Martin Hájek Books

Józiek Wiciuch to warszawski złodziej, który zmuszony został opuścić stolicę na pewien czas, dopóki nie przycichną echa jego ostatniej roboty. Podczas pobytu na jednej z wsi poznaje Stefkę. Młoda, wyjątkowej urody dziewczyna zostaje jego kochanką. Nie ma najmniejszego pojęcia o tym, jakim fachem para się jej narzeczony. Stęskniony za miastem i dreszczykiem blatnego życia Wiciuch wyjeżdża do Warszawy, wkrótce jednak wraca z fałszywymi dokumentami i zabiera Stefkę ze sobą (wraz z zaoszczędzonymi pieniędzmi jej matki). Oszołomiona wydarzeniami, ale we wszystkim w pełni oddana ukochanemu, dziewczyna powoli wchodzi w dziki złodziejski świat namiętności, zdrad i nieustannego ryzyka. Czy nadąży za biegnącym w szalonym pędzie życiem kawalerów księżyca?

Kniha Martina Hájka "Odsun Němců z Olomouce" se zabývá postavením německé menšiny v Olomouci v letech 1945 a 1946 a jejím nuceným vysídlením do Německa. Historický úvod vysvětluje postavení německé minority ve městě od dob první republiky po skončení druhé světové války. Hlavní důraz je kladen na Internační tábor Olomouc - Nové Hodolany, kterým prošlo mnoho místních Němců, a Mimořádný lidový soud Olomouc. Kniha se věnuje také postavením některých zvláštních skupin německého obyvatelstva (smíšená manželství, německy mluvící Židé a antifašisté). Stručně je v ní zmíněn i život vysídlených olomouckých Němců v SRN.

Kniha se zabývá vybranými aspekty německé menšiny v Olomouci v době první ČSR. Zaobírá se i demografickými poměry ve městě se zvláštním zaměřením na národnostní vztahy. Hlavní část knihy je věnována Němcům a česko-německým vztahům v komunální politice. V této části je sledován chronologický vývoj komunální politiky. Stručně jsou popsány i životopisy jednotlivých aktérů německé politiky. Spolkový život je představen na ukázce několika německých spolků. V knize je představený i německojazyčný periodický tisk. Dále jsou popsány konflikty ve školství, vývoj německého školství, školská správa a systém německých škol ve městě. Stručně je představena i činnost Německé veřejné knihovny.

Kniha nabízí sociologický obraz komunistické vlády v druhé polovině osmdesátých let. Nezabývá se průběhem tehdejších mocenských her, ale rekonstruuje svérázné organizační aranžmá společnosti, které dovolovalo komunistické straně v rámci strano-státu ovládat ústavní instituce. Analýza tohoto aranžmá také vysvětluje, jak bylo možné, že nevýkonný komunistický režim mohl dlouho relativně úspěšně fungovat. Kniha zavádí čtenáře nejprve do jednoho malého města. Pak představuje hierarchie strano-státu v nadřízeném okresu a kraji, bezpečnostní složky státu a nakonec i ústřední výbor KSČ a jeho předsednictvo. Sondami připomínané praktiky utajování informací, volby stranických funkcionářů, socialistické stěžování a pořádání okázalých oslav patřily, jak ukazuje poslední analytická kapitola, mezi důležité pilíře stability komunistického vládnutí. Text doplňuje malá komentovaná sbírka socialistických vtipů, dobové fotografie a ukázky archivních dokumentů.

Kniha se zabývá metodologií textových analýz v kontextu sociálních věd. Tematicky pokrývá tři typy textových analýz, které se v sociálních vědách nejčastěji používají: obsahovou, diskurzní a narativní analýzu. Uspořádávající osou celé knihy je role čtenáře – člověka nebo stroje, protože žádný text nelze v sociálních vědách analyzovat bez toho, aby byl nějakým způsobem čten. V perspektivě dvojakosti lidského a strojového čtení autor vysvětluje tři výše zmíněné textově analytické přístupy a ilustruje je na konkrétních výzkumných příkladech. Kniha se zaměřuje na vybrané metody, se kterými má autor výzkumné zkušenosti. Užitečná bude všem vysokoškolsky vzdělaným odborníkům v sociálněvědním výzkumu, kteří se zabývají nebo by se chtěli zabývat sociálněvědní analýzou textů.