Róbert Kiss Szemán Books

Ján Kollár, nejdůležitější postava českého a slovenského národního hnutí, básník, vědec a duchovní pastor žil a tvořil po tři desetiletí v hlavním městě Uher. V tomto prostředí se zrodila jeho Slávy dcera, stejne jako jeho proslulé kázání Dobré vlastnosti národu slovanského, sem si také přivedl svou milovanou ženu Mínu. Szemánova kniha pojednává o čilém duchovním živote uherského hlavního města a jeho působení na Kollára i na jednotlivá národní hnutí: české, slovenské, chorvatské, srbské a maďarské. Na základě nových pramenů autor rekonstruuje rovnež pešťský evangelický církevní život, který Kollárovo dílo i činy do značné míry determinoval. Kniha maďarského literárního historika, bohemisty, slovakisty a univerzitního profesora Róberta Kisse Szemána staví bádání o Kollárovi na zcela nové základy. Pomocí rozsáhlého filologického aparátu načrtá poutavým způsobem portrét této velké postavy českého národního obrození.

Maďarská bohemistika se svou více než půlstoletou tradicí zaujímá mezi filologickými vědami v Maďarsku zvláštní místo. Výzkum českého jazyka, literatury, kultury a česko-maďarských kulturních vztahů dosáhl v posledních desetiletích velké popularity a vznikla řada vědeckých center, ve kterých probíhá bádání v oblasti bohemistiky na vysoké úrovni; vedle univerzitních kateder (v Budapešti, v Szegedu a donedávna i v Pilliscsabě) probíhá výzkum i v Maďarské akademii věd, v Széchenyiho knihovně a v Nadaci svatého Vojtěcha. Do předkládaného svazku studií jsme zahrnuli nejdůležitější vědecké výsledky a práce maďarských bohemistů, které jsou v tomto sborníku publikované poprvé nebo byly publikovány teprve v posledních letech. Práce uveřejněné v tomto svazku, věnované otázkám české literární vědy, kulturní historie, české jazykovědy a česko-maďarských kulturních vztahů, obohatí český vědecký život o nový, vnější přístup k bohemistice a představí současné maďarské horizonty bohemistiky.

Česko-maďarský kontext středoevropských kulturních dějin Publikace je reprezentativním výborem z díla našeho předního badatele v oboru hungaristika, ugrofinistika a česko-maďarské historické vztahy. Vedle titulního, vzpomínkově laděného textu obsahuje jeho zásadní studie Latinská písemnictví v Uhrách 11.–14. století, Maďarská reformovaná misie do Čech a Moravy po vydání tolerančního patentu a Ugrofinistická studia Josefa Dobrovského. Nejrozsáhlejším příspěvkem je pak stať Česko-maďarské vztahy, která pojednává o nejdůležitějších elementech a klíčových otázkách česko-maďarských historických a kulturních vztahů od počátků až po první desetiletí našeho století.