Ivan Kraus Books

Les dix-neuf courts textes d'Ivan Kraus forment un véritable récit qui s'égrène, une histoire après l'autre, au gré de souvenirs qui remontent du passé et éclatent comme des bulles au hasard des lieux et des rencontres. L'auteur retrace le destin mouvementé de sa famille : il n'a rencontré son père, déporté à Auschwitz, qu'à l'âge de six ans. Et si la fratrie s'agrandit après 1945, c'est pour se disperser ensuite de par le monde ; quatre des cinq enfants choisiront l'exil après l'occupation soviétique de 1968. La famille, devenue véritablement cosmopolite, réussit à se réunir de temps à autre à Paris, Baden-Baden, Bogotà ou New York, après plusieurs années de séparation forcée. Une foule de souvenirs affluent alors, en tchèque, en anglais, en espagnol ou en allemand, mais peu importe. Le lien se fait toujours. Et par-delà les différences, les incompréhensions et les regrets, règnent aussi le soulagement et une vaste bienveillance.

Трудно безраздельно завоевать сердца читателей в стране, давшей миру Карела Чапека и Ярослава Гашека. Ивану Краусу (р. 1939) это удалось. В современной чешской литературе его имя стало синонимом умного доброго юмора, и даже обычно придирчивые критики советуют: «Не тратьтесь на психоаналитиков, лучше почитайте Крауса». Актер, мим, кукольник, прозаик, драматург, Краус — мастер во всех своих ипостасях, но прежде всего он — мастер тонкой иронии, которая, по его убеждению, всегда соседствует с меланхолией. В первую книгу автора на русском языке вошли рассказы из сборников, изданных на родине Крауса в 1999—2007 годах.

Nemohu říci, že se znovu vracím k příběhům o rodině, o níž jsem psal ve své knize Má rodina a jiná zemětřesení. Spíše bych řekl, že se tyto rodinné příběhy vrátily ke mně. Vynořovaly se svobodně a nečekaně, tak svobodně a nečekaně, jako se i já už nějaký čas mohu zase vracet domů, charakterizoval svou nejnovější sbírku povídek sám autor Ivan Kraus.

Novým aktérem, kterého Ivan Kraus v minulých povídkách záměrně nepustil ke slovu, se v knize Číslo do nebe stává politika, přesněji řečeno historické katastrofy, které v posledních padesáti letech navštívily Československo: nacistická okupace, únor 1948, invaze jednotek Varšavského paktu. Ale nebyl by to humorista Ivan Kraus, kdyby i tyto nepřízně osudu neodlehčil, kdyby se jim nevysmál. Dobře totiž ví, že proti jakémukoliv totalitnímu režimu je humor často jedinou možnou obranou. Dotisky v roce 2002 a 2003 (ISBN 978-80-200-0432-1)... celý text

Odpoledne s labutí navazuje na knihu Ivana Krause Prosím tě, neblázni. Autor líčí rodinné příběhy s velkou dávkou nadsázky a typického humoru, který už z jeho povídek dobře známe. Ivan Kraus nás opět zve, abychom se s ním zasmáli dobrodružstvím rodinného života a objevili, co v sobě může skrývat takové obyčejné "odpoledne s labutí"...

V příbězích Rodinného sjezdu se satirik Kraus vrací k absurdním zážitkům velké rodiny, aby nám představil jakési momentky z rodinného alba, z doby, kdy se ten či onen člen rodiny dostal do nechtěného sporu s každodenním šikanováním policejního režimu. Knížka nejen pro pamětníky, ale i pro ty, kteří to neprožili.

"Má rodina a jiná zemětřesení" je kniha povídek s oním zvláštním humorem, po kterém Češi nostalgicky touží od dob Poláčkova "Bylo nás pět". Tento laskavý, mile absurdní humor s něžnou ironií a filozofickou nadsázkou se zaměřuje na nekonečné trampoty a patálie velké rodiny, jejíž členové mají tak výrazné individuality, že to mezi nimi neustále vře. Absurdní režimy a jejich pohůnci, proti kterým je humor jedinou obranou, se do toho všeho pletou. Autor se svým viděním světa dotýká zásadních věcí, kdy mezi sourozenci, dětmi a rodiči i mezi manžely vznikají nám dobře známé neřešitelné situace, které hrozí přerůst v tragédii, pokud je neumíme obrátit v legraci. "Ušetříte za psychiatra," říká Ivan Kraus. Soudobé vydání rodinné tetralogie, zahrnující knihy "To na tobě doschne," "Prosím tě, neblázni," "Číslo do nebe" a "Rodinný sjezd," je první, ale jednotlivé knihy vyšly čtyřikrát. S nadsázkou líčené osudy početné rodiny plné individualit za různých tuzemských režimů v celkem 82 krátkých povídkách ukazují autorova pravidla konstrukce textu, práci s nadsázkou a ironií, kde vyprávění spíše ukončuje, než uzavírá. Povídky jsou si podobné, přesto lze sledovat jejich vývoj i různou úroveň a spolu s autorem se zpětně zasmát nad minulým režimem, i když to nebude smích nezvladatelný. Bez nadsázky lze říci, že se český národ začíná dělit na ty, kdo četli Krause, a na ty, kdo ho teprve budou číst.

Knížka o nekonečných trampotách Krausovy rodiny. Pobaví v dnešní nelehké době právě proto, že i ve „vlhkém prádle s prázdnou kapsou“ může být velká legrace.

Povídkový cyklus z autorova rodinného života hýří situační komikou, ironií a chápavým humorem.