebes, božství a smrtelného člověka. Předkládaná monografie Obzor identifikuje jako exemplární výraz tohoto velkolepého dějství nepatrný fenomén obzoru (obzorníku) a jeho postupnou analýzou usiluje postavit čtenáři před oči původní podobu světa, v němž žijeme a umíráme.

Široce koncipovaná vysokoškolská učebnice filosofie. V pěti oddílech podává čtenáři přehled o základních tématech evropské filosofie a konkrétních způsobech jejich zpracování. Sleduje interpretace bytí, přírody, člověka, boha a zkušenosti.