Set against the backdrop of contemporary society, the story explores the intense and forbidden romance between a Czech girl and a Latvian basketball player. Their love faces insurmountable challenges, echoing the classic themes of passion and tragedy found in Romeo and Juliet. The narrative delves into cultural differences and societal pressures, ultimately highlighting the timeless struggle for love in the face of adversity.
Roman
Ein heißer Sommer im Prag der Fünfzigerjahre: Jana Honzlová, eine junge Sängerin in einem Folklore-Ensemble, darf nicht mit auf Tournee gehen, denn seit ihr Vater ins kapitalistische Ausland geflüchtet ist, gilt sie im kommunistischen System als politisch unzuverlässig. Stattdessen soll sie im Betriebsbüro die Stellung halten, wo sie ihr Leid mit der freundlichen Putzfrau teilt und heimlich internen Intrigen nachforscht. Aber auch ihre komplizierte Familiensituation hält die Ich-Erzählerin in Atem, die alles, was ihr widerfährt, mit Unverblümtheit und Straßenwitz schildert. Denn Jana Honzlová ist eine, die nicht so schnell aufgibt und sich ihre Chuzpe bewahrt. Umso erschütternder ist es für sie, als die Verhältnisse am Ende doch mächtiger erscheinen. Salivarová, die viele eigene Erfahrungen in den Roman einfließen ließ, erzählt gewissermaßen die Vorgeschichte des Prager Frühlings; dabei verzichtet sie auf Klischees oder Moralpredigten. Ihr gelingt das authentische Porträt einer vergangenen Zeit, das mit Leichtigkeit und Witz vorgetragen wird, ohne die Tragik und Absurdität auf die leichte Schulter zu nehmen. „Ein Sommer in Prag“ (im Original: „Honzlová“) erschien erstmals 1972 im kanadischen Exil und gehört für viele Kritiker*innen zum Besten, was in der tschechischen Literatur der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts geschrieben wurde. Nun liegt endlich die deutsche Erstausgabe vor.
V nezapomenutelném příběhu Jany Honzlové, neprokádrované členky souboru písní a tancí Sedmikráska, dokázala tehdy začínající autorka to, na čem ztroskotalo předtím i později mnoho slavnějších a zkušenějších spisovatelů: pro dnešní i budoucí generace věrně zachytila a spoutala do do živého tvaru frašku zvanou „budování socialismu“. Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem J. Škvoreckým.
Román o českých emigrantech, kteří uprchli do Kanady po sovětské invazi do Československa (1968). Román je psán formou dopisů a vyznačuje se četnými autobiografickými prvky ze života Zdeny Salivarové a jejích přátel.
„Že i za okolností, jaké vznikly po ruské okupaci 1968, česká literatura (tj. vážná česká literatura) existuje dále jako tištěná literatura, za to vděčíme dvěma lidem, kteří brzy po ruské invazi zřídili na opačné straně zeměkoule malé české nakladatelství,“ napsal Milan Kundera o Zdeně Salivarové a Josefu Škvoreckém v předmluvě k prvnímu vydání rozhovoru Karla Hvížďaly s paní nakladatelkou, který vyšel v nakladatelství Sixty-Eight Publishers jako 200. kniha. V roce 1993, kdy toto nakladatelství uzavřelo svou činnost, Karel Hvížďala doplnil rukopis o rozhovor s Josefem Škvoreckým, který 3. ledna 2012, v sedmaosmdesáti letech, zemřel v Torontu. Toto je třetí vydání, které má připomenout, že v době vládnoucí nenormality nikdo neudělal pro českou zemi víc než oni dva (Kundera) a že i v interview postavy nejlíp ožijí konverzací a situací, nikoliv popisem nebo pitvou, protože pitva se provádí jen na mrtvolách (Škvorecký).
Hraběnka Anna Lomnická ze Zhoře a na Klinštejně s dcerou a její jazzovou kapelou přijíždí po letech do Prahy, kde se, jak je jejím dobrým zvykem, přimotá k další vraždě. Co má hraběnčino seznámení v letadle společného se zločinem, jehož oběť dohnala ošklivá minulost? Jak zvládne mladý detektiv sloučit svou práci s láskou? A jak je to vlastně se spravedlností, je možné ji někdy opravdu vzít do svých rukou?
V knize Setkání na konci éry, s vraždou, od klasické dvojice české literatury Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, se čtenáři opět setkají s hraběnkou Annou Lomnickou. Jako v každé správné detektivce, ani zde nechybí zločin, navíc rovnou ten nejzávažnější. Autorům se podařilo nejen dokonale vykreslit prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale také rozehrát se čtenáři jedinečnou hru plnou napětí a překvapení.
Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text
Dopisy lidí, kteří se ocitli na Cibulkových seznamech, avšak tvrdí, že neprávem. Vybrala a uspořádala Zdena Salivarová-Škvorecká. Cibulkovy seznamy jsou údajné a neúplné seznamy tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti z řad obyvatelstva. Byly zveřejněny v roce 1992 Petrem Cibulkou a do dnešní doby jsou zdrojem zájmu a soudních sporů. Řada osob z těchto seznamů totiž s StB nikdy nespolupracovala – jsou v nich uvedena i jména lidí, které StB sice kontaktovala, ale spolupráci odmítli, a dokonce i někteří ze sledovaných. Exilové vydání. Obálku s použitím kresby „Pravda obklíčená duchy temnot“, jejímž autorem je Francisco José de Goya y Luciennes, navrhla Barbora Munzarová.
Kniha je složena z výpovědí mnoha osob, které byly uvedeny v Cibulkově seznamu a které se cítí být v tomto seznamu uvedeni neprávem. Jednotlivé osobnosti vyzvala Z. Salivarová, která se v tomto seznamu ocitla také, aby se ke svému obvinění vyjádřily. Ale kde je pravda?
Frivolní povídka o muži, který se miloval se třemi baletkami, byl jimi odhalen a potrestán. Odehrává se v 50. letech v malém pražském divadélku, které v duchu doby spojuje klasické a socialistické představy o umění.
Setkání v Torontu, s vraždou je už šestým příběhem hraběnky Anny Lomnické, majitelky kadeřnického salónu v Torontu, která – podobně jako všichni vyhlášení hrdinové detektivní literatury – stále přitahuje nejen zločin, ale také inspektora Kanadské jízdní policie Harolda Sinclaira. Podobně jako v minulých pěti příbězích zkušené autorské dvojice Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, které vydalo v letech 1999-2004 nakladatelství Ivo Železný, i v tomto nejnovějším pokračování stopy přivedou osobitou dvojici detektivů – i nás, čtenáře – do společnosti torontských Čechů. Oproti předchozím dílům série se v tomto šestém jako vypravěči střídají jen hraběnka Anna a reaktivovaný důchodce, inspektor Sinclair, takže příběh kromě nezbytné detektivní zápletky nabízí i nepřímý dialog mezi oběma hrdiny. Ani vyšší věk neubral ve vztahu hraběnky a detektiva nic z dlouholetého citového jiskření a příjemného napětí.
Detektivní příběh z kanadského Toronta nás zavede do známého prostředí českých emigrantů. Od chvíle, kdy v bytě manželů Lomnických došlo k vraždě mladé dívky, uplynulo deset let. Anna a Tony stojí však znovu před vážným problémem. V okolí jejich přátel došlo ke zločinu a mezi podezřelými jsou i blízcí lidé Anny a Tonyho.
V luxusním hotelu u Stříbrného jezera hluboko v kanadských lesích dojde k vraždě. Obětí je dáma, které se v loterii podařilo vyhrát několik milionů. Motiv zločinu je tedy jasný. Nebo není? Jako v předchozích knihách, defiluje i v tomto románu galerie postav a postaviček, jejichž proplétající se osudy se odvíjejí v rychlém sledu, tentokrát na pozadí divoké kanadské přírody a viktoriánského hotelu u jezera. Dohromady vytvářejí atmosféru nabitou tajemstvím a komedií, stejně jako v předchozích detektivních příbězích z dílny slavné autorské dvojice.
Soubor osmi povídek, nevšedně křehkých příběhů mladých lidí, pohybujících se mezi láskou a osamocením, veselostí a tragikou, malostí a velikostí.
Detektivka, jejíž děj se odehrává mezi českými exulanty a emigranty v Torontu po roce 1968.
Soubor osmi povídek, nevšedně křehkých příběhů mladých lidí, již se pohybují se mezi láskou a osamocením, veselostí a tragikou, malostí a velikostí. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Pavla Skalníka navrhl a grafickou úpravu knihy provedl Mikuláš Kravjanský.
Tři milostné příběhy o problémech dnešní lásky a složitého dorozumění mezi lidmi, jejichž cit byl otřesen krutou životní lží. Obsahuje povídky La Strada, Pánská jízda a Tma.
Rozhovor přes oceán Karla Hvížďaly a Zděný Salivarové. Obsahuje též fejetony autorů nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Exilové vydání. Obálku navrh Pavel Zvěřina.
Rozhovor Karla Hvížďaly se Zdenou Salivarovou-Škvoreckou o psaní a o životě doma i ve světě.
