Tomáš Pavlíček Books

Bohumil Hrabal zählt zu den wenigen tschechischen Schriftstellern von internationalem Rang. Zwei seiner Verfilmungen erhielten bedeutende Auszeichnungen: einen Oscar (1968) und den Goldenen Bären (1990). Hrabals Texte reflektieren die k. u. k. Monarchie, die erste Tschechoslowakische Republik und deren Zerschlagung durch die deutschen Besatzer, während sie später die desillusionierte Nachkriegszeit beleuchten, die einst Hoffnungen auf künstlerische Freiheit und einen 'gesellschaftlichen Frühling' weckte, aber schließlich in ideologischer Herrschaft endete. Nach 1968 wurde Hrabal von den staatlichen Verlagen der CSSR für acht Jahre die Veröffentlichung neuer Werke verweigert. Er entschied sich, einen Kompromiss mit den Machthabern einzugehen, um den Kontakt zu seinem Publikum nicht zu verlieren. Bis 1989 konnten viele seiner bedeutendsten Bücher nur in Exil-Verlagen und im Samizdat erscheinen. Reale Lokalitäten waren für ihn von großer Bedeutung, da sie seine Prosawerke und Gedichte inspirierten. In der Ausstellung und den Begleitveranstaltungen wird Hrabals literarisches Schaffen sowie die Regionen, in denen 'seine Geschichte' stattfand, präsentiert. Zu seinen bekanntesten Werken zählen Titel wie 'Die Bafler', 'Tanzstunden für Erwachsene und Fortgeschrittene', 'Ich habe den englischen König bedient' und die Nymburker Trilogie. Eine exklusive Begleitbroschüre enthält zahlreiche unveröffentlichte Fotos und Dokumente aus Hrabals

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury. Literární kronika první republiky je obrazově-výkladová kniha určená širší veřejnosti. Obrazová složka v ní má stejnou důležitost jako výkladová. Sestává z více než tisíce pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních materiálů, karikatur, ukázek rukopisů a dalších vizuálních dokumentů.

Retrospektivní monografie prof. akad. arch. Jana Fišera, interiérového designéra, dlouholetého pedagoga FUD UJEP a spoluautora výrazné brutalistní architektury 70. let, mimo jiné zbouraného areálu Tranzitního plynovodu (Transgas). Autoři textů: Tomáš Pavlíček, Jan Fišer, Adam Štěch, Lenka Žižková, Václav Aulický Editor: Doc. PhDr.Tomáš PAVLÍČEK, Ph.D. Odpovědná redaktorka: Mgr. Lenka SÝKOROVÁ, Ph.D Grafická úprava: Kristina Fišerová, Rostislav Vaněk Sazba: David Faigl Vydala Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2022.

Kniha - stejně jako ilustrace na její obálce - ukazuje, že věkovitá instituce papežství byla i v nedávné minulosti pro jedny ochranou a útočištěm před bouřemi moderního světa, pro druhé pak výrazem zastaralé instituce bránící pokroku. Toto napětí vyjadřuje ve svérázné umělecké zkratce i reprodukovaná iluminace pražských benediktinek ke svátku sv. Petra a Pavla z r. 1904: „koráb církve řídí Petrův nástupce Pius X., který je však atakován symbolickou flotilou nepřátelských člunů: pyšným racionalismem, francouzskou revolucí, tehdejší světskou mocí, Martinem Lutherem, svobodnými zednáři a dokonce i čertíkem začteným do liberálního vídeňského deníku Neue Freie Presse… Obě krajní pozice se však v 19. a první polovině 20. století značně vyvíjely, vzájemně ovlivňovaly, a i v českých zemích plnily funkci specifických kulturních kódů, do značné míry působících i v dnešní době. Tzv. ultramontanismus byl totiž důležitým fenoménem v procesu vytváření moderních evropských společností. Byl projevem nezanedbatelného vlivu římského papeže i „za horami (ultra montes, tedy za Alpami). Kniha soustavně analyzuje obraz papeže ve zdejším českém i německém jazykovém prostředí, a to jak v katolické církvi, tak v nekatolickém a občanském prostředí vůbec. Nezapomíná ani na související náboženské, kulturní a politické transfery se sousedy ve střední Evropě.