Eva Danišová Books

Andrej Pešta (1921–2009) byl významnou romskou osobností a jako amatérský fotograf zachytil život kolem sebe v období 50.–80. let minulého století. Kniha přináší prezentaci takřka sta fotografií, jimž je v knize dán maximální prostor. Fotografie jsou doplněny indexem s podrobnými popiskami. Součástí knihy je text teoretika fotografie Tomáše Pospěcha, v úvodu knihy se k fotografiím a zejména ke své osobní zkušenosti s jejich tvůrcem ve vzpomínce vyslovuje historička a muzeoložka Jana Horváthová, stav a vývoj sbírky Peštových fotografií ve sbírkách Muzea romské kultury je popsán od kurátora Adama Holubovského a v závěrečné části knihy čtenář nalezne dva texty pojednávající o historické osobnosti Andreje Pešty z pera historika Dušana Slačka a romistky Milady Závodské. Kniha vychází v česko-anglické jazykové verzi, obsahuje také medailon Andreje Pešty v romském jazyce.

Romové v České republice začali vyjadřovat své myšlenky písemně od konce 60. let 20. století, motivováni snahou prokázat svou rovnocennost s okolní společností. Písemnictví se vyznačuje obrozenskými tématy, která formují romskou paměť a pospolitost. V současnosti se autoři zaměřují na obecnější témata, s nimiž se mohou identifikovat i ne-romští čtenáři. Sbírka prozaických textů od Ireny Eliášové, Jany Hejkrlíkové, Ivety Kokyové a Evy Danišové představuje tento trend a je jedinečná tím, že v ní vystupují pouze Romky, které kriticky reflektují postavení žen v patriarchální romské společnosti. Texty se věnují tématům mateřství, partnerství a erotiky, i když stále v prudérním pojetí. Texty vytvářejí unikátní historickou a tematickou perspektivu. Novela Ireny Eliášové se odehrává v 50. letech ve slovenské romské osadě, autobiografické vyprávění Jany Hejkrlíkové v 60. letech v komunitě romských přistěhovalců, a povídky Ivety Kokyové z 70. let reflektují trauma vykořeněnosti. Novela Evy Danišové se dotýká univerzálního tématu stárnutí a osamění žen. Tvorba Eliášové a Kokyové je prezentována v dvojjazyčném česko-romském provedení, což odráží rostoucí prestiž romštiny v literárním poli, inspirovanou staršími autory, kteří romské literatuře otevírali cestu.

Vaneska je obyčejná romská holčička, která už brzy začne chodit do školy. Než ale nadejde prvního září, čeká ji spousta všedních i neopakovatelných zážitků. Ráda nám o nich povypráví – vezme nás k sobě domů, na romské křtiny, ale také k zápisu do školy, s babičkou na koupaliště či ke štědrovečernímu stolu. Velkoformátová, rozkládací kniha s monumentálními ilustracemi Mateje Ilčíka nabízí mnohem více – k příběhu a ilustracím s mnoha vtipnými detaily se vážou všestranné úkoly, doplněné o básničky, písničky a hádanky, téměř vždy podané česky i romsky. Podněcují tak k dalším zvídavým otázkám a hledání odpovědí, opakovanému prohlížení, objevování a hlavně povídání si. Zkrátka k tomu, co se budoucím prvňáčkům hodí umět.

Pohádky měly odpradávna v životě Romů nezaměnitelnou funkci. Krom té zábavní měly také význam sociálně korektivní. Odrážely také život té které romské pospolitosti, někdy skrytě hodnotily počínání jednotlivých členů, jindy dodávaly životem zkoušeným Romům naději, že pokud se budou chovat podle určitých norem, štěstí se k nim obrátí. Obzvláště v posledních desetiletích pozorujeme nejen u Romů příklon k jiným formám zábavy, jako například televize, které postupně pohádky vytlačují. I proto nakladatelství KHER představuje svou vydavatelskou prvotinu, na jejíchž stránkách se setkávají jak autoři zavedení, tak ti, kteří v ní zažívají svůj debut.