Bernard Noël is a French writer and poet whose work delves into the depths of human existence. His writing is characterized by intense introspection and a poetic language that reveals the complexities of emotions and thoughts. Noël explores themes such as memory, time, and ephemerality, with a style often described as evocative and suggestive. His work offers readers a unique perspective on the human condition and the challenges we face.
Co udělá tělo, když jím prošlehne ničivý milostný cit? A co udělá, když jím proběhne elektrický výboj při mučení? Zkroutí se do oblouku, který se klene mezi první a jednou z posledních sbírek Bernarda Noëla (1930). Od Výřezů z těla po Sonety smrti vystavuje tělo i slovo krajním situacím, ohledává, zbavuje podstaty. Mezi elektrickými póly jiskří básnická řeč, zařezává se do kůže a její světlo je někdy bolestivě oslepující. Kdo udrží oči otevřené, zvykne si na tu násilnou záři a dočte až do konce, pozná, že Noëlova poezie je především navýsost lidská.
V roce 1969 vydal Bernard Noël pod pseudonymem Urbain z Orlhaku novelu, která se stala jedním z nejvýznamnějších děl francouzské erotické literatury. Příběh se odehrává na tajemném ostrově, kde hrdina prochází dlouhou sexuální iniciační cestou jako milenec Luny, a zažívá dantovskou výpravu utrpení a extáze. Vyvrcholením je obřad sexuálního očištění v Hradu oběti, popsaný poetickým jazykem, který je zároveň magický a vulgární. Intenzita díla odráží okolnosti jeho vzniku, kdy autor napsal knihu během tří týdnů jako reakci na politickou situaci ve Francii konce šedesátých let. Kvůli ní čelil soudnímu řízení za urážku dobrých mravů.
Kniha obsahuje také fragmenty plánovaného pokračování a esej Zneuctění slov, v níž autor reflektuje neúspěšné pokusy francouzské vlády o její zákaz a zkoumá vztah mezi literaturou a cenzurou. Autor se zamýšlí nad tím, co znamená být neakceptovatelný, a zdůrazňuje, že psaní bylo pro něj okamžikem radosti a svobody. V současnosti se ptá, zda je kniha, kdysi souzená pro urážku mravů, dnes neškodná, nebo zda cenzura pouze změnila svou strategii, když upírá význam výstřelkům fantazie a racionálním hodnotám, čímž nás připravuje o jejich požitek.
Many view Henri Matisse as the outstanding painter of the twentiety century, and certainly he is one of the great colorists of all time. This volume, oversized and lavishly illustrated, offers an impressive and eminently accessible introduction to the artist and his work. Nicholas Watkins traces Matisse's career from the Fauve paintings of the 1907 Salon d'Automne to the final flowering of his paper cut-outs, culminating in his masterpiece, the Vence Chapel. Along the way Watkins describes the full range of Matisse's paintings, sculpture, book illustrations, and paper cut-outs with visual sensitivity, a keen knowledge of technique, and, above all, a warmth of style. He is at his most eloquent and perceptive when he pauses to look at specific masterpieces in all their complexity--The Dinner Table, Le Bonheur de vivre, and Luce, calme et volupe, among many others. He also shows us how Matisse responded to the artistic, political, and social events of his day, from Cubism to the two World Wars. The 225 illustrations--nearly 100 of them in color--represent the full richness of Matisse's oeuvre, while maintaining a balance between key works, familiar masterpieces, and rarely reproduced paintings. There are also numerous back-up illustrations of works by predecessors and contemporaries who influenced Matisse. About the Author: Nicholas Watkins is Senior Lecturer in the History of Art at Coventry Polytechnic in England. He is a regular contributor to a number of leading art journals.
