Daniil Leonidowitsch Andrejew Books

Даниил Андреев, русский поэт и мистик, десять лет провел в тюремном заключении, к которому был приговорен в 1947 году за роман, впоследствии бесследно сгинувший на Лубянке. Свои главные труды Андреев писал во Владимирской тюрьме: из мистических прозрений и поэтической свободы родился философский трактат "Роза Мира" - вдохновенное видение мирового единства, казалось бы, совершенно невозможное посреди ужаса сталинского смертельного конвейера.

Stěžejní dílo Daniila Andrejeva Růže Světa, jehož žánr sám autor definoval jako "metahistorický esej", přináší zcela nový pohled na smysl dějin, lidského života i celého vesmíru. Ucelená filosoficko-náboženská koncepce nabízí netradiční přístup k řadě teoretických myšlenkových východisek, a to ať již jde o teologii, filosofii či přírodní vědy. V Růži Světa je spojeno to nejlepší z náboženského a filosofického myšlení předchozích staletí, zvláštní důraz je však také kladen na následování mravního ideálu a principů nejvyšší etiky. Básník, prozaik, filosof a vizionář Daniil Leonidovič Andrejev (1906-1959), druhý syn významného ruského spisovatele L. N. Andrejeva (1871-1919), patří k nejoriginálnějším autorům 20. století. Formování jeho osobnosti jako myslitele a básníka zásadně ovlivnily podmínky stalinského politického systému, v němž nemohl uvažovat o publikaci svých děl. V roce 1947 byl za údajnou antisovětskou činnost odsouzen k dvaceti pěti letům vězení. Po propuštění v roce 1957 s podlomeným zdravím ještě stihl dokončit své zásadní dílo, mystický traktát Růže Světa. Kromě zničeného románu Poutníci noci, jenž zavdal příčinu k jeho zatčení, je rovněž autorem knihy Nejnovější Plútarchos, básnických cyklů Železné mystérium, Ruští bohové, Lesní krev aj. a rozsáhlé korespondence; pro pochopení jeho tvorby jsou zvláště cenné také drobné prózy a zápisy z dětských i vězeňských deníků.

Publikace představuje výbor z korespondence významného ruského básníka Daniila Leonidoviče Andrejeva (1906–1959) jak s jeho blízkými a přáteli od dětských let až do posledních měsíců před smrtí, tak s jeho třetí manželkou Allou Alexandrovnou. První část zachycuje dopisy z 30. a 50. let20. století, druhá především z období let 1954–1957. Korespondence Daniila Andrejeva umožňuje nahlédnout do intelektuálního života stalinského Sovětského svazu, přibližuje život vězněných a propuštěných v době po Stalinově smrti s jejich existenčními problémy a snahou vyrovnat se s represivním státem. Zároveň přináší portrét významného a vysoce kultivovaného tvůrce – oběti stalinského systému, člověka osobitého, zásadového až tvrdohlavého, ale také něžného, starostlivého a po dlouhá léta odloučení věrně milujícího manžela. Korespondenci doplňuje Andrejevova biografie z pera jeho ženy Ally Alexandrovny. Kniha je opatřena úvodní studií, poznámkovým aparátem a výkladovými komentáři překladatele.