Ivan Martin Jirous Books

Ivan Jirous, a pivotal figure in Czechoslovakia's cultural underground during the 1960s to '80s, believed rock and roll was key to enacting change against the oppressive communist regime. As the artistic director of The Plastic People of the Universe, he faced multiple prison sentences for his dissent, contributing to the civil rights movement Charter 77. This collection, the first major English anthology of his works, showcases his sophisticated poetry, prison letters, and critical essays, offering insight into the life of this complex and influential writer.

Paperback in very good condition, with clean, sound pages. TS

Třetí vydání rozhovoru o historii nejvýraznější undergroundové skupiny - Plastic People of the Universe, od jejího založení po americké turné v roce 1999. S předmluvou Ivana M. Jirouse a doslovem Vráti Brabence. Historie kapely v letech 1990-2001 - Jiří Vanča. Doplněno fotopřílohou.

Strašidelná pohádka Ivana Martina Jirouse, kterou napsal svým dcerám v dopise z vězení. Ivan Martin Jirous psal svým dcerám, Františce a Martě, v dopisech z vězení básničky a pohádky, které pak vyšly souborně v knize Magor dětem. Marta, dneska máma čtyř dětí, měla nejradši strašidelnou pohádku Ptala se Františky Marta, a právě proto ji nejmenším čtenářům namalovala přesně tak, jak si v dětství ta hrozná strašidla představovala.

Po obsáhlých svazcích básní (Magorova summa) a esejů (Magorův zápisník) Ivana M. Jirouse vychází obsáhlý svazek jeho dopisů. Nejde o sebrání jeho dopisů různým adresátům a z různých let, ale o zcela konkrétní a přesně vymezenou část jeho korespondence: o dopisy, které v sedmdesátých a osmdesátých letech napsal z českých věznic svým ženám Věře a Julianě. Soubor těchto dopisů má nejen mimořádnou hodnotu historickou a dokumentární, ale je i jedinečným dílem literárním. Jirous v těchto dopisech, ztišen a soustředěn, spojuje popis všední každodennosti vězně s úvahami o životě, dobru a zlu, lásce, marnosti a smyslu lidského konání. Přesným, živým jazykem, jaký známe z jeho esejů, vytváří svébytnou, citově naléhavou a přitom detailně konkrétní duchovní kroniku celého normalizačního dvacetiletí. V české literatuře posledního půlstoletí lze význam této Jirousovy vězeňské korespondence srovnat s Palivcovými listy z vězení z padesátých let či s Havlovými Dopisy Olze z přelomu let sedmdesátých a osmdesátých. Kniha je doplněna zevrubnou ediční poznámkou a jmenným rejstříkem. Kniha roku 2006 v anketě Lidových novin.

Ivan M. Jirous byl od svatby s Julianou Jirousovou, dcerou malíře Otto Stritzka a vnučkou nakladatele Josefa Floriana, v roce 1976 do roku 1989 z politických důvodů čtyřikrát vězněn. Po dobu odloučení, které trvalo sedm a půl roku, se stala jejich jedinou pravidelnou komunikací korespondence. Přestože byla kontrolována a tematicky i formálně omezována cenzurou, je soubor 357 vzájemných dopisů z let 1977 až 1989 nabitý láskou, zprávami o dění, poezií, kritičností i humorem a společnou vírou. Celkem 231 dopisů Juliany Jirousové, zpřístupněných zde poprvé, tvoří živý obraz undergroundového společenství i vesnické pospolitosti ve Staré Říši. Těžištěm knihy jsou vzájemné dopisy z let 1981–1985, kdy Juliana Jirousová líčí svému muži vyrůstání dcer Františky a Marty a Ivan M. Jirous posílá domů pohádky a říkanky později sebrané do knihy Magor dětem (1986) a básně ze vznikající sbírky Magorovy labutí písně (1985). Současná edice nově obsahuje nedávno objevený soubor šestadvaceti Jirousových dopisů z let 1988–1989 a spolu s listy jeho ženy z téže doby i dětské dopisy dcer Františky a Marty. Grafička Jana Vahalíková do knihy zakomponovala kresby Juliany Jirousové a jejích dcer i ukázky rukopisů všech pisatelů. Obsáhlou publikaci v závěru doplňuje historický doslov Tomáše Bursíka, ediční poznámka, komentář editorek Daniely Iwashity, Petry Poukarové Klimešové a Marty Kordíkové, rejstřík citovaných děl, jmenný rejstřík a mapa Staré Říše.

