Patrik Šimon Book order

Na ploše více jak třiceti ukázek interpretuje své znalosti k rozmanitým dílům, nejen české provenience, historička umění Michaela Trlíková, která se zabývala nástěnnou malbou Františka Antonína Teppera. V jejím pojetí vyvstává celistvý obraz pompéznosti manýrismu na špičkových dílech Pietera Brueghela, Tintoretta, Aegidia Sadelera, Hendricka Goltzia nebo Crispijn de Passe až po vynikající ukázky děl barokní epochy jako například Matyáše Bernarda Brauna, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa či rokokové skvosty Norberta Grunda, Giovanni Battisty Tiepola nebo Antonia Canaletta.

Život, víra a umění na prahu Velké války. Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího připomínaného výročí poněkud méně obvykle. Nehodnotí známá fakta a nesupluje výčet událostí, ale na třech tématech, kterými jsou zásobování, náboženství a výtvarné umění, obnažuje trhliny odvěkého ukotvení člověka v jeho navyklých rituálech. Většinu mužů mezi osmnáctým a padesátým rokem čekal odvod na bojiště. Na uvolněná místa nastoupily ženy. Osvobozeny z dosavadní nadvlády mužů byly nuceny bojovat o přežití své a svých rodin na domácí frontě nedostatku a hladu. Blízkost smrti zpochybnila víru v nevyhnutelné směřování k pokroku. Válečné mystérium fascinovalo mnohé umělce, a to ještě dřív, než zazněly údery prvních houfnic. V jejich mysli byl konec starého světa zřetelně a varovně definován leckdy s překvapivým časovým náskokem. Autentická svědectví, dosud nepublikované dokumenty a vizuálně výtvarný koncept dosvědčují, že bez touhy po poznání očistného principu utrpení by na prahu Velké války nemohlo skončit 19. století.

Fenomén secese je předmětem zkoumání v dějinách umění od šedesátých let dvacátého století, jak v Česku, tak v zahraničí. Existují monografie, které analyzují toto období z hlediska stylu a formy, a naznačují potřebu dalších výstav, aby se ukázalo, že secesní a symbolistní styly tvoří významný evropský sloh. Publikace Konec (s)nové epochy se zaměřuje na méně známé osobnosti, jako jsou Vojtěch Preissig, František Dvořák, Viktor Oliva a další, jejichž přínos k umění přelomu století je důležitým protipólem k dílům známějších autorů jako Alfonse Muchy. Cílem je představit nejen české umělce, ale také českoněmecké, kteří obohacují povědomí o středoevropském uměleckém prostoru svým otevřeným projevem. Vybrané ukázky pečlivě reflektují ostatní dobové směry, které formovaly fenomén secese, jako symbolismus, naturalismus a dekadenci. Tyto umělecké směry mají v současné diskusi o dějinách umění své místo a vybízejí k novým interpretacím.

Málokteré umění vypovídá o marnosti lidského konání víc než umění barokní epochy. Je poživačné, záhadně opojné a poskytuje celé spektrum kultivované krásy spočívající v rozmanitých gestech a kontrastech, které sloužily jako nástroj pro inscenování velkého divadla světa. Podobně opojné i marné a vždy bez konce je sběratelství obrazů, soch, kreseb a grafiky. Odlesk perly je esencí soukromé sbírky, která vznikala od počátku devadesátých let dvacátého století až dodnes a jejíž těžiště nespočívá zcela a jen v barokní kultuře. O to víc je sbírka evropského umění sedmnáctého století s ohnisky v Itálii, Francii, Holandsku a Čechách jakousi perlou třpytící se na dně klenotnice. Kvalita kolekce nespočívá v počtu exponátů, ale reflektuje záliby sběratele s prokazatelnou snahou o zachycení co nejcelistvější atmosféry evropského výtvarného cítění dané doby.

Publikace je pokusem o hlubší sondu do vztahů mezi německým a českým uměním v období od konce 19. století do třicátých let 20. století. Mapováním mezer v prostředí diskontinuitního vývoje umění moderny a avantgardy, ale také solitérních projevů rozmanité stylové i obsahové povahy, se pokoušíme hledat odpověď na otázky, v čem skutečně spočíval tradiční a v čem avantgardní koncept kultury střední Evropy. Zda údajná stylová nesmiřitelnost obou těchto tendencí pocházela z vnitřní podstaty věci nebo zda se neformovala uměle, pod tlakem sublimovaných problémů etnických minorit v prostředí stále více se diferencující česko-německo-židovské společnosti tehdejších Čech a Moravy. Konec století je předveden v záměrně rozostřené atmosféře dekadence, symbolismu a secese /F. Kupka, V. Preissig, L. Marold, F. Kobliha, J. Konůpek, F. Gellner aj./. Proti tomu se odvíjí příběh česko-německé a židovské umělecké enklávy určované nejen domácím prostředím /A. Brömse, W. Hablik, E. von Kahler, G. Kars, M. Kopf, E. Orlik/, ale i kosmopolitními zkušenostmi. Vedle toho kniha reflektuje a funkčně do příběhu zapojuje v rámcových ukázkách práce výrazných jmen evropsky etablované scény /G. Klimt, E. Munch, Al. Kubin, M. Klinger, K. Kollwitz, O. Mueller, J. Pascin/. Výpravná, reprezentativní publikace vychází souběžně v české a německé jazykové mutaci.

Publikace je pokusem o hlubší sondu do vztahů mezi německým a českým uměním v období od konce 19. století do třicátých let 20. století. Mapováním mezer v prostředí diskontinuitního vývoje umění moderny a avantgardy, ale také solitérních projevů rozmanité stylové i obsahové povahy, se pokoušíme hledat odpověď na otázky, v čem skutečně spočíval tradiční a v čem avantgardní koncept kultury střední Evropy. Zda údajná stylová nesmiřitelnost obou těchto tendencí pocházela z vnitřní podstaty věci nebo zda se neformovala uměle, pod tlakem sublimovaných problémů etnických minorit v prostředí stále více se diferencující česko-německo-židovské společnosti tehdejších Čech a Moravy. Konec století je předveden v záměrně rozostřené atmosféře dekadence, symbolismu a secese /F. Kupka, V. Preissig, L. Marold, F. Kobliha, J. Konůpek, F. Gellner aj./. Proti tomu se odvíjí příběh česko-německé a židovské umělecké enklávy určované nejen domácím prostředím /A. Brömse, W. Hablik, E. von Kahler, G. Kars, M. Kopf, E. Orlik/, ale i kosmopolitními zkušenostmi. Vedle toho kniha reflektuje a funkčně do příběhu zapojuje v rámcových ukázkách práce výrazných jmen evropsky etablované scény /G. Klimt, E. Munch, Al. Kubin, M. Klinger, K. Kollwitz, O. Mueller, J. Pascin/. Výpravná, reprezentativní publikace vychází souběžně v české a německé jazykové mutaci.