Çiler İlhan's writing delves into themes of identity and exile, characterized by a lyrical style and keen psychological insight. Through her stories and essays, she often explores the intricate connections between cultures and individuals, offering readers profound reflections on contemporary societal issues. Her prose is notable for its ability to evoke strong emotions and vivid imagery that linger long after reading. İlhan contributes to Turkish literature with a distinctive voice and compelling portrayals of the human experience.
This harrowing tale, which spans sixteen hours and is told through the eyes of a mysterious narrator, delves into the bad blood between two timeless villages in Turkey. Based on a true story, the book tells of geographical complexities, tangled relations, hazy memories and unreliable witnesses: a story in which perhaps is nothing as it seems...
Sbírka je malou antologií příběhů inspirovaných krátkými zprávami, jež člověk většinou jen přelétne očima, když ráno při kávě listuje novinami. İlhan tyto příběhy zaznamenává velmi úsporným jazykem, kde nic není nadbytečné, a tak i tato drobná, zdánlivě nespojitá vyprávění dostávají podobu velké epické fresky. Exil je útěk, útěk před denními hrůzami, násilím a smrtí, která nás obklopuje, útěk vyjádřený drobnopisem událostí. Exil je mozaika, mozaika střepin zdánlivě nesouvisejících příběhů tvořící temnou plochu každodenní skutečnosti, skutečnosti, o které se dovídáme v denním žurnálu zpráv, skutečnosti, která teprve v osobních příbězích se stává bolestnou až k nesnesení. Exil je kniha úděsu a děsu.