Hana Kábová Books

Životní osudy a odborná činnost historika a filologa Josefa Dobiáše.

Kniha přináší podrobný životopis historika Josefa Vítězslava Šimáka (1870–1941) a tematický rozbor jeho díla, založený na důkladném studiu archivních pramenů a literatury. Zaměřuje se na institucionalizaci historické vlastivědy v českých zemích a kulturní regionalismus, metodologii a institucionální základy historické vědy. Autorka prohlubuje znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století a věnuje se i Šimákovu osobnímu životu – jako vědci s širokými kulturními zájmy, kolegovi a příteli významných osobností, popularizátorovi historického bádání, spoluzakladateli turnovského muzea a milujícímu manželovi a otci. Kniha představuje Šimáka jako respektovaného vědce i pokorného člověka, jehož životní příběh je cenným odkazem. Součástí monografie je bibliografie Šimákových odborných prací a soupis jeho přednášek. Kniha se zaměřuje na jeho každodenní život a vnitřní svět, přičemž archivní prameny ukazují jeho aktivní zapojení do popularizace historie, psaní básní a organizování kulturních akcí. Šimákova rodina a vztahy s přáteli, včetně jeho manželky Ludmily a dětí, odhalují jeho laskavost a odbornou erudici. Monografie také zmiňuje jeho pracovní přetížení a osobní tragédii po podpisu Mnichovské dohody 30. září 1938.

Příběh začíná konverzí židovského mladíka ke katolické víře a jeho sňatkem s katoličkou Barborou Neuwirthovou. Obrácení Karla Ferdinanda Kleina je spojeno s volbou nového jména Josef Láska. Příjmení Láska provází životem jako znamení i jeho prvorozeného syna Gustava (1848–1921), který je povolán ke kněžství. Služba jej přivádí do Nemyšle, kde působí jako vychovatel pozdějšího politika hraběte Bedřicha Deyma ze Stříteže, posléze do farnosti v Kyjích u Prahy a do Poříčan. Literárně nadaný Láska se věnuje také překládání próz katolických autorů (Auguste Cravenová, Hendrik Conscience). Jsou jeho překlady tvůrčím činem, jehož prostřednictvím řeší vlastní morální dilemata, prací na objednávku nebo nástrojem pastorace? Jak probíhá dialog mezi autory próz, románovými hrdiny a překladatelem? A jak vlastně vypadala každodenní činnost kyjského kaplana a posléze faráře, jaké specifické úkoly přinášela služba v jeho farnosti s převahou obyvatelstva dělnického původu nebo námezdně pracujících v zemědělství? Jaký byl Láskův vztah k jinověrcům, konvertitům, nábožensky chladným pedagogům či „odpadajícím“ dělníkům? Jak páter Láska pojímal kněžskou službu?