Jan Neruda Books

Malá Strana è il più fascinoso, e oggi anche il più turistico, e il più magico quartiere della magica Praga. Chiese barocche, viuzze selciate, palazzi nobiliari e casette sghembe. Un conglomerato animato da artigiani e burocrati, bottegai e artisti, zitelle e mendicanti, ragazzacci e musicisti che si incontrano e si scontrano inanellando vorticosi giri di valzer. In uno dei racconti, "Macchiette", il protagonista, studente in legge ampiamente fuoricorso, stabilisce che il modo migliore per isolarsi e dedicarsi totalmente agli studi è quello di trasferirsi "in quella poetica, quieta Malá Strana, tra gente amabile e silenziosa, in qualche angolo di una via appartata". Ma le cose non vanno come previsto e idealizzato: lo studente rimane coinvolto in una fittissima e paralizzante rete di rapporti con tutto il bizzarro vicinato. Rete fatta anche di equivoci sentimentali che portano come unico frutto a un duello. Il racconto si chiude con un trasloco che è anche una fuga.

This is a collection of Neruda's funny, wry, biter-sweet and illuminating stories about life for the inhabitants of the Old Quarter of 19th-century Prague.

Balady a romance -- Kniha veršů výpravných -- Kniha veršů lyrických a smíšených -- Kniha veršů časových a příležitostných -- Letní vzpomínky -- Písně kosmické -- Prosté motivy

Neruda trefně a vtipně pojednává o zážitcích z domova a z cest do Berlína a Paříže.

Vychutnejte si klasické fejetony z pera mistra a zakladatele českého fejetonu Jana Nerudy.

Obsahuje: Aforismy (mezi nimi Prosté myšlénky); Kalendářík lidstva; dodatky k ost. svazkům Spisů.

Tato sbírka povídek je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. My vám je nyní přinášíme v bohatě ilustrované knížce, která na vás dýchne atmosférou Malé Strany 19. století a přenese vás mezi každodenní starosti i radosti prostých lidí, jež Neruda tak mistrně zobrazoval.

Výběr z Nerudových nejznámějších děl - Hřbitovní kvítí,Kniha veršů výpravných,Kniha veršů lyrických a smíšených,Písně kosmické,Balady a romance,Prosté motivy,Jiné básně,Malostranské povídky,Arabesky,Různí lidé,Drobné klepy.

Romance štědrovečerní opsaná a omalovaná malířem Adolfem Kašparem. Každá sloka je ilustrována jedním obrázkem. Rok 1947, 3. vydání.

Výbor z fejetonů Jana Nerudy bezplatná prémie 20. ročníku KMČ

Jan Neruda se ve Verších humorných a satirických představuje v poněkud jiné poloze, než v jaké ho znají čtenáři povinné školní literatury. Totiž jako nesmířlivý kritik českých poměrů a lidské povahy, ale také jako jízlivý posměváček. Verše vynikají hravostí, experimentálností a břitkým vtipem. Spisovatel se v nich profiluje jako ironický glosátor připomínající spíše Nerudu-fejetonistu, než autora Písní kosmických. Stejně jako Felix Vodička ve souborném vydání Nerudova díla k souboru připojujeme i samostatně vydanou skladbu Letní vzpomínky a básně z Knihy epigramů.

2. vydání sestavené Q.M. Vyskočilem a V.Vitingerem z Nerudových článků, úvah a kritik zabývajících se českým divadlem.

Výběr z povídkové prózy Jana Nerudy je rozdělen do čtyř oddílů. První tvoří samostatně nejdelší povídka Nerudova, Týden v tichém domě, druhý oddíl byl utvořen z arabesek a povídek, které líčí osudy jednotlivých postav malostranských, v Rozpomínkách z dětství jsou zařazeny dvě dětské konfese vyňaté z Povídek malostranských a konečně čtvrtou část tvoří povídková studie Trhani z r. 1876. Jednotlivé povídky jsou datovány a jazykově upraveny pro dnešního čtenáře.

text vybral, revidoval a doslovem doprovodil dr. Karel Polák. Dílko vyšlo v edici Perly české (sv. 5.).

Kniha je souborem vyzrálé fejetonistiky z posledního období Nerudova života.

Loretánské zvonky je báseň o pražské církevní památce, kterou poznal autor již jako dítě. Báseň je úvodním v knize, následují psané přímo k otci, matce, Anně a závěrečná básní a vyznáním: Vším jsem byl rád!

