Pavel Zahradník Books

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Encyklopedie, zatím nejúplnější soupis osobností českého stavitelství od středověku do 1. poloviny 20. století, byla zpracována předními historiky umění na základě mnohaletého studia pramenů. Neobsahuje proto jen dosud známé a zveřejněné údaje, ale také řadu dosud nepublikovaných archivních zjištění. Nahrazuje tak a v mnohém i opravuje zatím stále používaný, ale dnes už zastaralý Nový slovník československých výtvarných umělců Prokopa Tomana.

Nález středověké wroclavské vlašské knihy představuje významný objev, který mění pohled na historii Krkonoš, Jeseníků, Jizerských a Lužických hor. Publikace Cesty Vlachů, připravená autory Pavlem Zahradníkem a Ottou Štemberkou, přináší překlad klíčových pasáží tohoto rukopisu, který se zaměřuje na středověkou alchymii, Vlašské hledače a magické obřady. Rukopis, vzniklý v první polovině 15. století, popisuje lokality bohaté na drahé kovy a kameny a byl považován za ztracený až do jeho nedávného objevení. Vlašské knihy dokládají, že Vlaši skutečně působili v Krkonoších a zanechali po sobě stopy, které lze dodnes nalézt. Historik Pavel Zahradník potvrzuje, že existují v terénu značky, které lze identifikovat podle těchto knih. Rukopis obsahuje nejen cenné informace o cestách k nalezištím, ale také části týkající se alchymie, magie a astrologie, což z něj činí výjimečný historický dokument. Publikace se snaží přiblížit čtenářům tuto cennou památku a osvětlit nejstarší dějiny osídlování horských oblastí.

Publikace zachycuje zajímavá témata z historie, zhruba od 14. století až po současnost. Autorské texty, doplněné o dobové kresby, mapy, dokumenty či fotografie, jsou o přírodě, místních názvech, významných osobnostech, a také o průmyslu. Součástí knihy není jen historie. Jsou v ní také fotografie ze současnosti.

Kniha o dějinách mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze „Stěžeň, jenž drží loď“ od historika Pavla Zahradníka, mimo jiné spoluautora monumentálních publikací o mariánských, trojičních a světeckých sloupech zejména v českých regionech. Obnovení mariánského sloupu a jeho vztyčení v roce 2020 patří k nejvýznamnějším kulturním počinům v naší vlasti po roce 1989. Zkušený historik s bohatou praxí v archivních průzkumech přináší řadu dosud neznámých zjištění, zejména v kapitolách o počátcích sloupu, jeho opravách a pobožnostech v 19. století. Ačkoliv autor předesílá, že se jedná o studii historickou, přináší i některé nové úvahy, přesahující do oblasti uměleckohistorické, jako např. srovnání s ostatními sloupy tohoto typu v Evropě.

Uměleckohistorická studie o jednom ze skvostů pražské barokní architektury.

Fotografická monografie věnovaná mimořádnému dílu barokního umění vskutku celoevropského významu.

Úvodní slovo (Dobroslav Líbal) Dějiny metropolitního chrámu: Chrám sv. Víta do doby Karla IV. / Stavba gotické katedrály za Karla IV. a Václava IV. / Od husitství do poloviny 19. století / Od počátku dostavby chrámu roku 1861 do současnosti (Pavel Zahradník) Architektonický rozbor: Kostel sv. Víta. postavený knížetem Václavem svatým / Kostel sv. Víta, Václava, Vojtěcha, Spytihněvova bazilika / Gotická katedrála sv. Víta (Goptická katedrála sv. Víta, Katedrála sv. Víta - vnitřek, Celkové zhodnocení katedrály. Novodobá dostavba katedrály) (Dobroslav Líbal)