Zbigniew Herbert Books

This outstanding new translation brings a uniformity of voice to Zbigniew Herbert's entire poetic output, from his first book of poems, String of Light , in 1956, to his final volume, previously unpublished in English, Epilogue Of the Storm . Collected Poems: 1956-1998 , as Joseph Brodsky said of Herbert's SSelected Poems , is "bound for a much longer haul than any of us can anticipate." He continues, "For Zbigniew Herbert's poetry adds to the biography of civilization the sensibility of a man not defeated by the century that has been most thorough, most effective in dehumanization of the species. Herbert's irony, his austere reserve and his compassion, the lucidity of his lyricism, the intensity of his sentiment toward classical antiquity, are not just trappings of a modern poet, but the necessary armor—in his case well-tempered and shining indeed—for man not to be crushed by the onslaught of reality. By offering to his readers neither aesthetic nor ethical discount, this poet, in fact, saves them frorn that poverty which every form of human evil finds so congenial. As long as the species exists, this book will be timely."

Ten lyrical and passionate essays on the culture, art, and history of Western Europe written from the perspective of the post-Stalinist thaw of the 1960s. "

This collection features a selection of poems and plays from one of Poland's most celebrated poets, showcasing nearly fifty years of their artistic evolution. Translated for the first time, it offers readers a unique glimpse into the poet's profound themes and stylistic innovations, reflecting their significant contributions to literature.

Exploring themes of protection and solace, this publication delves into De Bruyckere's recent artwork inspired by the angelic figure, conceived during the isolation of the COVID-19 pandemic. It reflects on the emotional and psychological impacts of the crisis, showcasing how art can provide comfort and connection in times of loneliness.

The collection features the lyrical poetry of Zbigniew Herbert, a prominent Polish poet known for his resistance to oppressive ideologies. His work is characterized by clarity, emotional depth, and a quest for moral truth, often exploring historical and philosophical themes. The trickster motif recurs throughout his poems, reflecting a complex understanding of human nature. Selected by J. M. Coetzee and Alissa Valles, this anthology showcases Herbert's profound insights and invites readers to engage with his exploration of life's essence.

Spis wierszy: Struna światła (1956) Hermes, pies i gwiazda (1957) Proza poetycka Studium przedmiotu (1961) Napis (1969) Pan Cogito (1974) Raport z oblężonego Miasta i inne wiersze (1983) Elegia na odejście (1990) Rovigo (1992) Epilog burzy (1998)

Do lektur Pana Cogito należą proroctwa Izajasza i pisma filozofów, ale również codzienna gazeta. Znajduje się on w kręgu oddziaływania tysięcy lat europejskiej kultury, ale jest też pod naciskiem najnowszych mód i snobizmów o motylim żywocie. Nie jest o wiele mądrzejszy czy bardziej pewny swoich racji od rzeszy swych współczesnych i współziomków. Wyróżnia go to, że próbuje myśleć, że borykając się z niepewnością i zwątpieniem stara się mimo wszystko ocalić w sobie zdolność do niezależnego myślenia. I stąd jego imię. Herbert w pewnym sensie odwraca słowa& Kartezjusza; nie tylko „myślę, więc jestem”, ale również: skoro chcę istnieć naprawdę – muszę myśleć. Stanisław Barańczak, „Polityka”, 1974

Wznowienie dwujęzycznego wyboru wierszy Zbigniewa Herberta, pt. Pan Cogito szuka rady / Mr Cogito Seeks Advice zawiera tłumaczenia na angielski autorstwa Czesława Miłosza i Petera Dale Scotta oraz Alissy Valles, która w "Posłowiu" do tomu pisze: „(…) Dzieło Herberta zbudowane jest na badaniu wielu łamigłówek egzystencjalnych, na dociekaniach rozwijających się od wiersza do wiersza, próbujących różnych podejść, różnie kładących akcent, ale zawsze zataczających koło i wracających do dziwności i zaskoczenia, które leżą u podstaw podejmowanych przez człowieka działań”.Na tom złoży się 30 wierszy, wśród nich : Studium przedmiotu, Kamyk, Potęga smaku, Czułość, Tren Fortynbrasa.

