Ladislav Heger Books

Nové, doplněné a upravené vydání základního pramene poznání světa starých Seveřanů – knihy Staroislandské ságy – obsahuje pět nejznámějších islandských ság v redigovaném překladu Ladislava Hegera. Ságy realisticky líčí každodenní život na Islandu v 10.–11. století, jehož součástí byly rodové pře i vztahová dramata, ale také vyprávějí o objevitelských cestách Islanďanů, při nichž se Vikingové dostali až do Severní Ameriky. Staroislandské ságy se staly inspirací pro celou řadu děl moderní literatury i filmu a jejich nezaměnitelný styl nepřestává fascinovat další a další generace čtenářů.

Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví islandské ságy, příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami. Písně hrdinské vznikly přímo na Islandu. Jedná se o tzv. Poetickou Eddu, na rozdíl od tzv. Prozaické Eddy autora z 13. st. Snoriho Sturlusona, která je spíše učebnicí poetiky pro začínající skaldy – na verších svých i starších skaldů vysvětluje rytmus, metriku atd., prostě „jak se dělá báseň“. Edda obsahuje tzv. eddické písně, které nemají autora, pocházejí z různých období a písemně byly zaznamenány v 13. století v Kodexu Regius v Královské knihovně v Kodani. G. Neckel je vydal jako vydavatel. Překlad Ladislava Hegera z islandštiny zrevidovala a doslovem opatřila Helena Kadečková.

Balady, jež patří k nejvýznačnějším žánrům severské literatury, představují v evropském kontextu svérázný a starobylý útvar. Tento výbor zahrnuje dánské, švédské, norské, islandské a faerské balady – anonymní středověké písně, původně zpívané k tanci, s jednoduchou a vypjatou dějovou linií směřující bez zbytečných odboček přímo k pointě. Látku čerpají severské balady z mnoha oblastí: inspirují se historickými událostmi z dávné i nedávné doby, používají náměty ze ság i mytologie, z pověstí a legend, vyprávějí tragicky i rozmarně o rytířském životě. V tzv. baladách pohádkových se setkáváme s motivy, které migrovaly středověkou Evropou a jsou nám známé i z našich balad, žertovné balady nás naopak překvapí naprosto odlišným hodnocením běžných situací a přímostí, s jakou se zde pojednává o jinak tabuizovaných tématech.

Unikátní dílo o germánských představách a zkušenostech s posmrtným životem je založeno na výkladu starogermánského eposu Edda. Holger Kalweit je prvním badatelem, který podal esoterický výklad tohoto eposu, dříve neprávem považovaného za pouhou knihu legend a bájí.

Historický román z nejzmatenějšího období dánských dějin, z doby tzv. hrabského sváru (1534–1536), kdy král Christián II. byl držen ve vězení a v boji o dánskou korunu se křížily nejrůznější zájmy: náboženské, sociální, krajové, vnitřní i cizí, lubecké a švédské. Do těchtozmatků je zasazen život donquijotského hrdiny Kryštofa, který se vypravil ze severního Hallandu do Kodaně, aby splnil velký úkol, k němuž se cítí povolán.

Syn z chudé rodiny se vypracuje na skvělého korzára. Jeho zdařené útoky přinášejí oblasti, ve které žije, bohatství a odhání bídu. Jak získává ocenění, pýcha a sláva mu stoupají do hlavy.

Sága básníka, vědce a politika starého Islandu (1178–1241), zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království ašířil přitom křesťanskou víru, přičemž uvědomělým křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů.