The Order Has Been Carried Out
- 329 pages
- 12 hours of reading
On March 24, 1944, Nazi occupation forces in Rome killed 335 unarmed civilians in retaliation for a partisan attack the day before.
Alessandro Portelli is a foundational figure in the field of oral history, dedicated to the critical examination and alternative representation of popular cultures. His work delves into the rich tapestry of literary and cultural traditions, striving to give voice to those often overlooked by conventional narratives. Through his academic pursuits and active engagement with cultural circles, Portelli continually enriches our understanding of the past and present.






On March 24, 1944, Nazi occupation forces in Rome killed 335 unarmed civilians in retaliation for a partisan attack the day before.
Parallel Stories from Italy, India and the Americas and Other Essays
The collection of three essays highlights the significance of oral narratives, exploring how they shape understanding through translation and interpretation. Each essay delves into the cultural and contextual nuances of storytelling, emphasizing the role of language in conveying meaning and preserving traditions. The work invites readers to appreciate the depth of oral histories and their impact on identity and communication.
Un romanzo maestoso, di straordinaria intensità, in cui si narra la vita di Sethe, una giovane e indomabile donna di colore che, negli anni precedenti alla Guerra Civile, si ribella alla propria schiavitù e fugge al Nord, verso la libertà. La sua vicenda si intreccia con quella di altri indimenticabili personaggi in un racconto che, come ha scritto nella sua Postfazione Franca Cavagnoli, curatrice del volume, "si insinua nei meandri del tempo, lasciando scaturire ora qua ora là il non detto, scaglie di ricordi troppo penosi per essere contenuti, dolorosi frammenti di memoria". Con questo libro Toni Morrison, Premio Nobel per la Letteratura, ha voluto rivolgere un invito ai bianchi e agli afroamericani: "Tornare a quella parte della propria storia che troppi hanno rimosso.
nezúčastnil, rozhodla zazpívat jednu z nejznámějších Dylanových skladeb – „A Hard Rain’s A-Gonna Fall“. Je to vizionářské varování před blížící se, nebo možná již probíhající apokalypsou – varování, které je dnes právě tak aktuální jako v roce 1962, kdy skladba spatřila světlo světa, ať už si onen "těžký", smrtonosný déšť, o němž se v tomto ponuře laděném rozhovoru matky s jejím "modrookým" synem zpívá, vykládáme jakkoli. Právě na této kultovní písni, která vznikla na vrcholu folkového obrození v 60. letech dvacátého století v době mezi vybudováním Berlínské zdi a karibskou krizí, demonstruje významný orální historik Alessandro Portelli Dylanova tvůrčího génia: ačkoli jeho vstup na hudební scénu působil jako zjevení, jako zrod osamocené hvězdy, která se odkudsi vynořila a rozzářila hvězdnou oblohu, na níž se skví dodnes, jeho tvorba vyvěrá z tradiční lidové kultury a sdílené paměti, kterou osobitým způsobem rozvíjí, oživuje, aktualizuje a naplňuje novými významy. Svou slavnou písní „A Hard Rain’s A-Gonna Fall“, kterou časopis Rolling Stone označil za „největší protestní píseň napsanou největším protestním písničkářem své doby“, Dylan kreativně navazuje na velmi starou lidovou baladu „Závěť otráveného“, jejíž stopy lze nalézt v Itálii sedmnáctého století a která se pod názvem „Lord Randal“ rozšířila po celém anglosaském světě. Dylan tedy čerpá z bohaté tradiční ústní kultury, aby vyjádřil obavy a úzkosti své vlastní doby. V Dylanovi se tak tradice snoubí s modernitou a bez pochopení jeho niterného sepětí s lidovou kulturou nelze jeho dílo náležitě docenit. Klíčem k tomuto pochopení je právě tato kniha, která Dylana českému čtenáři ukáže z překvapivého, ale o to inspirativnějšího úhlu pohledu.
Portelli zkoumá kulturní konflikty a komunikaci mezi sociálními skupinami a třídami v průmyslových společnostech 20. století a identifikuje způsob, jakým se jednotlivci snaží vytvářet vzpomínky, aby pochopili svoji životní pouť. Zakládá si na terénní práci a podstatnou váhu přikládá samotnému verbálnímu projevu. Orální historie pro něj není pátrání po pravdivější skutečnosti a přímé zkušenosti, ale perspektiva, která nás upozorňuje na prchavou podstatu historické pravdy jako takové