two essays translated from Polish into German by Klaus Staemmler

In dem Gedichtband Gewitter Epilog konzentrierte sich Zbigniew Herbert am Ende seines Lebens noch einmal ganz auf sein ureigenes Gebiet, die Lyrik. Der Ton in Herberts Gedichten ist leise, lakonisch und gelassen, geprägt von Ironie und einem hellsichtigen Blick auf die eigene Existenz. Prägende Lebenserfahrungen und -einsichten tauchen immer wieder in diesen Gedichten auf, aber auch die Kritik an Mißständen, Krieg, Gewalt und Sinnlosigkeit zeichnet thematisch die Lyrik Herberts aus. Seine Sprache wirkt zunächst einfach, sie ist unprätentiös und 'leicht', ist die Sprache eines einzigartigen Poeten. schovat popis

Die hundert Gedichte dieses Bandes sind ein gültiger Querschnitt durch Zbigniew Herberts lyrisches Gesamtwerk. Ich glaube, das macht die Gedichte des Zbigniew Herbert so bedeutsam, daß in jeder Zeile der Zweifel an der Sprache wohnt, aber zugleich die Bejahung der Sprache als Mitteilung von Welt. Horst Bieneck, F.A.Z. schovat popis

»Der Tulpen bitterer Duft« berichtet davon, wie eine der schönsten Blumen als Geschenk des Orients nach Europa kam, und erzählt die Geschichte einer Manie, die des holländischen Tulpenfiebers im 17. Jahrhundert, das sich bis zum Irrsinn steigerte und zum Ruin der Tulpenspekulanten führte. Es ist eine atemberaubende Geschichte, die auch als Parabel gelesen werden kann. »Denn«, so Zbigniew Herbert am Schluß seiner Erzählung, »erinnert die beschriebene Affäre nicht an andere, bedrohlichere Wahnsinnstaten der Menschheit, die auf der unvernünftigen Bindung an eine einzige Idee, ein einziges Symbol, eine Glücksformel beruhen?« Der Band enthält zahlreiche farbige Abbildungen aus dem im Insel Verlag erschienenen Buch »Die Tulpe« von Anna Pavord.

David Weinfeld o Zbigniewie Herbercie Recepcja Herberta w Izraelu Rozproszone wspomnienia o Herbercie w Izraelu

Dwadzieścia lat po śmierci Zbigniewa Herberta jego poezja jest ciągle szeroko komentowana przez badaczy literatury, wciąż inspiruje twórców. Nazwisko autora Struny światła wymienia się obok nazwisk największych poetów drugiej połowy XX wieku, a jego dzieła są stale tłumaczone, wydawane i czytane w wielu krajach świata. Silna więź z dziedzictwem antyku sprawia, że poezja Herberta ma wymiar uniwersalny, jest powściągliwa formalnie i zdyscyplinowana. Jednak pozorną prostotę i jednoznaczność jego wierszy komplikuje ironia, będąca zarazem figurą artystyczną i postawą wobec bytu. Wstęp i opracowanie Małgorzaty Mikołajczak ukazują bogactwo twórczości pisarza i są znakomitym przewodnikiem po najważniejszych motywach i tematach tej liryki. Świat poety nie jest, jak mogłoby się wydawać, biało-czarny. Jest w nim miejsce na szarość będącą ulubionym kolorem twórcy. U Herberta nie ma też krystalicznie czystych bohaterów pisze badaczka. Czytane w tej perspektywie wiersze i prozy poetyckie Herberta odsłonią mniej znane oblicze.

Wybór poezji i esejów Zbigniewa Herberta z różnych tomów.

Lyrik unterwegs in Bussen und Bahnen der SSB Zum 25. Geburtstag von „Lyrik unterwegs“ erscheint die 4. erweiterte Auflage dieser Lyrik-Anthologie. Insgesamt 346 Gedichte von mehr als 100 Dichterinnen und Dichtern sind nun wieder in einem Gedichtband vereint und erfreuen die Herzen aller Poesiefreunde. Lyrik unterwegs - herausgegeben von der Stuttgarter Straßenbahnen AG (SSB)

Labyrint u moře (2000), třetí kniha esejů polského básníka a spisovatele Zbigniewa Herberta (1924–1998), se po výpravě k prvním dokladům evropského malířství v jeskyni Lascaux a za italskou renesancí v knize Barbar v zahradě (1962, česky 2010) a za nizozemským barokním malířstvím v knize Zátiší s udidlem (1993, česky 2012) vydává k samým kořenům evropského umění a vzdělanosti, na ostrovní i pevninské Řecko, do Itálie tajemných Etrusků a až na sám konec Římské říše, do Británie.