Fejetony ze 70. let, rozdělené do oddílů Různé, Divadelní, Literární, Sčesané s cizích štěpů - ukazují, jak Neruda i v pravidelném novinářském sloupku nepřestává být nikdy básníkem, vtipným glosátorem, ostrým satirikem i vážným pozorovatelem. Mistrnou formou šlehá zpátečnickoučeskou politiku a její představitele - buržoasii, se všemi jejími institucemi, filosofy - pisálky, uměleckým "vkusem" a zpohodlnělým životem i myšlením. Nerudova útočná satira se nezastaví ani před církví a neomylností papežskou, dá svůj díl všem paumělcům ať v malířství, v divadle nebo v literatuře, bičuje omezenost maloměšťáků, deroucích se mezi pány, tupost a absurdnost měšťáckého pojetí práva a spravedlnosti, aby tak na druhé straně tím více vynikly básníkovy vřelé sympatie k prostému pražskému lidu. Nerudovy Žerty neztratily nic na své aktuálnosti, zůstávají stále hravé, dravé a živé.

Souborné vydání dvou knih, které spojují dva velikáni české literatury – Jiří Grygar a Jan Neruda – přináší na první pohled nesourodé, ale fascinující spojení. Jiří Grygar, známý astronom a astrofyzik, se tentokrát od svého oblíbeného tématu odklání a sdílí svůj vztah ke knihám, které ho v životě zásadně ovlivnily. Čtenáři se dozví, která kniha ho v osmi letech inspirovala stát se hvězdářem, nebo která česká kniha obletěla Zemi na palubě kosmické lodi. Grygar také uvádí na pravou míru sto astronomických omylů a přibližuje osudy autorů, z nichž mnohé osobně znal. Jeho vyprávění je podáno s šarmem a noblesou, přičemž nezapomíná na těžké časy, kdy publikování odvážných témat bylo obtížné. Příběhy spojené s tehdejším vydáváním působí dnes legračně a celou knihou se nese lehce humorné ladění. Jan Neruda, jehož Písně kosmické jsou součástí tohoto vydání, měl k astronomii blízko a jeho verše jsou bez odborných chyb. Tato nadčasová sbírka krásných básní by měla být známa každému Čechovi. Souborné vydání vychází k 80. narozeninám Jiřího Grygara.

V Pražských obrázcích, zahrnujících fejetony z let 1864-1875 a vydaných poprvé r. 1876 jako 2. část 1. dílu Studií krátkých a kratších, zachycuje Neruda sociální výjevy ze soudobého života; zkoumá doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studuje pražské žebráctvo, popisuje život v pražské zastavárně nebo na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují zvlášť výrazně důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. Pramen zločinnosti spatřuje především v sociálních poměrech. Bídu pražské chudiny zobrazuje v příbězích baladického ladění, jako v proslulém obrázku Po nárožích, i ve fejetonech psaných formou lehké žertovné hříčky (Služky, Kuchyně na trhu a j.). Společným rysem všech fejetonů je Nerudův kritický postoj k veřejným otázkám a jeho jasná sympatie k vrstvám společensky potlačeným.

Kniha cestopisných fejetonů: Cařihrad; Studie orientální; Athény; Život na moři; Joppe; V judských horách; Jerusalem; Průplav Suezský; Masr el Kahira; Neapol; Mrtvé moře; Římské elegie; Benátská zrcadla; Terst; Přímořská elegie – Miramare; Obrazy z Krajiny; Náčrtky istriánské; Podél Uny; Bělehrad; Bukurešť; Pešťské listy; Uherské volby. – Doplňky: Výroční návštěva jeskyň postojenských; Od slovanského moře; Malé procházky na jihu; Trikolora v Přímoří; Pešťská sněmovna; Florencie a Řím; Betlém; Kavárny nad hrobem; Uhry na výstavě. Základem textu bylo druhé Nerudovo vydání Obrazů z ciziny z roku 1879, které však bylo srovnáno s vydáním prvním a s otisky časopiseckými – a podle nich opraveny zřejmé chyby Nerudova vlastního vydání posledního nebo i obou jeho vydání knižních. U článků Nerudou knižně nevydaných byl základem první a jediný jejich časopisecký otisk.

Prostřednictvím povídek máte jedinečnou možnost nahlédnout nejen do života obyvatel města v 19. století, prožít jejich osudy, ale poznat i město samo, krok za krokem projít tehdejší Malou Stranu a vnímat její nezaměnitelnou atmosféru. Balady a romance je sbírka 18 básní, kde hlavními tématy jsou křesťanství, národní historie, lidové tradice a problematika dobra a zla.

