Jan Keller Books

Embrace a new beginning with faith, hope, and confidence. When God brings a new relationship into our lives after divorce, we feel hopeful. It's easy to assume that this second chance at happiness is a gift we can simply accept with gratitude, but not so fast! Having been married does not mean that we know how to be remarried, and having been a parent does not mean that we know how to stepparent. In Marrying Again, Ron and Nancy Keller share knowledge, wisdom, and skills learned from decades of professional and personal experience with remarriage and blended families. Learn how to develop realistic expectations, overcome common feelings and challenges, promote unity and healthy communication, navigate tricky subjects, such as financial and legal matters, and nurture your relationship with the Lord. Whether you're newly divorced, dating, or already remarried, this book will encourage you on your journey, reminding you that God walks alongside you every step of the way.

Der gerissene Kater Spiegel, der den Hexenmeister über den Tisch zieht; der schmollende Tagedieb Pankraz, den eine Begegnung mit einem Löwen und einem eitlen Frauenzimmer zum Manne macht; drei rivalisierende Gesellen, die an dem gierigen Verlangen nach einer reichen Jungfer reihum zugrunde gehen: Das sind die Leute von Seldwyla. Anhand ihrer Lebensbilder schildert Gottfried Keller die Engstirnigkeit, Beschränktheit und Zerrüttung, die hinter dem scheinbaren Idyll eines Dorfes schlummern. Tragikomisch und grotesk satirisch - "Die Leute von Seldwyla" ist eine Perle des poetischen Realismus.

Romeo et Juliette au village / G. Keller; ill. de Luigi Rossi et MittisDate de l'edition originale: 1895Collection: Collection Chardon bleuCe livre est la reproduction fidele d'une oeuvre publiee avant 1920 et fait partie d'une collection de livres reimprimes a la demande editee par Hachette Livre, dans le cadre d'un partenariat avec la Bibliotheque nationale de France, offrant l'opportunite d'acceder a des ouvrages anciens et souvent rares issus des fonds patrimoniaux de la BnF.Les oeuvres faisant partie de cette collection ont ete numerisees par la BnF et sont presentes sur Gallica, sa bibliotheque numerique.En entreprenant de redonner vie a ces ouvrages au travers d'une collection de livres reimprimes a la demande, nous leur donnons la possibilite de rencontrer un public elargi et participons a la transmission de connaissances et de savoirs parfois difficilement accessibles.Nous avons cherche a concilier la reproduction fidele d'un livre ancien a partir de sa version numerisee avec le souci d'un confort de lecture optimal. Nous esperons que les ouvrages de cette nouvelle collection vous apporteront entiere satisfaction.Pour plus d'informations, rendez-vous sur www.hachettebnf.frhttp: //gallica.bnf.fr/ark: /12148/bpt6k207920s

Kniha je kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept „modernizace“ sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskurzu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit. Tematizuje otázku starých a nových sociálních rizik, problém bludných kruhů ve fungování sociální politiky a zkoumá, jakých podob dnes nabývá sociální otázka. Zvláštní pozornost věnuje postavení středních vrstev a jejich zásadnímu významu při reprodukci sociálního státu.

Kniha esejů Odsouzeni k modernitě dokládá v jedenadvaceti kapitolách jednoduché tvrzení: Ani moderní společnost se nevyhnula tomu, o čem byli staří Řekové přesvědčeni, že je osudem veškerých dějin. Nevyhnula se pohybu v kruhu. U řady problémů, s nimiž se moderní společnost od svých počátků potýká, se mění pouze vnější kulisy, jejich povaha zůstává stále stejná. Stejná je i bezmocnost, s níž tváří v tvář těmto problémům stojíme. Překvapivě neměnné jsou stesky na krutost lidských osudů, na sociální nespravedlnost, na podlost finančních spekulantů a na zkorumpovanost politiky. Svědectví o odsouzení ke stále témuž nachází Jan Keller v románech století devatenáctého i v novelách století dvacátého. Nalézá v nich rovněž dlouhou řadu projevů toho, co bývá vydáváno za příznaky takzvané postmoderní společnosti. Diagnóza modernity v dílech literární klasiky se překvapivě shoduje s mnohem pozdějšími a dokonce současnými sociologickými teoriemi.

Naše současná životní praxe zpochybňuje jak mnohé teorie, tak také určitá klišé našeho myšlení. Nežijeme v souladu s návody politiků, ekonomů, církví, sociologů, psychologů, filozofů, lékařů, ekologů, futurologů atd.

Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých. Kniha sestává ze tří částí. První obsahuje esej o hybridnosti ideologií, vztahu neoliberalismu a neomarxismu a povaze Evropské unie. V druhé najdete slovník pojmů jako feminismus, gender, humanitární války a xenofobie. Knihu uzavírá slovník pojmů používaných v dnešních globalistických kruzích.

Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách. Zároveň je v knize popsáno, jakými způsoby se společenské vědy pokoušejí zakrýt přechod od nerovnosti k nesouměřitelnosti. V této souvislosti autor analyzuje například pojmy ,,sociální kapitál\", ,,sociální vyloučení\" a ,,nová sociální rizika\". Propojuje teorie sociální stratifikace, sociologie města, sociologie organizace a některých dalších disciplín a ukazuje, jakou hrozbu představuje sociální nesouměřitelnost pro demokracii a pro budoucnost otevřené společnosti.

Kniha je polemikou s názory, podle nichž automobil přináší rozvoj pro celou společnost. Autor naopak dokládá, že rozvoj automobilismu vytváří více problémů, než kolik jich naše společnost dokáže řešit. Zabývá se problémem automobilu a automobilové kultury, zkoumá krajně problematické dopady masového automobilismu na veřejný prostor měst, na podobu venkovské krajiny, na kvalitu života i na kvalitu životního prostředí.

Kniha se zabývá trojicí pojmů, s nimiž pracuje soudobá sociologie. Jde o koncepty sociálních sítí, sociálního kapitálu a důvěry. Autor ukazuje, proč právě tyto kategorie budí dnes tak velkou pozornost. Moderní společnost, pokud chce vůbec fungovat, potřebuje neustále oživovat klíčové prvky téměř již zapomenuté tradice. Sociální sítě, sociální kapitál i důvěra, to vše má sloužit jako náhražka pojištění proti sociálním rizikům. Dochází k tomu v době, kdy selhávají standardní pojistné mechanismy, na kterých spočíval sociální stát. Autor dokládá iluzornost těchto nadějí pomocí materiálů, které jsou výsledkem jeho historických, etnografických a sociálně kriminologických studií. Jsou sociální sítě ohroženy návratem ke klientelismu? Udržujeme přátelství hlavně kvůli byznysu? V čem je sociální kapitál asociální? Jsou bezdomovci sociálními kapitalisty? Jak zní vzorec bezmezné důvěry? V čem jsou naše rituály bez užitku? Proč potřebuje modernita parazitovat na tradici?

Téma bezdomovectví patří k těm, o nichž se poměrně často mluví, avšak hlubší zamyšlení nad ním dosud chybělo. Kniha sociologa Jana Kellera tuto mezeru objevným způsobem zaplňuje. Autor rozlišuje bezdomovectví fyzické a statusové. Fyzické bezdomovectví chápe jako poslední stadium procesu sociálního vyloučení, bezdomovectví statusové přisuzuje těm částem středních vrstev, které jsou ohroženy sociálním sestupem. Z pohledu domova a hrozby jeho ztráty postupně přibližuje problematiku komunitních studií a hnutí, podává stručné dějiny konceptu sociální exkluze a popisuje reakce sociálně vyloučených na ztrátu domova. V prostředí nových sociálních hnutí hledá autor postoje, jež vedly k rozvoji tzv. postmoderního myšlení. To charakterizuje jako poslední službu, kterou příslušníci servisní třídy prokazují systému, jenž je zbavuje jejich dřívějšího privilegovaného postavení. Rozlišuje při tom postmodernismus služebný a karnevalový, aby ukázal různé způsoby, jimiž postmoderna ve skutečnosti slouží tomu systému, který sama kritizuje. Závěr publikace je věnován analýze sociálního konstruktivismu a jeho rozlišení na několik typů podle radikálnosti, se kterou je vyzvedávána libovolnost výkladů reality.

Kniha se zabývá společenskými souvislostmi ekologické krize s důrazem na oblast politiky a ekonomiky. Analyzuje patologické rysy konzumní společnosti, která výrazně omezuje naše šance přejít k trvale udržitelným životním způsobům. V závěru se dotýká jednoho z předpokladů tohoto přechodu: mocenské a ekonomické decentralizace.

