Sláva a pád staré Persie, jejíž veleříši pokořil Alexandr Veliký, boje Sásánovců s Římany, ovládnutí území Arabskou říší, další dějinné peripetie až po svržení posledního šáha, následné vlády fanatických ajjatoláhů a současné nesmělé pokusy o reformu. Text uzavírá encyklopedické heslo, přehled vzájemných vztahů i aktuální rady pro případné návštěvníky, turisty i obchodníky.
Spis Sijásat-náme (Pojednání o politice) z konce 11. století shrnuje názory a zkušenosti největšího seldžuckého vezíra chádži Nezámolmolka. Většina z padesáti kapitol, z nichž kniha sestává, objasňuje politické poměry, uspořádání vládních institucí, rozvrstvení společnosti a zvyky a mravy seldžucké doby. Autor se ve svém pojednání snažil podat návod na správnou vládu a vycházel při tom ze svých celoživotních zkušeností vezíra. Z hlediska způsobu výkladu se spis dělí do dvou částí. První podává rady týkající se vlády, armády, vojensko-lenního systému, zapojování jednotlivých skupin obyvatelstva do mocenských struktur, funkcí a úkolů úředníků, správného řízení státních záležitostí, dvorské etikety a dobových zvyklostí. Druhá, kritická část pojednává o slabinách seldžucké říše a nebezpečích, jež jí hrozí. Překlad doplńuje obsáhlá studie o Nezámolmolkově životě a díle a o seldžucké říši v tomto období.
Kniha je jedinečnou publikací, která českému čtenáři vůbec poprvé představuje literární, kulturní a historické dědictví národa Šorců, jednoho z nejméně známých etnik jižní Sibiře. Kniha je výsledkem dlouholeté badatelské práce a spojuje rozsáhlé překlady tradiční i moderní šorské literatury s přístupným populárně-naučným výkladem. Čtenáři nabízí překlady poezie, pohádek, přísloví, hádanek, šamanského folkloru a hlavního národního eposu, stejně jako významnou novelu Fjodora Čisťjakova V dolinách Mrassu, která zachycuje proměny života Šorců v období sovětské modernizace. Literární část je doplněna etnografickým a historickým portrétem Horské Šorie – regionu s tradicí usedlého života, naturálního hospodářství a rozvinutého kovářství. Publikace přibližuje tradiční způsoby obživy, duchovní kulturu, architekturu i dávnou historii osídlení oblasti a zasazuje vše do širšího geografického, jazykového a kulturního kontextu. Kniha je určena nejen odborníkům, ale i čtenářům se zájmem o historii, etnografii a kulturní rozmanitost Sibiře.
První český překlad pilíře vrcholné středověké aristotelské arabské filosofie zvaného druhý mistr Abú Násra al-Farábího. Ústředním tématem Ctihodného města je ctnostný režim, politický řád, jehož hlavní zásadou je vytváření dokonalosti člověka prostřednictvím ctnosti. Al-Fárábí chápe společenské nebo politické vědy jako prostředek ke zkoumání člověka v té míře, v jaké se liší od ostatních živých bytostí i od bytostí božských. Snaží se porozumět jeho specifické povaze, jež vytváří jeho dokonalost, a způsobu, jakým ji může dosáhnout. Na rozdíl od jiných živočichů se člověk nestává dokonalým jen díky přírodním principům, jež v sobě má, a na rozdíl od bytostí božích není dokonalý odjakživa, ale musí své dokonalosti dosáhnout prostřednictvím činností, vycházejících z rozumového chápání, z úvah a volby mezi různými alternativami, jež mu jeho rozum předkládá. Společnost rozděluje al-Fárábí do dvou skupin: dokonalou (kámila) a nedokonalou (náqisa). Město považuje za nejmenší společnost, jež je schopna zabezpečit štěstí svým jednotlivcům, a ideální město je takové, v němž lidé vzájemně spolupracují na dosažení štěstí stejně tak jako společenství (umma) a osídlení (macmúra). Dokonalé společenství je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí, a dokonalé osídlení je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí.