Ivan Foletti Book order

Katedrála sv. Víta v Praze, Notre-Dame v Paříži, Votivní kostel ve Vídni či jiný majestátní chrám některé z evropských metropolí jsou pro většinu z nás ztělesněním opravdového středověku. Málokdo ví, že se ve skutečnosti často jedná o architekturu z 19. století nebo o budovy v tomtoobdobí zásadně přestavěné. Vzhled těchto památek je, spíše než svědectvím o předmoderní minulosti, výsledkem romantických idealizací, nacionalistických sporů a ekonomických zájmů 19. století. Tato knížka ukazuje, že náš „opravdový středověk“ má s tím původním jen málo společného, zato nám však říká mnohé o evropské kultuře posledních dvou staletí.

Exploring the historical foundations of Russian imperialism, the book delves into the portrayal of Byzantium as a crucial source of imperial legitimacy in Russian history. It highlights the influence of the powerful medieval Christian empire on Russia's self-identity and imperial narrative, illustrating the complex relationship between these two empires throughout history.

Tato kniha, určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka, je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně do oblastí dnešní Arménie, Gruzie a Turecka, tedy do oblasti středověkých království Arménie a Iberie. Kniha obsahuje krátké studentské texty věnované význačným středověkým památkám tohoto regionu a nabízí originální poznatky. Počet zahrnutých památek je výjimečný, což z předkládaného svazku činí jeden z prvních v českém i mezinárodním prostředí, který se takto komplexně zabývá kulturním dědictvím regionu. Kniha, které předchází odborná reflexe specifik zkoumaného kulturního dědictví – včetně unikátního fenoménu arménských liturgických předsíní, tzv. gávitů, a zajímavého dialogu kultury a krajiny, seznamuje čtenáře s více než třiceti kostely, jejich výzdobou, liturgickým vybavením a ikonami. Jednotlivé památky jsou řazeny geograficky podle současných provincií a regionů, aby se svazek stal užitečným cestovatelským průvodcem.

Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Ale jak dlouho si ji udrží? Kdo jim k novému postavení dopomohl a co bylo příčinou jejich pádu? Autor knihy se ohlíží do minulosti a vykresluje zlomové období emancipace žen a jejich dříve nevídaného zapojení do církevního i společenského života. Příběh, který vypráví, byl z dějin téměř vymazán. Avšak zmínky o něm zůstaly skryty v uměleckých dílech, která dnes přinášejí vzácná svědectví o emancipovaných a sebevědomých ženách, stojících kdysi ve středu dění.

Přítomnost obrazů. Rozhovor Ivana Folettiho s Hansem Beltingem Obsah této knihy, která představuje dlouhodobý neformální rozhovor, zahrnuje období od jara 2017 do začátku ledna 2023. Byl to rozhovor mezi přáteli, protahovaný telefonáty a návštěvami doma, ale s onou jiskrou elektrizujícího vzrušení živeného společnými zájmy a touhami. Hans Belting, jeden z největších historiků umění vůbec, zde vypráví svou intelektuální parabolu. Při putování z poválečného Německa do Spojených států na konci padesátých let, do Evropy druhé poloviny dvacátého století a na začátek nového tisíciletí čtenáři pomalu odhalí společné nitky jeho životního příběhu: mihotavou funkci obrazů mezi tělem a objektem, otevřenost ke spolupráci a interdisciplinaritě a samozřejmě fascinaci dějinami obrazů od středověku až po současnost.

K obhajobě své imperialistické politiky Vladimir Putin pravidelně využívá minulost. Rusko představuje jako říši, které je potřeba navrátit její dávnou slávu a „původní“ území. Jaká je ale historie ruského imperialismu? Tato kniha ukazuje, jak ruské vládnoucí elity v posledních dvou staletích využívaly architekturu, obrazy i vědu k opakovanému „znovuvytváření“ příběhu impéria. Historie, na kterou se odvolávaly, však byla z velké části vykonstruovaná. Ústřední roli v ní hrála Byzantská říše, jejíž následnictví i území si Rusko nárokovalo. Most mezi středověkou minulostí a současností nacházeli ideologové ruského imperialismu v pravoslaví. A paradoxně — stejný příběh sloužil velmi odlišným režimům: posledním Romanovcům, Stalinovi a dnes i Putinovi. Zásadní otázkou zůstává, zda tento příběh, opakovaně znetvořený propagandou, odpovídá skutečnosti. A co nám vlastně říká o Rusku samotném?

Jedná se o druhou brožuru ve francouzštině z krátké série určené širokému neakademickému publiku, tentokrát s více ilustracemi n...

Politická situace a stupňující se společenské napětí v meziválečných zemích Rusku a Německu vyhnaly z domovů statisíce lidí a přiměly je hledat útočiště v cizině. Překračování hranic na cestě do bezpečí však bylo spojeno s mnoha obtížemi. Uprchlíky z Ruska zasáhla mimo jiné protiepidemická opatření, která měla zastavit smrtící tyfovou vlnu. Podobná opatření stála o několik let později v cestě Židům prchajícím z nacistického Německa. Útěk přes hranice a zkušenost emigrace se projevily i v životních osudech a dílech spisovatelek Irene Némirovsky a Hélene Iswolsky a historiků umění Nikodima Kondakova, Andrého Grabara, Richarda Krautheimera a Ernsta Kitzingera. Přestože se museli potýkat s četnými těžkostmi, život v exilu jim poskytl i řadu nových možností, díky nimž významnou měrou obohatili společnost, která je přijala. Kniha pojednává o událostech sto let starých, avšak témata, kterým se věnuje – uzavírání hranic, sanitární opatření a emigrace – jsou palčivě aktuální i dnes.