Povídky malostranské a Arabesky čtenáři přibližují osobitý svět Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických či komických osudů obyvatel této čtvrti. V Arabeskách se autor, stále ještě pod vlivem svého těžkého mládí, koncentruje spíše na smutnější stránky života. Povídky malostranské, které knižně vydal o dvanáct let později, popisují mikrosvět pod Hradem již s větším odstupem a ironií, ale zároveň zachovávají reálný obraz pražských lidiček a jejich prostředí. Tímto dílem se Jan Neruda nesmazatelně zapsal mezi nejlepší prozaiky celé české literární historie.

Antologie z intimních i lyrických veršů, romancí a balad klasika české literatury 2. poloviny 19. století.

Alkohol od nepaměti byl, je a pravděpodobně také zůstane jedním z trvalých problémů člověka. A tak není divu, že se toto téma objevilo i v tvorbě takových českých klasiků, jakými byli Zikmund Winter, Jan Neruda, Antonín Sova, František Gellner nebo Jaroslav Hašek. Jejich povídky či novely nejsou jen sžíravou kritikou slabších jedinců, kteří upadli do osidel tohoto fenoménu, jsou především působivými obrázky doby, která pomalu upadá do zapomenutí, ale k životu českého národa neodmyslitelně patří.

Soubor těchto tří básnických sbírek asi nejlépe charakterizuje Nerudovo básnické dílo. Hřbitovní kvítí - Sbírka velmi pesimistických básní. Neruda zde vyjadřuje zklamání z tehdejšího života, kritizuje morálku. Objevuje se tu i sociální otázka, zabývá se chudobou. Nedůvěřuje lásce ani lidem. Cítí se velmi osamělý, roztrpčený. Tato sbírka je určitým protestem proti pokoře. Smutek je tu doplňován pocitem vzpoury proti pokoře. Písně kosmické - V této básnické sbírce z roku 1878 Neruda opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír. Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy. Toto dílo vyjadřuje pocity všech Májovců. Prosté motivy - Jedná se o Nerudův intimní deník. Zde se u Nerudy objevuje přírodní tematika. Život člověka přirovnává ke koloběhu ročních období. Jaro = mládí, léto = dospělost, podzim = stáří, zima = smrt. Tato období i popisuje.

Výbor, určený účastníkům Fučíkova odznaku, má nejen charakterisovat celé básníkovo dílo, ale má být i jakýmsi úvodem k další četbě Jana Nerudy. V 1. odd. - Básně - jsou shrnuty ukázky ze všech Nerudových básnických sbírek, odd.2. - Povídky - tvoří tři arabesky (Byl darebákem, Josef Harfenista, Franc) a nejznámější povídky malostranské (Přivedla žebráka na mizinu, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Svatováclavské mše), v odd. 3., nazvaném Psáno pro noviny, jsou ukázky z N. feuilletonů (1. ze vzpomínek, 2. Z "Obrázků policejnich", 3. z cest, 4. z feuilletonů - obs. též slavný feuill. Máj 1890).

První nerudovský svazek v České knižnici zahrnuje všechny Nerudovy básnické knihy, tedy v podstatě celé jeho básnické dílo – Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy i posmrtně vydané Zpěvy páteční. Stranou jsme ponechali pouze Knihu epigramů, zachovanou jen v rukopise a básníkem zřejmě nedokončenou. Ambicí této edice bylo poskytnout i současnému čtenáři „celého Nerudu“ v jednom svazku a zachytit v celku mimořádně autentický životní i umělecký obzor tohoto nepominutelného českého básníka.

Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku. Cestovní črty Různí lidé zachycují letmá setkání s různými lidmi v prostředí Maďarska, Rumunska, Turecka, Řecka, Itálie aj.

Povídka ukazuje krátké obrázky života a prolínající se osudy lidí, které spojuje život v jednom malostranském měšťanském domě.

Známá sbírka českého spisovatele a publicisty Jana Nerudy, člena literární skupiny Máj, nám představuje typickou náladu své doby. Víru v technický pokrok a světlou budoucnost lidstva doplňují pročeské národnostní tendence. Svět je chápán, na rozdíl od dřívější doby, materialisticky, autor polidšťuje jednotlivá vesmírná tělesa, a tak je přibližuje čtenářům. Z celé sbírky vyplývá optimismus devatenáctého století, věku páry a do té doby nevídaného technického pokroku.

