Sasha Sokolov is a Russian literary voice celebrated for his unconventional mastery of language, a style he terms "proeziia," existing between prose and poetry. His work is characterized by a playful engagement with rhythm, sound, and association, making him a significant figure in 20th-century Russian literature. Sokolov's distinctive linguistic experimentation and deep exploration of the Russian language define his unique and challenging literary output. Readers can expect a deeply inventive narrative experience that pushes the boundaries of traditional literary forms.
Exploring the realms of art, literature, and culture, this collection of essays by Sasha Sokolov delves into his profound insights and reflections as one of Russia's most significant contemporary novelists. Through thought-provoking discussions, Sokolov examines the intricacies of writing and the impact of culture on artistic expression, offering readers a deep understanding of his creative philosophy.
Sascha Sokolow, geboren 1943 in der Sowjetunion und heute in den USA lebend, macht uns in seinem ersten Roman aus dem Jahr 1976 zum Zeugen von Gedanken, Erinnerungen, Wünschen und Vorstellungen eines russischen Hilfsschülers.
Lange Zeit hat Sokolows zweiter Roman durch seine komplexen Wortspiele, Reime und Neologismen viele Übersetzer eingeschüchtert. Denn nicht die Handlung treibt die Geschichte an, sondern die Sprache, so dass Zeit, Figuren und Tod sich als unbeständig erweisen. Die einzige Konstante ist die russische Landschaft, in der die Wolga ein überquerbarer Fluss ist, vor allem wenn sie im Winter zufriert. Der Roman enthält 37 Gedichteinschübe, die unter dem Titel Aufzeichnungen eines Jägers zusammengefasst sind und sich auf das gleichnamige Werk von Iwan Turgenjew beziehen.
Jeden z nejoriginálnějších soudobých ruských spisovatelů ve svém třetím románě demytizuje téma ruské historie a zpracovává ho metodou prozaického postmodernismu. Vyprávění je koncipováno jako vzpomínky Palisandra Dalberga, příbuzného Lavrentije Beriji, jednoho ze sloupů stalinské hrůzovlády. Vzpomínky se týkají stalinského a postalinského období a jsou dokončeny jakoby v roce 2004. Dalberg, vychovaný v Kremlu, je součástí systému státní bezpečnosti a s obyvateli Kremlu ho pojí příbuzenské svazky. Období strávené za kremelskými zdmi považuje za rajské. Po nezdařeném pokusu o odstranění jednoho z komunistických vůdců v Brežněvově éře je z ráje vyhoštěn do západní Evropy, kde hledá na základě plánu samotného Andropova přerušené svazky s ruskou emigrací, ale je jimi i západním světem zklamán. Pociťuje odcizení, ale nakonec se všemožnými nečistými prostředky domůže bohatství i poct, vrací se do Ruska jako budoucí vládce, ale utrpí porážku. Na své pouti zažívá Dalberg celou řadu milostných dobrodružství - nikdy nepoznal svoje rodiče a touha po matce ho vede k nejztřeštěnějším nápadům a vztahům ke starým ženám. Román je někdy též označován jako ironicko-alternativní verze sovětské historie a parodie na Nabokovovu slavnou Lolitu zároveň.
