Bronislava Volková Books

Exploring the multifaceted concept of exile, this volume delves into its literal and metaphorical interpretations, particularly through the works of Central European Jewish authors. It examines various perspectives on exile, with a significant focus on the nuances of inner exile, highlighting the emotional and psychological dimensions of displacement. The analyses offer a rich understanding of how exile shapes identity and experience across different contexts.

Po hřbetě ďábla: Dvojjazyčná antologie české poezie dvacátého století představuje 65 vybraných českých básníků v anglickém překladu spolu s životopisy. Přeloženo a redigováno Bronislavou Volkovou (profesorkou české literatury, komparativní literatury a židovských studií na Indiana University) a Clarice Cloutier (přednášející na pražském programu New Yorkské univerzity a Karlovy univerizity v Praze). Antologie předkládá slavné básníky spolu s básníky, kterým se nedostalo zasloužené pozornosti, básníky vedle básnířek a exilové básníky vedle básníků, již prožili dobu totalitního režimu v Československu. Úvod autorky, doslov Alfreda Thomase. „Tyto básně jsou více než výrazem řady individuálních talentů: především svědčí o kultuře, jejíž přežití ve dvacátém století plném kalamit nelze označit za nic menšího než za zázrak. Totéž může být řečeno o publikaci této antologie.“ – Z doslovu Alfreda Thomase, University of Illinois, Chicago

Do almanachu jsme vybrali 15 autorů, kteří se narodili, nebo delší dobu působili v Děčíně. Jitka Badoučková, Jan Bandurič, Radek Fridrich, J. H. Kalif, Jiří Kment, Marie Profeldová, Vladimír Raffel, Oscar Ryba, František Řezníček, Tomáš Midgi Řezníček, Zdeněk Šlais, Jan Šmíd, Petr Váradi, Václav Vokolek, Vladimír Vokolek, Bronislava Volková. Doslov napsal Vladimír Novotný.

Střední Evropa ve dvacátém století a odchod do Ameriky. Kniha se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl. Sleduje i typické cesty, které exiloví autoři podnikli, z Východu na Západ a později až do Ameriky. Pojem exilu a jeho podob je analyzován z mnoha různých hledisek a velký důraz je věnován především podobám exilu vnitřního. Bronislava Volková, sama dlouholetá exulantka, a proto intimně zasvěcená do tématu skrze vlastní zkušenost, v knize vytváří jedinečnou typologii exilu, která obohatí oblast intelektuální a literární historie Evropy a Ameriky dvacátého století.

Příběhy Bronislavy Volkové jsou filozofické povídky zaměřené na hledání smyslu života. Autorka k nim přistupuje s ironickou lehkostí, přičemž zachovává svou neustálou zvědavost a surrealistický styl. Obsahují jak lyrické, tak narativní prvky, prosycené úvahami o postavení člověka ve světě. Krátké prózy, včetně jednoaktovky, zkoumají pokřivené vztahy mezi muži a ženami a odhalují podstatu lidských osobností. Delší příběhy reflektují vykořeněnost protagonistky v americkém prostředí, přičemž se zabývají různými aspekty smyslu života. Čtenář má někdy pocit, že naslouchá úvahám přemoudřelého dítěte v fiktivních situacích. Nejdelší příběh se hluboce filozoficky vyrovnává s tématem obětí násilí, zejména v ženském světě, a buduje vývoj vedoucí k překonání duality mezi násilníkem a obětí. Autorky pohledy jsou v naší společnosti originální a podnětné, přičemž její styl kombinuje dětskou naivitu s humornými filozofickými úvahami. Používá různé formy vyprávění, včetně ich-formy a dialogického stylu. Filozofické povídky zpochybňují svůj žánr a samotnou existenci zobrazených událostí, přičemž skrytě reflektují metafyzické pojetí života a zodpovědnost za vlastní svět.

Výběr nejlepších básníků, kteří mezi lety 2012 a 2017 publikovali v literárním čtvrtletníku Partonyma. Kompletní seznam autorů: Petr Borkovec, Aneta Čamová, Jarmila Hannah Čermáková, Jiří Dědeček, Radek Fridrich, Klára Goldstein, Tomáš Jireček, Michaela Horynová, Tereza Sylva Klenorová, Teodor Kravál, Přemysl Krejčík, Václav Krejčík, Dr. Krejzyberd, Radek Lehkoživ, Radek Malý, Michal „Márdi“ Mareda, David Mareš, Filip Mikuš, Aleš Misař, Eliška Kohlíčková, Jana Orlová, Aneta Plšková, Kamil Princ, Petra Strá, Michal Téra, Básník Ticho, Lukáš Trejbal, Lukáš Vavrečka, Bronislava Volková, Ladislav Vondrák, Jiří Žáček. Editor: Přemysl Krejčík.

Dvojjazyčná bibliofilní edice Explorer Editions, Bloomington-Praha, 2003. Anglický překlad Jisté nepřítomnosti, původně vydané v češtině v Poezii mimo Domov v Mnichově 1990. „(…) V této racionalistické lyrice je rozhodující kvalita obraznosti a originalita metaforického myšlení. (…) Autorka tenduje k existenciálně zabarvené zkratce, k reflexi okamžiku. Její krystalická, o ryzí výraz usilující poezie, by měla vyjít souhrně i u nás: je to poučené, zralé básnictví naší doby. Než však bude i pro nás volně dostupná, nastane dozajista doba jiná. I když je pravda, že ,básně jsou pouhé nic / schody do bolesti horizontu‘…“ – Vladimír Novotný, Mladá Fronta Dnes, Praha 2.5. 1991 „Poezie Bronislavy Volkové otevírá oponu a odhaluje arénu, kde se hluboké a obyčejné prvky života spolu mísí a zápasí o skutečnost. Čtenář, někdy v němém údivu, absorbuje rozvíjející se scénu svým osobním tempem a zkoumá spoustu jemných implikací prezentovaných verši, které ho postupně posunují k hlubšímu stavu vědomí. Ve sbírce Jistá nepřítomnost Bronislava Volková vyzývá čtenáře, aby se přiblížil ke kosmické juxtapozici přítomnosti a nepřítomnosti ve víru existence, aniž by ztratil svou rovnováhu: svoboda je nade vše. Čtenář je probuzen a uvědomuje si prázdnotu, v níž po tom, co učinil vše, je zmocněn stát v míru.“ – Clarice Cloutier, 2001 (Předmluva k dvojjazyčnému vydání)

Verše exilové básnířky přinášejí především reflexivní a přírodní lyriku.