Nerudovu sbírku charakterizuje pesimistická nálada – básníka poznamenala smrt otce a přítele, nebyl patřičně doceněn za svůj nepochybný literární talent. Neruda však je znám svou schopností charakterizační – odhaluje, co je na první pohled v skryto, vidí věci v pravém světle. V Hřbitovním kvítí vyjadřuje svůj odpor k prolhané společnosti a pokrytectví, což je výrazem tvůrčí aktuálnosti

Dám Vám to, jak to v sobě mám. Mnohé se k sobě nehodí - však co mi po tom! Radím Vám, vy zpěvy, hleď si každý sám, jak u koho kde pochodí.

Sbírka osmnácti básní klame názvem. Balady nejsou vždy tak úplně baladami, stejně jako většina romancí má k těm klasickým rovněž daleko. V básnických skladbách nalezneme příběhy zabývající se sociálními, náboženskými i vlasteneckými tématy, často okořeněné notnou dávku Nerudova humoru a ironie.

Poviedky majú svoj pôvab i v tom, že v nich Neruda zachytil svoje spomienky na detstvo, na študentské časy, na priateľov, na revolúciu r. 1848, na rodičov, na mnohých blízkych a známych - a ďalej v tom, že veľmi živo charakterizoval typy remeselníkov, domáce panie a slečinky, slúžky, že postavil do protikladu pomätené typy a zdravé ľudové charaktery, a to vo všetkých možných okolnostiach, smiešnych i vážnych a niekedy i tragických.

Povídky malostranské patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Jan Neruda ve svých povídkách vykreslil celou řadu svérázných postaviček Malé Strany. Máme možnost sdílet osudy obyčejných lidí, jejich upřímný cit a smysl pro spravedlnost.

Soubor povídek, v nichž jsou iniciátorkami příběhů mladé, půvabné dámy, jejichž obětmi se stávají důvěryhodní muži. Patnáct cestovních črt, klenotů české prozaické tvorby 19. stol. Nerudovo umění v nich předznamenává jeho vrcholné Povídky malostranské. Většinou jde o erotické motivy spojené s autorovým ironickým nadhledem, který za vnějším povrchem odhaluje klam a šalbu.

Reprezentativní tisk přináší sbírku veršů z Nerudovy pozůstalosti, uspořádanou a vydanou původně péčí Jaroslava Vrchlického. Básník v nich srovnává utrpení národa s utrpením Kristovým na kříži a vyjadřuje odhodlání a víru v národní vzkříšení. Publikace přejímá text z 13. svazku edice Odkaz (Československý spisovatel 1956), opírající se o kritické vydání v Knihovně klasiky.

Fejetony ze 70. let, rozdělené do oddílů Různé, Divadelní, Literární, Sčesané s cizích štěpů - ukazují, jak Neruda i v pravidelném novinářském sloupku nepřestává být nikdy básníkem, vtipným glosátorem, ostrým satirikem i vážným pozorovatelem. Mistrnou formou šlehá zpátečnickoučeskou politiku a její představitele - buržoasii, se všemi jejími institucemi, filosofy - pisálky, uměleckým "vkusem" a zpohodlnělým životem i myšlením. Nerudova útočná satira se nezastaví ani před církví a neomylností papežskou, dá svůj díl všem paumělcům ať v malířství, v divadle nebo v literatuře, bičuje omezenost maloměšťáků, deroucích se mezi pány, tupost a absurdnost měšťáckého pojetí práva a spravedlnosti, aby tak na druhé straně tím více vynikly básníkovy vřelé sympatie k prostému pražskému lidu. Nerudovy Žerty neztratily nic na své aktuálnosti, zůstávají stále hravé, dravé a živé.

Soubor fejetonů z let 1867–1874, v nichž Neruda s úsměvným sarkasmem komentuje život soudobé společnosti i denní události. Rostoucí měrou si všímá i tematiky politické, zostřujících se národnostních rozporů i rostoucího napětí v českém měšťáckém táboře.

Do svazku seskupené fejetony z let 1875–1876 zaujmou dnešní čtenáře stejně jako kdysi Nerudovy současníky. Povědí mnoho zajímavého jak o každodenním životě Prahy, tak o významných domácích i světových událostech politických, společenských, kulturních, jichž je Neruda neúnavným glosátorem.

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.