Georges Didi Huberman Book order

V srpnu 1944 se členům osvětimského Sonderkommanda podařilo tajně vyfotografovat proces vyhlazování, v jehož samém jádru byli uvězněni. Zanechali po sobě čtyři fotografie. Georges Didi-Huberman se ve své knize pokouší jednak vylíčit peripetie, kterými museli tajní fotografové projít, jednak vytvořit fenomenologii pořízených snímků a pochopit jejich nutnost, jež platí dnes stejně jako tehdy. Vychází přitom ze zkoumání podmínek, za nichž lze v oboru historie využívat vizuální prameny. Své úvahy pak završuje filozofickou kritikou myšlenky nepředstavitelnosti, s níž je šoa často spojováno. Pokouší se tedy vymezit, nakolik je zkušenost táborů navzdory všemu představitelná, a lépe tak pochopit hodnotu obrazů v dějinách.

Einfühlsamkeit und emotionale Teilhabe sind zentrale Themen in Victor Klemperers Tagebuch, das während der nationalsozialistischen Unterdrückung in Dresden entstand. Klemperer, ein Jude und Philologe, analysiert die totalitäre Funktionsweise von Sprache und dokumentiert die komplexen Affekte seiner Zeit. Georges Didi-Huberman interpretiert diese Aufzeichnungen als einen politischen Kampf, der die Konfrontation zwischen totalitärer Sprache und menschlicher Empathie verdeutlicht. Das Tagebuch bietet nicht nur eine präzise historische Analyse, sondern auch eine tiefgehende Reflexion über die ethische Dimension des Teilens von Erfahrungen.

Film je „forma, která myslí,“ poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Skladba obrazů a zvuků dokáže formulovat určité ideje, ale také reflektovat materiální, formální a narativní prvky, jež filmové médium utvářejí. Přežívá však myšlení filmem i v době digitální a postfilmové?Projekt Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, nýbrž i navrací k jejím kořenům. Autoři textů v knize: Jiří Anger, Sandra Baborovská, Georges Didi-Huberman, Sergej Ejzenštejn, Noemi Purkrábková, Ondřej Vavrečka.

The book reprints breathtaking images by Étienne-Jules Marey, taken between 1899 and 1901 during his experiments with moving air and smoke, and features essays by Georges Didi-Huberman and Laurent Mannoni. Mannoni reflects on Marey's experimental approach, highlighting his role as the founder of the "graphic method" and developer of an aerodynamic wind tunnel. The photographs of fluid motion reveal a world of movements, turbulences, and fluids that have influenced generations of scientists and artists. Didi-Huberman delves into the philosophical debates surrounding these images, positioning Bergson as a key interlocutor and commentator on Marey's work. While Marey focused on graphic information, Huberman illustrates how the flow of all things led the experimenter to a photographic practice that captures drags, streaks, expansions, and visual dances. Marey's wind tunnel photographs have thus caused turbulence in the history of images. Artists Florian Dombois and Christoph Oeschger explore the "graphical" vortices of the past 120 years, concluding the book with a collage of historical and contemporary material intertwined with their own image-making in Dombois's wind tunnel at the Zurich University of the Arts. Originally published in French for the exhibition "Mouvements de l'air" at the Musée d'Orsay, the texts are now available in English for the first time.

Křesťanská pokora či zatracení, sadismus či metamorfózy pohanských témat: s pomocí analýzy čtyř deskových maleb Sandra Botticelliho, ilustrujících jednu Boccacciovu povídku, odhalíme, jak se u tohoto velkého malíře nahota splétá s krutostí a krása s neklidem, přičemž jeho dílo čerpásvé základní postupy ze snu a z fantasmatu. Díky erudovaným exkursům do dobových teoretických i literárních textů francouzský filosof a historik umění Georges Didi-Huberman poukazuje na něco, co označuje jako "hybridní charakter" italské renesance. Na její charakteristické propojování vysokého a nízkého, ideality a tělesnosti, kterému ovšem neuniká ani Botticelliho Venuše. Ba právě naopak, slavný akt Zrození Venuše se Didi-Hubermanovi stává východiskem reflexe a záminkou k polemice s tradičním pojetím tohoto obrazu jakožto ztělesnění "ideální nahoty", oproštěné od jakýchkoli tělesných konotací. Vlastní smysl teoretického gesta je "otevření Venuše". Slavný akt se otevírá nejrůznějším dobovým referencím, které velkou měrou komplikují představu Botticelliho jako idealistického umělce. V exemplární podobě je toto otevření předvedeno prostřednictvím konfrontace Zrození Venuše a enigmatické sérii čtyř obrazů, nazvané Příběh Nastagia degli Onesti, na níž je lidské tělo naopak zcela doslova otevřeno, tj. rozpáráno, a předvedeno ve své fyziologické "beztvarosti".

Kluczowym punktem, wokół którego ogniskuje się myśl Didi-Hubermana, jest „Atlas Mnemosyne” Aby Warburga. Autor używa kategorii „atlasu” do zarysowania najważniejszych problemów, z jakimi mierzyła się sztuka i kultura europejska w ogóle. Od mitologii i Pliniusza Starszego, przez Goyę, Waltera Benjamina, aż po Jorge Luisa Borgesa. Dofinansowano ze środków Ministra Kultury i Dziedzictwa Narodowego, pochodzącego z Funduszu Promocji Kultury.

Au terme de la circulation internationale de Soulèvements, une exposition signée par Georges Didi-Huberman et produit par le Jeu de Paume à Paris, Le soulèvement infini présente l'adaptation montréalise de ce vaste projet transdiisciplinaire.

Originally published in French as Survivances des lucioles, copyright 2009 by Les Editions de Minuit . . . Paris-- Verso title page.

From 1938 to 1955, Bertolt Brecht created montages of images and text, filling his working journal (Arbeitsjournal) and his idiosyncratic atlas of images, War Primer, with war photographs clipped from magazines and adding his own epigrammatic commentary. In this book, Georges Didi-Huberman explores the interaction of politics and aesthetics in these creations, explaining how they became the means for Brecht, a wandering poet in exile, to take a position about the Nazi war in Europe. Illustrated with pages from the Arbeitsjournal and War Primer and contextual images including Raoul Hausmann's poem-posters and Walter Benjamin's drawings, The Eye of History offers a new view of important but little-known works by Brecht.