František Buriánek Books

Autor zachytil táborový život velmi mnohostranně a zobrazil značné množství postav. Největší pozornost věnoval Zdeňku Roubíkovi, mladému pražskému intelektuálovi, který v táboře zastává funkci pomocníka vězeňského písaře (má mj. na starosti vězeňskou kartotéku, tedy "krabici živých", podle níž je román nazván). Zpočátku je Roubík uzavřený a skleslý, postupně se však ze své apatie vymaní, začne pomáhat druhým a zapojí se do tajné komunistické organizace, takže lépe překonává i vlastní těžké chvíle (smrt bratra Jiřího). Dalšími postavami jsou vězni z mnoha evropských zemí (namnoze židovského původu), lišící se svým postavením v táboře i charakterovými vlastnostmi. Zvláštní pozornost je věnována esesmanům Kopitzovi, Deibelovi a Leutholdovi, dozorkyni Rosshauptové a písaři Froschovi, z uvězněných jsou více vykresleni Němci Horst, Karlchen, Fritz a Berl, Češi Jarda, Mirek a Honza, Řek Fredo, Francouzi Gaston a Žožo, maďarský lékař Šimibáči, Španěl Diego, Holanďan Derek či Maďarky Juliška, Jolán, Bea. Autor zobrazuje každodenní život těchto lidí, jejich vzájemné vztahy, práci a útrapy, líčí mnohé dramatické scény i postupný rozklad táborového režimu.

Studie o národním umělci si sice všímá i důležitých životních skutečností a lidské i občanské tváře básníkovy, ale především se snaží rozborem děl postihnout jeho tvůrčí osobnost a zachytit charakteristické rysy a myšlenkový dosah jeho tvorby. 1. vydání.

V bouřlivých letech popřevratových, kdy se rozhodovalo o osudu socialistické revoluce a lidu, postavil se Hora na levé, marxistické křídlo sociální demokracie a s ním pak do řad založené Komunistické strany Československa. Toto velké rozhodnutí znamenalo zároveň i zmobilisování a rozkvět jeho tvůrčích vloh a uměleckých sil. Jeho talent dostává velký ideový podnět, pevnou oporu v živé skutečnosti. Jeho poesie přijímá nové bojovné poslání, roste s těmito velkými úkoly a nabývá též nového širokého ohlasu. Tuto novou poesii, jdoucí v prvních řadách proletariátu a pod praporem revoluce, představují sbírky, jež jsou také vrcholem Horovy básnické tvorby, Pracující den, Srdce a vřava světa a Bouřlivé jaro. Tyto tři sbírky spolu s pozdější knihou Mít křídla, v níž Hora nejsilněji formuluje víru v pokrokovou sílu lidské práce, která přebuduje společnost a přemění člověka, se staly také základem tohoto svazku, který má charakterisovat básníka, jenž sice později opustil třídní základnu, smířil se s tím, co dříve nenáviděl, ba stal se básníkem třídního smíru, jenž však je jedním z představitelů velkého rozmachu české poesie v 20. letech tohoto stol. (Podle dosl. )

Hlavní hrdinka 18letá dívka Jana se dostane do pěstounské rodiny, která žije v malém městečku. Adoptivní otec Robert je mnohem mladší než jeho panovačná žena Klára. Proto je jejich manželství nevyrovnané a Robert tráví většinu času mimo domov. Jana je tichá klidná dívka - teta Klára ji tyranizuje. Oporu Jana najde v Robertovi, který ji naslouchá a Jana se do něj zamiluje. Klára si toho všimne, začne žárlit a dostane mozkovou mrtvici a je upoutána na lůžko, její bezmocnost je pro ni strašlivá a nakonec umírá. Robert si myslí, že bude teď moct s Janou žít, ale ta od něj odejde, protože ji zklamal, v momentě kdy ho potřebovala ji zklamal a ukázal se jako slaboch. Kniha byla také zfilmována hlavní roli Janu hrála Jana Brejchová a tetu Kláru Jiřina Šejbalová.

Poslední básnická sbírka, vydaná za Nerudova života. Sbírka je považována za autorův intimní deník. Odráží se v ní jeho životní zkušenosti, aktuálně vzplanutá láska k mladičké Aničce Tiché i onemocnění, které mu ohlásilo blížící se stáří. Sbírka obsahuje 51 básní, rozdělených do částí nazvaných podle ročních období: Jaro (15 básní), Léto (11), Podzim (11) a Zima (14). Básně nemají názvy, jsou pouze číslovány v rámci jednotlivých částí. Hlavními motivy básní jsou příroda, lidský život, láska a aktuální autorův osobní a citový život.

Slavná básnická sbírka, jejíž verše vznikly jako ohlas na utrpení utlačované národnostní větve na Ostravsku a ve Slezsku koncem 19. a počátkem 20. století. Cílem autorových veršů bylo probudit tyto utiskované vrstvy k odporu a k boji za národní a sociální osvobození. Bezruč líčí tvrdý a bezútěšný život havířů a horalů na tomto území a nemilosrdně odhaluje jejich nepřátele - majitele hutí a dolů, statkáře a majitele výčepů. Celá sbírka vyznívá jako přesvědčená předpověď národního i sociálního vyúčtování.

Výbor z literárněhistorických a kritických statí.