Rozsáhlý výbor z poezie jednoho ze zásadních polských básníků Zbigniewa Herberta připravil a přeložil Josef Mlejnek. Herbertova nezaměnitelná poetika, opřená o klasické vzdělání i výtvarnou citlivost, je dnes už dědictvím 20. století, stále však inspiruje svým nesmlouvavým postojem, nedůvěrou k myriádám obrazů nebo zacházením s emblematickou maskou-postavou pana Cogito.V českých překladech se básnické dílo Zbigniewa Herberta objevilo poprvé už na konci padesátých let především díky Vlastě Dvořáčkové, básníku Miroslavu Holubovi, který se s Herbertem osobně znal, nebo Miroslavu Červenkovi. Naopak eseje se dočkaly vydání až mnohem později. Nový výbor je také osobním pohledem Josefa Mlejnka na Herbertovo dílo – některé básně již česky vyšly a nyní jsou publikovány v novém překladu.

Reprezentatívny výber z básnického diela Zbigniewa Herberta (1924–1998) sa opiera o osobnú autorskú antológiu, akú tento spisovateľ pripravil ešte pred sklonkom života; sumou poézie prekračuje všetky doterajšie slovenské prezentácie tohto veľkého mysliteľa, básnika, ktorý zanechal nezmazateľnú stopu nielen v modernej poľskej, ale aj svetovej poézii.

Zbigniewa Herberta a Jana Zahradníčka přes všechny myslitelné rozdíly spojuje přímo „spřízněnost volbou“, již představuje schopnost seizmického vnímání světa v ohrožení, a to –⁠ lze-li to tak říci z první ruky. Ohrožení čím? Kým? Totalitou, totalitním myšlením? Odkud se ale totalita vzala? Ve světě, v člověku? Poezii Herberta ani Zahradníčka nelze redukovat jen na pouhou odpověď na politickou situaci jejich doby ani ji v podobném smyslu ploše aktualizovat. Řeč jejich veršů míří na rozdíl od „černé pěny“ propagandy přímo k metafyzické podstatě rozpínajícího se zla. Vrací jazyku jeho věrnost realitě právě ve svém prorockém volání, které nepozbylo nic ze své platnosti a naléhavosti ani v blátě postmoderní, a v našem případě také posttotalitní „oblevy“.

Zbigniew Herbert (1924–⁠1998) nepochybně patří mezi velká jména polské poezie druhé poloviny dvacátého století. Dnes, kdy se dílo jednoho z nejpozoruhodnějších představitelů moderní polské poezie už uzavřelo, přichází Vlasta Dvořáková s rozsáhlým bilančním výborem z básníkovy tvorby. Vedle veršů dávno nedostupných předchozích českých vydání v tomto svazku najdeme také dosud nepublikované básně z pozdějších autorových sbírek až po Epilog bouře z roku 1998. Herbertova maximálně sdělná poezie mravního apelu v nich neúhybně spěje k moudrosti stáří.

Svazek reflexivní a meditativní poezie je složen ze dvou Herbertových sbírek: Pan Cogito (1974) a Zpráva z obleženého města (1983). Autor je básníkem, který do svého díla dokáže promítnout ostré kontrasty mezi západní a východní evropskou civilizací. Tento prostor je definován především rozvojem lidské individuality na jedné straně a šedí a uniformitou na straně druhé. Především je však básník velkým humanistou, který se kriticky vyrovnává s celým současným světem.

Výbor z veršů polského básníka, jenž v nich – vysvětluje autor informativního doslovu – „metaforické bohatství podřizuje přímému, maximálně jasnému a sevřenému, takřka filosofickému odvíjení myšlenky analyzující a integrující“.