Of Mice and Mooshaber
- 300 pages
- 11 hours of reading
Offers an unsettling comic analysis of the psychological experience of oppression set in an unnamed, futuristic Central European setting. --Adapted from publisher description







Offers an unsettling comic analysis of the psychological experience of oppression set in an unnamed, futuristic Central European setting. --Adapted from publisher description
1969, mass market paperback reprint edition, in English (translated from the Czech), Ballantine, NY. 223 pages. "This title will haunt you long after you finish reading it ... a beautifully written book."
“The devil’s neatest trick is to persuade us that he doesn’t exist.” It is a maxim that both rings true in our contemporary world and pervades this tragicomic novel of anxiety and evil set amid the horrors of World War II. As a gay man living in a totalitarian, patriarchal society, noted Czech writer Ladislav Fuks identified with the tragic fate of his Jewish countrymen during the Holocaust. The Cremator arises from that shared experience. Fuks presents a grotesque, dystopian world in which a dutiful father, following the strict logic of his time, liberates the souls of his loved ones by destroying their bodies—first the dead, then the living. As we watch this very human character—a character who never ceases to believe that he is doing good—become possessed by an inhuman ideology, the evil that initially permeates the novel’s atmosphere concretizes in this familiar family man. A study of the totalitarian mindset with stunning resonance for today, The Cremator is a disturbing, powerful work of literary horror.
Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923–1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), kterého proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.
Fuksova novela není pouhým detektivním příběhem. Autor před námi rozehrává psychologické drama, jež vyvěrá z konfliktů mezi otcem a synem. Odkrývá pohled na svět deformovaných vzájemných lidských vztahů. Viki, syn kriminálního rady, muže strohého, nesmlouvavého, ba až despotického, velmi trpí otcovou bezcitností. Příležitost vidí v dlouhém, bezúspěšném pátrání po vrahu dvou dětí, v němž se otec velmi angažuje. Ve své fantazii si představuje, že vraha vypátrá sám, a tak otce pokoří. Pečlivě studuje veškeré spisy týkající se případu (otec je má doma v pracovně), do plánu zasvětí i kamarády...