Druhé, výrazně rozšířené vydání úplného souboru básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, patří k základním dílům české literatury uplynulých čtyřiceti let. Svazek edičně připravil Martin Machovec, který jej opatřil zevrubnou ediční poznámkou, komentáři, soupisem inciptů básní i rozsáhlým jmenným rejstříkem. Oproti prvnímu vydání jsou v knize zahrnuty i tři sbírky, které autor napsal v době po prvním vydání své Summy: Magorova vanitas, Ubíječ labutí a Rattus norvegicus. Jirousova poezie patří k nejvýznamnějším a čtenářsky nejvyhledávanějším hodnotám současné české literatury. Kniha roku 1998 podle ankety Lidových novin.

Obsáhlý výbor z esejů a kritik výtvarného umění, rockové hudby a undergroundové kultury z let 1965–1990, doplněn textem Pravdivý příběh Plastic People.

Soubor básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, vychází již potřetí, tentokrát však rozdělen do dvou svazků a doplněn svazkem třetím, obsahujícím sbírky napsané až po předchozím druhém vydání Magorovy summy. Vůbec poprvé tak vychází Jirousovo básnické dílo v úplnosti. Edici k vydání připravil a podrobnými komentáři (obsaženými ve třetím svazku) opatřil Martin Machovec. Třetí svazek obsahuje sbírky Okuje, Roky krysy, Akrostichy, Magorův noční zpěv a Úloža.

Soubor básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, vychází již potřetí, tentokrát však rozdělen do dvou svazků a doplněn svazkem třetím, obsahujícím sbírky napsané až po předchozím druhém vydání Magorovy summy. Vůbec poprvé tak vychází Jirousovo básnické dílo v úplnosti. Edici k vydání připravil a podrobnými komentáři (obsaženými ve třetím svazku) opatřil Martin Machovec. První svazek obsahuje sbírky: Magorův ranní zpěv, Magorova krabička, Mládí nevykouřené, Magorovo borágo, Magorova mystická růže, Magorovy labutí písně a Magor dětem.

Ivan Martin Jirous formálně navázal v této sbírce na svůj předcházející soubor "Magorovy labutí písně", který lze nepochybně považovat za jeden z vrcholů jeho tvorby. Jakoby se tentokrát ale záměrně vyhnul těm největším křiklavostem normalizačního režimu, zdá se spíše, že jeho verš se zklidnil, že plánovitě vynechává jakoukoli špínu, faleš a přetvářku. A tak i když titul vzbuzuje asociace na nechvalně proslulé estébácké praktiky, lze ho tentokrát také vnímat jako prosbu k Bohu, k někomu, kdo by zaštítil básníkovo jednání v osobních vztazích a kdo by nad ním v jeho citovém životě onen "ochranný dohled" převzal. "Možná že po Tobě chci moc, / Pane Bože, / možná po Tobě chci moc, / za tu, která tu spí, ovinutá svlačcem, / tiše tu spí". Reedice básnické sbírky vůdčího představitele českého undergroundu obsahuje verše, které vznikaly v době tvrdé normalizace, v průběhu osmdesátých let 20. století.

Tvorba malíře Josefa Žáčka má hluboce sociální a politický kontext. V současnosti kriticky reaguje na skryté i otevřené manipulace masmédií, otázku terorismu a na situaci vyvolanou uprchlickou krizí v Evropě. V publikaci ANTICORPS mimo jiné umělec ukazuje svět jako každodenní mechanismus lidského konání, stereotypů, standardních úkonů.

Vůbec první knižní výbor z básnického díla Ivana Martina Jirouse (nar. 23. září 1944) přináší to nejlepší z poezie tohoto protagonisty českého podzemí. Historik umění I. M. Jirous se na konci šedesátých let připojil k uměleckým aktivitám rockové skupiny The Plastic People of the Universe, která se v sedmdesátých letech stala jedním z nejznámějších symbolů československé kulturní rezistence. Jako výrazná básnická osobnost vstoupil Jirous ve známost až v polovině let osmdesátých svojí sbírkou vězeňské lyriky Magorovy labutí písně, z níž řadu čísel obsahuje ovšem i výbor Popelnice života.