Sociolog Jan Keller se ujal úkolu na základě Vavrouškových textů přiblížit čtenářům jeho analýzu hodnotových orientací moderní společnosti, projekt ekologické spolupráce v rámci Evropy a jeho návrh na restrukturalizaci OSN předložený Konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992. Myšlenky, které hájil Josef Vavroušek, neztratily nic na své aktuálnosti. Přesto se o nich dnes příliš nemluví. Jsou přehlušovány stále dokola opakovanými frázemi, jež jakoby byly opisovány ze stále stejných učebnic dějinného optimismu. Toho optimismu, jenž už tolikrát v minulosti pomáhal maskovat naprostou bezradnost.... celý text

Kniha zachycuje vývoj vztahu ekologie jako přírodovědné disciplíny a sociologie jako společenské vědy v průběhu 20. století.

Rozbor ekonomického přístupu člověka k přírodě z hlediska moderních ideologií.

Sociologie organizace a byrokracie vychází opět po 11 letech. Kniha byla přepracována především ve dvou ohledech. Zatímco původní vydání vycházelo primárně z francouzské literatury, toto nové vydání je postaveno především na literatuře anglosaské. S tím souvisí i druhá změna - kniha je obohacena o nejnovější literaturu, která reflektuje ústup organizační společnosti a organizačního člověka ve prospěk tzv. společnosti sítí.

Kdo jsou „kornukopiáni“? Co je „kargo“? A jak souvisí jedno či druhé s „tyttytainmentem“? Jak se platí „silniční daň“? Kdo je „elitář“, kdo „marginál“, kdo „manažér“? Nová kniha jednoho z nejoriginálnějších českých sociologů ve dvou stovkách miniesejů podává jedinečný obraz své éry, éry „posledních dostihů". Kellerův slovník Abeceda prosperity dozajista nemůže ve svých útlých rozměrech nahradit nejobjemnější encyklopedie jako je ta Ottova. Ale pro mnohé, kteří nechtějí ztratit v našem překotném čase orientaci, se dost možná stane jejím posledním dodatkem.

Kniha podává výklad učení sociologů 19. a počátku 20. století z perspektivy změn, jimiž prochází moderní společnost v současné době. Autor vychází z analogie mezi krizí tradiční společnosti, z níž se zrodila modernita, a dnešní krizí organizované modernity, jejíž příchod byl z různých úhlů zachycen v teoriích klasiků sociologie. Snaží se tak na jedné straně podat výklad základních kategorií sociologického myšlení u zhruba desítky předních sociologů 19. a počátku 20. století, na druhé straně pak usiluje o teoretické propojení této myšlenkové tradice s nejaktuálnějšími problémy dnešní doby. Autor dospívá k přesvědčení, že mnohé prvky sociologické tradice mohou posloužit k orientaci v proměnách, jimiž prochází modernita v současné době. Kniha bude doplněna rozsáhlými biografickými a bibliografickými přílohami.

Studie věnovaná zdrojům a příčinám krize sociologie v současné společnosti.

Kniha se zabývá proměnami středních vrstev v modernitě, od historických středních vrstev přes nové formy až po současnou třetí vlnu, která čelí krizi v důsledku měnící se struktury společnosti. Autor Jan Keller analyzuje mentalitu středních vrstev a její vývoj za poslední dvě století. Dalším významem je pojetí sociologie jako konstruktu středních vrstev, které reflektují své postavení ve společnosti a ujasňují si možnosti svého jednání. Keller ukazuje, že střední vrstvy čelí třem hlavním otázkám: kam patří, co je spojuje s ostatními a co si mohou vzhledem k svému postavení dovolit. Situace středních vrstev je ambivalentní, neboť mají ambice vrstev horních, ale prostředky spíše těch, kdo stojí níže. Autor se zaměřuje na příznaky krize středních vrstev a její odraz v nástrojích sociologické analýzy.

Kniha reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem Pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie. Autor vychází z dokladů o narůstajících nerovnostech mezi regiony a zeměmi EU a objasňuje, proč se nedaří rozšířit koncept sociálně tržní ekonomiky na Evropskou unii jako celek. Sleduje rozpory mezi strategiemi velkých korporací a mechanismy solidarity, které financují převážně střední vrstvy. Na řadě příkladů ukazuje, jak se Evropské unii nedaří propojit prvek konkurence s principem solidarity a jak tento nesoulad vyvolává napětí a konflikty mezi různými skupinami zemí EU. V čem spočívá rozpor mezi kupeckou a občanskou logikou? Proč se zvyšují nerovnosti mezi různými částmi Evropské unie? Myslí někdo vážně boj proti daňovým rájům? Kdo zajišťuje solidaritu v Evropě? Může Evropa vzkvétat, když střední vrstvy chřadnou? Co ve skutečnosti znamená sociální integrace? Víme, jaké Evropy chceme více?

Kniha známého sociologa se zabývá modernizací, tedy jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Autor ukazuje, že jsme dnes svědky druhé velké vlny modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Svůj rozbor teorií modernizace opírá o historickou analýzu vývoje sociálna v jeho dvou odlišných významech. Z tohoto zorného úhlu pak zkoumá důsledky postupné ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti a nabízí nový pohled na povahu globalizace. Kromě analýz existujících teorií modernizace nabízí autor své vlastní pojetí. Dosavadní průběh modernizace chápe jako proces, jenž podrývá přímo ze své povahy své vlastní základy a vyvolává hrozbu barbarizace společnosti. Ukazuje přitom, v čem by se barbarství 21. století lišilo od totalitářské společnosti, tedy od formy barbarství, jakou poznalo století dvacáté.

Práce pojednává o problematice nových sociálních rizik. Na rozdíl od většiny odborné literatury tato rizika nejen popisuje, nýbrž se snaží objasnit jejich šíření v souvislosti s přechodem k tzv. poprůmyslové společnosti a procesem deindustrializace. Autor vysvětluje, proč probíhající reformy nepovedou ke zmírňování, ale naopak k dalšímu šíření nových sociálních rizik, která v našich podmínkách výrazně zasáhnou také střední vrstvy. Analýza se pohybuje ve třech rovinách: na nejobecnější úrovni postihuje základní rysy neoliberálního projektu transformace společnosti, v rovině sociální politiky se věnuje dopadům probíhajících reforem na českou společnost a v rovině empirické zkoumá na příkladu ostravských domácností, jakými způsoby se lidé snaží s dopady nových sociálních rizik vyrovnat. Autor vysvětluje, proč se expanze nových sociálních rizik nevyhne České republice, proč tato rizika postihnou ve výrazné míře i střední vrstvy a proč se ve své naléhavosti projeví především v bytové otázce

Kniha významného českého sociologa. Provokativně napsaná studie se zabývá principy politiky na přelomu nového tisíciletí.

Kniha se zabývá ideálem a realitou takzvané společnosti vzdělání. V širokém historickém záběru a v celoevropském kontextu zkoumá proměny, jimiž prošla škola a vzdělávání v průběhu 20. století. Na tomto teoretickém půdorysu provádí empirický výzkum české populace ve vztahu k požadavkům trhu práce. Věnuje se mimo jiné otázce významu sítí neformálních kontaktů a známostí při uplatnění na něm. Dále se zabývá problémem vnitřní diferenciace vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice z hlediska jejich objektivní úspěšnosti i z hlediska jejich subjektivního ocenění vlastní pozice a perspektiv na trhu práce. Závěrem se autoři zabývají otázkou, nakolik se dnes u nás rýsují obrysy dvourychlostní společnosti vzdělání..

Střední vrstvy jsou považovány za oporu demokracie, motor ekonomiky, základ sociálního konsensu, oporu občanské společnosti apod. Ve změněných podmínkách jsou do nich projektovány podobné emancipační naděje a je jim přisuzována podobně mesiášská role, jakou marxismus přisuzoval proletariátu. V knize ukazuje autor, že střední vrstvy prošly natolik výraznou proměnou svého charakteru, že naděje, jež jsou do nich dnes vkládány, jsou ještě méně opodstatněné než kdykoli dříve. Formuluje rovněž hypotézy o osudu středních vrstev v procesu globalizace a o rizikách, která odtud pro celou společnost vyplývají.... celý text

O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády Západu. Kniha obsahuje esej Střízlivění a delší rozhovory s profesory Budilem, Drulákem a Kellerem.

Druhý díl sociologického bestselleru Prolomení hradeb je určen především rodičům, kteří se bojí o budoucnost svých dětí a zároveň se smutkem zjišťují, že slova jako "vlast", "národ" nebo "svoboda" pro ně mnoho neznamenají. Zároveň je kniha určena mladým lidem, kteří si uvědomují, že svět, v němž dominují mamutí korporace a mezinárodní byrokratické aparáty, jim nemůže nabídnout dobré životní šance. Autor v knize postupuje svou obvyklou metodou. Výsledky hlubší sociologické analýzy předkládá čtivým novinářským jazykem. Vysvětluje, jak současná situace vznikla, jaké jsou její příčiny, jaký další vývoj lze očekávat, jak jej mohou lidé ovlivnit a jak si může jednotlivec v tom všem uhájit svůj životní prostor. Profesor Ivo Budil, který byl jedním čtenářů, ji hodnotí takto: "Je to nejlepší česká kniha za poslední roky. Nasadil jste laťku hodně vysoko."

