Tomanovy sbírky Sluneční hodiny (1913), Měsíce (1918) a Hlas ticha (1923), v nichž se básník soustřeďuje na hledání harmonie, krásy a přirozeného řádu přírody pomocí formálně oproštěných veršů a jednoduchých, výrazných motivů, se právem už téměř celé století řadí k tomu nejryzejšímu, nejhlubšímu a zároveň nejpřístupnějšímu, co česká poezie nabízí.
V této knize najdete sedm básnických sbírek, které autor považoval za stěžejní:
Torzo života
Melancholická pouť
Sluneční hodiny
Měsíce
Hlas ticha
Stoletý kalendář
Verše rodinné a jiné
V Torzu života a Melancholické pouti se opakuje motiv krutého a bolestného lidského údělu, ve Slunečních hodinách nachází autor solidaritu mezi chudými a proměňuje svůj individualistický postoj ke skutečnosti v objektivní. Ve sbírce Hlas ticha, Verše rodinné a jiné a Měsíce z období války klade důraz na národní hodnoty. Stoletý kalendář se vrací k předválečným motivům a zároveň dál rozvíjí otázky sociální. Každá sbírka odráží jisté autorovo tvůrčí období a pro všechny je příznačná krystalická čistota výrazu a melodičnost verše.
It's hard to give peace a chance when the other side regards war as the necessary prelude to conquest, and a sneak attack as the best means to that end.
Innerhalb einiger weniger kurzer Jahre hat sich David Weber mit seiner Serie
um Honor Harrington, der zähesten und tüchtigsten Kommandantin eines
Sternenschiffs in der Galaxis, an die Spitze der amerikanischen Science
Fiction geschrieben. §In diesem Buch berichtet er von einer Vorfahrin seiner
Heldin, die als erster Mensch die Brücke schlägt zu einer der
geheimnisvollsten Spezies der Milchstraße - den Baumkatzen von Sphinx.
Karel Toman je autorem sedmi útlých sbírek, které jsou dokladem přirozeného a plynulého básnického vývoje. Je to stavba o sedmi prostorách, monument, který se nevnucuje. Tuláctví je všudypřítomné i tehdy, kdy básník dýchá vůni domova. Stejně všudypřítomný je i „tomanovský“ mélos. Jeho verše, nejednou ostatně pojmenované píseň, jsou zpěvné, stroficky vyvážené, rytmicky „samozřejmé“. Tomuto nepřestajnému tulákovi byl vlastní smysl pro řád tvorby i života, což je patrné už v prvních knížkách (Torzo života, 1902, Melancholická pouť, 1906). Tomanovo bytostné národní cítění dokládají pak v celistvosti Měsíce (1918): jejich téma je tu osobní, tu obecné, zásadní. Pozdější Verše rodinné a jiné (1914–1917) jsou také hlasem víry v čase válečných hrůz; i v této sbírce, podobně jako v posledním souboru Stoletý kalendář (1926) stále bije srdce tulákovo, především tehdy, kdy nemoralistně zaznívá apel morálního dosahu.
Editor: Vladimír Justl
The Road to HellHonor Harrington's career has its ups and its downs. She's survived ship-to-ship battles, assassins, political vendettas, and duels. She's been shot at, shot down, and just plain shot, had starships blown out from under her, and made personal enemies who will stop at nothing to ruin her, and somehow she's survived it all.But this time she's really in trouble.The People's Republic of Haven has finally found an admiral who can win battles, and Honor's orders take her straight into an ambush. Outnumbered, outgunned, and unable to run, she has just two options: see the people under her command die in a hopeless, futile battle... or surrender them-and herself-to the Peeps.There can be only one choice, and at least the People's Navy promises to treat their prisoners honorably. But the Navy is overruled by the political authorities, and Honor finds herself bound for a prison planet aptly named "Hell"... and her scheduled execution.Put into solitary confinement, separated from her officers and her treecat Nimitz, and subjected to systematic humiliation by her gaolers, Honor's future has become both bleak and short. Yet bad as things look, they're about to get worse ...for the Peeps.
Druhý svazek kritického vydání díla Karla Tomana obsahuje sbírky Torzo života (z roku 1902), Melancholická pouť (z roku 1906), Sluneční hodiny (z roku 1913), Měsíce (z roku 1918), Hlas ticha (z roku 1923), Verše rodinné a jiné (z let 1914-1917), Stoletý kalendář (z roku 1926) a Pohádky krve (prvotina z roku 1898).
Komentář napsali Miroslav Červenka a Zina Trochová.