Soubor básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, vychází již potřetí, tentokrát však rozdělen do dvou svazků a doplněn svazkem třetím, obsahujícím sbírky napsané až po předchozím druhém vydání Magorovy summy. Vůbec poprvé tak vychází Jirousovo básnické dílo v úplnosti. Edici k vydání připravil a podrobnými komentáři (obsaženými ve třetím svazku) opatřil Martin Machovec. Druhý svazek obsahuje sbírky Ochranný dohled, Magorův Jeruzalém, Magorovi ptáci, Magorův soumrak, Wydrzie Mediocri, Magorova děťátka, Magorova vanitas, Ubíječ labutí a Rattus norvegicus.

Svazkem Magorova oáza se uzavírá vydávání díla Ivana M. Jirouse v nakladatelství Torst. Svazek obsahuje časopisecky publikovaný cyklus Na Oáze, množství drobných textů z let 1997–2011 a též všechny Jirousovy rozhovory z daného období. Ve své první části je svazek doplněn texty vzniklými před rokem 1997, které nebyly obsaženy ve výboru Magorův zápisník. Vznikla tak obsažná kniha, která umožňuje čtenářům číst spolu s pěti předchozími svazky Jirousovo dílo jako celek, jako jedno ze stěžejních děl poválečné české literatury. Knihu k vydání připravila a ediční poznámku napsala Adéla Petruželková, úplnou bibliografii Jirousova nebeletristického díla sestavil Michael Špirit, jmenný rejstřík sestavila Eva Vrabcová.

Ivan M. Jirous byl nejen duchovní vůdce undergroundu, vězeň, básník a magor, ale též velký modlitebník. Z Magorovy summy jsou vybrány nejlepší básně duchovní a seřazeny shora dolů: Nejprve Bůh ve třech podobách – Stvořitel, Vykupitel a Utěšitel. Poté nebeské zástupy neboli „katolický panteon“ – andělé, Panna Maria, „svatí staří“ a „svatí noví“, nekanonizovaní (a často nekanonizovatelní). Konečně ten, kdo se modlí – zase ve třech polohách: hříšník – vzpurník – vděčník. Nejsou to jen osobní modlitby Magorovy, ale magorské modlitby. Konkrétní jména a reálie si každý modlič může nahradit svými.

Kniha shrnuje všechny texty významného básníka, esejisty a kulturního organizátora o legendární undergroundové skupině. Je doprovozena množstvím unikátních fotografií Bohdana Holomíčka, Jaroslava „Abbé“ Libánského, Ondřeje Němce a Jana Ságla.

Básnická sbírka přední osobnosti českého undergroundu.

Velikonoce jsou pro křesťany největší událost roku. Vzkříšení, obnova všeho živého v přírodě, v nás. Vajíčka symbolizují zrození nového života a jak klasik praví: "Nevyčte nikdo z tlustejch knih, co tajemství skryto ve vejcích." Schválně, přečtěte si s dětmi Magorovu pohádku o tom, jak vajíčka, kohouti, bouřka a duha obarvily svět - třeba na Modré nebo Žluté pondělí, Šedivé úterý, na Zelený čtvrtek nebo na Bílou sobotu…

Nejnovější básnická sbírka Ivana M. Jirouse, vůbec první napsaná po druhém, rozšířeném vydání Magorovy summy, vyšla poprvé jako bibliofilie v nakladatelství Gallery. Nyní vychází v druhém vydání v nakladatelství Torst, ve stejné grafické úpravě Dušana Straňáka jako Magorovy labutí písně. Okuje přinášejí verše plné prostoty nezvyklého druhu, prostoupené u autora obvyklou životnou samozřejmostí, ovšem už oproštěnou, ztišenou, a zároveň tělesně pojímanou a podmíněnou duchovností, jež vykupuje únavnou šeď každodennosti. Okuje bezesporu patří k nejlepším Jirousovým básnickým sbírkám.

Pro velký zájem čtenářů vydává nakladatelství Torst samostatné knižní vydání jedné z nejvýznamnějších českých básnických knih druhé poloviny 20. století. Dnes již klasické a v mnoha případech zlidovělé verše napsané v 80. letech ve věznicích v Litoměřicích, Ostrově a Valdicích propašoval z valdického vězení na motacích Jiří Gruntorád. Nové vydání je doplněno barevnou kresbou svatého Huga od Juliany Jirousové a ukázkami faksimilí původního Jirousova rukopisu.