Úspěšný autor přibližuje sdělně a poutavě některé motivy obsažené v pracích současné evropské a americké sociologie týkající se nefunkčních aspektů moderní společnosti.

Už je to téměř dvacet let, co lidé vystoupili proti neudržitelným poměrům. Proti poměrům, kdy mocní, kteří mysleli jen na sebe, kárali ty dole, že se málo snaží. Proti poměrům, kdy politika byla považována za obživu lidí, kteří nemají odborně ani lidsky na to, aby se živili nějak poctivěji. Proti poměrům, kdy konexe a známosti byly důležitější než podaný výkon. Proti poměrům, kdy suverenita země byla omezena pobytem cizích vojáků na našem území. Dvacet let je v českých dějinách ideální doba k bilancování. Ve více než stovce krátkých textů sociolog Jan Keller ukazuje, jak nepříjemně dnešní poměry připomínají časy, které jsme si přáli jednou pro vždy překonat.

Kniha se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie – adolescentů. Autor rozebírá mentalitu těch, kdo se nalézají v přechodné životní fázi, pro kterou je charakteristická neuzavřenost životních voleb. Tato nová sociální kategorie co do svého počtu i významu neobyčejně sílí po druhé světové válce, tedy v období, které je přechodné též z hlediska celé společnosti na cestě od společnosti průmyslové k postindustriální. Kniha analyzuje, jak v této situaci došlo ke vzniku kultu věčného mládí, koncentrovaného kolem motivů touhy bez hranic, popření autorit a iluze neomezené individuální volby. Autor dokládá, nakolik kult věčného mládí inspiroval takzvané postmoderní myšlení. Dále ukazuje, jak tento způsob myšlení přetrvává i v situaci, kdy se od přelomu 70. a 80. let vynořují obrysy společnosti hypermoderní. Pečlivě budovaný kult mládí převrací skutečné vztahy ve společnosti. Pomáhá zakrývat fakt, že vlastnosti, které jsou přičítány mladé generaci, jsou ve skutečnosti požadavky přicházející zvenčí a vyvolávané logikou fungování firem, politiky a médií. Kult věčného mládí pomáhá zastírat poměry, ve kterých vyrůstají nové generace, a odvádí pozornost od skutečných problémů, jimž musejí čelit. Tento uměle pěstovaný kult neúprosně popohání k vyšší výkonnosti příslušníky všech generací v zájmu zvyšování profitu především velkých firem a finančních trhů.

Východiska cesty ke spravedlivější společnosti se snaží formulovat autoři a autorky pod vedením editorů Petra Druláka, Jana Kellera, Matěje Stropnického a Ilony Švihlíkové. Cílem sborníku je formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o přitažlivost levice v posledních letech přišla. Levicová témata přitom nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu. Autoři – kromě editorů jsou jimi např. i Michal Hauser, Petr Kužvart nebo Martin Daneš – sborníkem navazují na širokou debatu nad překladem politické eseje Jeana-Claudea Michéy Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu a svou knihu nabízejí jako základ pro další diskusi. Na své další cestě se přitom levice musí vyrovnat se čtyřmi základními tématy: podporou práce, kontrolou kapitálu, ochranou přírody a zajišťováním míru.

Učebnice seznamující čtenáře se základními kategoriemi moderní sociologické teorie, hlavními směry sociologického myšlení a předními osobnostmi sociologie 20. století. První vydání.

Pavol Dinka, spisovateľ literatúry faktu a publicista, vo svojej ôsmej knihe prostredníctvom rozhovorov s významnými intelektuálmi - filozofmi, sociológmi, politológmi a ekonómami - skúma smerovanie súčasného kritického myslenia. Názov knihy, Besy kapitalizmu alebo začiatok novej éry?, vystihuje globálny obsah rozhovorov a poukazuje na neutešený stav svetovej civilizácie. Autor sa pýta, či sme v neoliberálnej "spáse" ľudstva alebo na prahu nových spoločenských alternatív voči kapitalizmu. Zmietame sa v krízach, identitárnej panike a nespravodlivosti, zatiaľ čo kódex ľudských práv stráca význam a počet vylúčených narastá. Na druhej strane, bohatstvo úzkej elitnej skupiny sa zvyšuje, pričom si nárokuje dominanciu nad planetou. Existuje nejaké východisko? Autor sa spolu s interviewovanými snaží nájsť odpovede a ponúka čitateľovi pohľad z diaľky, aký majú kozmonauti na Zem, aby sme si uvedomili, že na tej malej bodke prebieha celý život a boj o osud ekonomiky, politiky a kultúry, ktorý závisí len od nás. Toto je rozhodujúce posolstvo knihy.

Metastázy globálneho kapitalizmu je kniha dialógov s kritickými intelektuálmi z ľavicového prostredia. Na otázky autora v nej odpovedajú: rešpektovaná francúzska politologička, sociologička, filozofka a aktivistka Susan Georgeová; americký historik a politický ekonóm Jerry Harris; americký politický, sociálny filozof a analytický marxista Rodney G. Peffer; český sociológ, ľavicový publicista, environmentalista a poslanec Európskeho parlamentu Jan Keller; český politický filozof a sociálny vedec Marek Hrubec; slovenský historik, politický a mediálny analytik Eduard Chmelár; politológ, neomarxistický politický filozof a poslanec Národnej rady Slovenskej republiky Ľuboš Blaha; a slovenský politológ a teoretik medzinárodných vzťahov Tomáš Profant.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu? Na tyto otázky odpovídá nový sborník Institutu Václava Klause „Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy“, do něhož přispěli Stanislava Janáčková, Jan Skopeček, Martin Slaný, Hana Lipovská, Filip Šebesta, Michal Semín, Jan Keller, Alexandr Tomský, Václav Klaus, Jiří Weigl, Ladislav Jakl, Ivo Strejček, Miroslav Ševčík, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Miloš Kubánek, Hans-Werner Sinn, Marek Loužek, Milan Vodička, Daniel Deyl, Daniel Bier a Václav Klaus ml.

Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost, o to, jak tady v Česku žijeme, kdo a co tady dělá, kdo nám lže a co za tím může být. Kniha Jsme tady doma je uspořádaná do deseti kapitol. Každá z nich představuje některé z klíčových politických témat: od zadlužování k pohledu na to, co je dnes levice a pravice. Jde tak o svéráznou kroniku doby doplněnou slovníčkem vybraných politických aktérů, kteří po sehrané roli často mizí do zapomnění.

Formou stručných (dvoustránkových) pojednání kniha shrnuje základy sociologického myšlení od jeho počátků až do současnosti. Informativním způsobem pojednává o vzniku sociologie, jejích zakladatelích, současných sociologických školách a autorech, základních sociologických konceptech (socializace, společnost, sociální změna apod.) a vybraných sociologických problémech (práce a vzdělávání, rodina, spotřeba a způsob života, apod.).Kapitoly jsou členěny podle jasné a neměnné struktury: úvodní odstavec krátce sumarizuje koncept, konkrétní problematiku či školu, uvádí základní biografická data, zasazuje informace do historického kontextu a krátce nastiňuje základní pojmy. Následující oddíly téma kapitoly rozvádějí. Závěrečný odstavec zpravidla obsahuje krátký odkaz na jiné školy nebo autory, kteří jsou s danou problematikou či teorií spojováni, a krátké kritické zhodnocení, popřípadě srovnání s jiným autorem nebo konceptem.

Kniha zkoumá vývoj francouzského sociologického myšlení od poloviny 20. století do současnosti, přičemž se zaměřuje na přechod od průmyslové společnosti k postindustriální, od národní k globální a od modernity k postmodernitě. Analyzuje proměny sociální reality, spory a diskuse ve francouzské sociologii, která jako jediná disponuje nástrojem pro zachycení proměn sociální struktury prostřednictvím „socioprofesních kategorií“. Tyto kategorie umožňují sledovat trendy v profesní struktuře a sociální mobilitě, včetně důsledků masového vstupu žen na trh práce a nových pracovních kontraktů. Kniha se také věnuje proměnám ve vzdělávání, rodině a městské kultuře, reflektuje změny v pracovních vztazích a organizacích. Diskutuje o sociální segregaci, násilí v městském prostředí a nerovnostech mezi městem a venkovem. V závěru se zaměřuje na otázky sociální integrace a exkluze, individualizace a jejich dopad na sociologii jako vědní disciplínu. Zkoumá, jak tyto trendy ovlivňují identitu jednotlivce a společnost jako celek. Kniha se ptá, zda modernita přetrvává, jaké jsou důsledky sociální nerovnosti a jak se mění role rodiny a vzdělání v kontextu měnící se společnosti.