Poslední básnická sbírka českého básníka, esejisty, uměleckého publicisty a kulturního organizátora, jedné z nejvýznamnějších osobností poválečné české kultury. Přestože autor knihu nedokončil, sbírka má všechny vlastnosti svrchovaného literárního díla. Jemná a jímavá pozdní Jirousova poezie se zde skrývá pod pozměněným názvem skutečné slovenské vsi Uloža, kde se Magor scházel se svým slovenským přítelem, básníkem Erikem Jakubem Grochem. Knihu edičně připravil a poznámkou opatřil Martin Machovec.

Nová sbírka známého představitele českého undergroundu přináší verše, které reflektují současnost básníkovým charakteristickým rukopisem. V básních naplno propuká Magorův hněv a zloba, ústící mnohde do pocitu zbytečnosti a marnosti. Tomu vlastně odpovídá i titul celé sbírky (vanitas - marnost). Celkově se však zdá, že se básníkův verš až překvapivě zklidnil, což se projevuje zvláště ve druhém oddíle, kde jsou verše dedikované přátelům a kde najdeme překvapivě jemné a něžné reflexe, které naznačují určitou změnu formálních postupů.

Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů. V hrůzném prostředí věznice mu jemné, citlivé a křehké dětské básně sloužily jako spojnice jak s jeho dvěma malými dcerkami, tak se světem lidského citu vůbec. Knížka dnes patří k již klasickému fondu české poezie pro děti. Její druhé samostatné tištěné vydání vychází s novými ilustracemi autorovy dcery Marty.

O básnické sbírce tvořené pouze akrostichy, tedy texty psanými dnes již značně archaickou a ojediněle používanou formou, uvažoval IMJ zřejmě již od počátku 90. let. V Jirousově literární pozůstalosti se našlo několik souborů takovýchto textů ve stadiu různé rozpracovanosti přípravy k vydání, v nichž nejstarší texty pocházejí již z r. 1990, ale ve sbírkách, které autor od tohoto roku sestavil a vydal, se nacházejí jen dva ojedinělé akrostichy: jeden ve sbírce Wydrzie Mediocri a druhý v Magorově vanitas. Ostatní měly být časem vydány samostatně ve zvláštní sbírce. Z celkem asi tří set akrostichů z pozůstalosti IMJ vybral editor Martin Machovec na sto těchto textů, které jsou nyní vydávány jako třetí a poslední soubor básní z Jirousovy pozůstalosti – a také jako splátka na letitý dluh vůči autorovi, čtenářům i nakladateli.

Básnická sbírka jednoho z nejčtenějších českých básníků přináší vedle citlivých evokací přírody, stárnutí a básní milostných též pozoruhodné epické "svědecké" básně, obohacující Jirousovu poetiku o nový rozměr. Doslov Vratislav Brabenec.

Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná "existenciální" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě. Magorův ranní zpěv je první Jirousovou sbírkou vydanou v samizdatu (1975), již tvoří causerie a literární experimenty, kdežto sbírku Magorova děťátka sestavil autor při přípravě prvního vydání Magorovy summy z básnické žně první poloviny devadesátých let: oproti stejně datovaným sbírkám Magorův soumrak a Wydrzie Mediocri (1997) vyznívají Magorova děťátka o poznání radostněji.

Sborník Humpolecký Magor přináší unikátní svědectví o středoškolských létech básníka, esejisty a publicisty Ivana M. Jirouse, uměleckého vedoucího skupiny The Plastic People of the Universe, loňského nositele Ceny Jaroslava Seiferta. Vzpomínky jeho spolužáků, středoškolských profesorů a přátel z Humpolce jsou doplněny unikátními, dosud zcela neznámými Jirousovými texty z počátku 60. let, fotografiemi, kresbami a úryvky z jeho děl, vztahujícími se k Humpolci. Sborník uspořádala Jarmila Neomytková.

Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.

Kniha obsahuje původně v samizdatu vydané sbírky z let 1981-82 Magorova mystická růže, Magorovo borágo a Mládí nevykouřené. V autorově poezii se zcela programově odráží společenská a politická situace uvedeného období. Autor zde vykresluje portréty svých přátel, vězněných v drtivé většině tehdejším režimem. I proto lze tuto poezii nazvat jako angažovanou a angažující se. Doslov Martin Machovec.

Nová sbírka významného představitele českého undergroundu obsahuje především reflexivní a intimní poezii.

Básně z 80. let minulého století. Doslov František Stárek Čuňas.