Jan Keller Book order

Embrace a new beginning with faith, hope, and confidence. When God brings a new relationship into our lives after divorce, we feel hopeful. It's easy to assume that this second chance at happiness is a gift we can simply accept with gratitude, but not so fast! Having been married does not mean that we know how to be remarried, and having been a parent does not mean that we know how to stepparent. In Marrying Again, Ron and Nancy Keller share knowledge, wisdom, and skills learned from decades of professional and personal experience with remarriage and blended families. Learn how to develop realistic expectations, overcome common feelings and challenges, promote unity and healthy communication, navigate tricky subjects, such as financial and legal matters, and nurture your relationship with the Lord. Whether you're newly divorced, dating, or already remarried, this book will encourage you on your journey, reminding you that God walks alongside you every step of the way.

O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády Západu. Kniha obsahuje esej Střízlivění a delší rozhovory s profesory Budilem, Drulákem a Kellerem.

Východiska cesty ke spravedlivější společnosti se snaží formulovat autoři a autorky pod vedením editorů Petra Druláka, Jana Kellera, Matěje Stropnického a Ilony Švihlíkové. Cílem sborníku je formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o přitažlivost levice v posledních letech přišla. Levicová témata přitom nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu. Autoři – kromě editorů jsou jimi např. i Michal Hauser, Petr Kužvart nebo Martin Daneš – sborníkem navazují na širokou debatu nad překladem politické eseje Jeana-Claudea Michéy Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu a svou knihu nabízejí jako základ pro další diskusi. Na své další cestě se přitom levice musí vyrovnat se čtyřmi základními tématy: podporou práce, kontrolou kapitálu, ochranou přírody a zajišťováním míru.

Druhý díl sociologického bestselleru Prolomení hradeb je určen především rodičům, kteří se bojí o budoucnost svých dětí a zároveň se smutkem zjišťují, že slova jako "vlast", "národ" nebo "svoboda" pro ně mnoho neznamenají. Zároveň je kniha určena mladým lidem, kteří si uvědomují, že svět, v němž dominují mamutí korporace a mezinárodní byrokratické aparáty, jim nemůže nabídnout dobré životní šance. Autor v knize postupuje svou obvyklou metodou. Výsledky hlubší sociologické analýzy předkládá čtivým novinářským jazykem. Vysvětluje, jak současná situace vznikla, jaké jsou její příčiny, jaký další vývoj lze očekávat, jak jej mohou lidé ovlivnit a jak si může jednotlivec v tom všem uhájit svůj životní prostor. Profesor Ivo Budil, který byl jedním čtenářů, ji hodnotí takto: "Je to nejlepší česká kniha za poslední roky. Nasadil jste laťku hodně vysoko."

Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých. Kniha sestává ze tří částí. První obsahuje esej o hybridnosti ideologií, vztahu neoliberalismu a neomarxismu a povaze Evropské unie. V druhé najdete slovník pojmů jako feminismus, gender, humanitární války a xenofobie. Knihu uzavírá slovník pojmů používaných v dnešních globalistických kruzích.

Kniha se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie – adolescentů. Autor rozebírá mentalitu těch, kdo se nalézají v přechodné životní fázi, pro kterou je charakteristická neuzavřenost životních voleb. Tato nová sociální kategorie co do svého počtu i významu neobyčejně sílí po druhé světové válce, tedy v období, které je přechodné též z hlediska celé společnosti na cestě od společnosti průmyslové k postindustriální. Kniha analyzuje, jak v této situaci došlo ke vzniku kultu věčného mládí, koncentrovaného kolem motivů touhy bez hranic, popření autorit a iluze neomezené individuální volby. Autor dokládá, nakolik kult věčného mládí inspiroval takzvané postmoderní myšlení. Dále ukazuje, jak tento způsob myšlení přetrvává i v situaci, kdy se od přelomu 70. a 80. let vynořují obrysy společnosti hypermoderní. Pečlivě budovaný kult mládí převrací skutečné vztahy ve společnosti. Pomáhá zakrývat fakt, že vlastnosti, které jsou přičítány mladé generaci, jsou ve skutečnosti požadavky přicházející zvenčí a vyvolávané logikou fungování firem, politiky a médií. Kult věčného mládí pomáhá zastírat poměry, ve kterých vyrůstají nové generace, a odvádí pozornost od skutečných problémů, jimž musejí čelit. Tento uměle pěstovaný kult neúprosně popohání k vyšší výkonnosti příslušníky všech generací v zájmu zvyšování profitu především velkých firem a finančních trhů.

Romeo et Juliette au village / G. Keller; ill. de Luigi Rossi et MittisDate de l'edition originale: 1895Collection: Collection Chardon bleuCe livre est la reproduction fidele d'une oeuvre publiee avant 1920 et fait partie d'une collection de livres reimprimes a la demande editee par Hachette Livre, dans le cadre d'un partenariat avec la Bibliotheque nationale de France, offrant l'opportunite d'acceder a des ouvrages anciens et souvent rares issus des fonds patrimoniaux de la BnF.Les oeuvres faisant partie de cette collection ont ete numerisees par la BnF et sont presentes sur Gallica, sa bibliotheque numerique.En entreprenant de redonner vie a ces ouvrages au travers d'une collection de livres reimprimes a la demande, nous leur donnons la possibilite de rencontrer un public elargi et participons a la transmission de connaissances et de savoirs parfois difficilement accessibles.Nous avons cherche a concilier la reproduction fidele d'un livre ancien a partir de sa version numerisee avec le souci d'un confort de lecture optimal. Nous esperons que les ouvrages de cette nouvelle collection vous apporteront entiere satisfaction.Pour plus d'informations, rendez-vous sur www.hachettebnf.frhttp: //gallica.bnf.fr/ark: /12148/bpt6k207920s

Metastázy globálneho kapitalizmu je kniha dialógov s kritickými intelektuálmi z ľavicového prostredia. Na otázky autora v nej odpovedajú: rešpektovaná francúzska politologička, sociologička, filozofka a aktivistka Susan Georgeová; americký historik a politický ekonóm Jerry Harris; americký politický, sociálny filozof a analytický marxista Rodney G. Peffer; český sociológ, ľavicový publicista, environmentalista a poslanec Európskeho parlamentu Jan Keller; český politický filozof a sociálny vedec Marek Hrubec; slovenský historik, politický a mediálny analytik Eduard Chmelár; politológ, neomarxistický politický filozof a poslanec Národnej rady Slovenskej republiky Ľuboš Blaha; a slovenský politológ a teoretik medzinárodných vzťahov Tomáš Profant.

Kniha reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem Pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie. Autor vychází z dokladů o narůstajících nerovnostech mezi regiony a zeměmi EU a objasňuje, proč se nedaří rozšířit koncept sociálně tržní ekonomiky na Evropskou unii jako celek. Sleduje rozpory mezi strategiemi velkých korporací a mechanismy solidarity, které financují převážně střední vrstvy. Na řadě příkladů ukazuje, jak se Evropské unii nedaří propojit prvek konkurence s principem solidarity a jak tento nesoulad vyvolává napětí a konflikty mezi různými skupinami zemí EU. V čem spočívá rozpor mezi kupeckou a občanskou logikou? Proč se zvyšují nerovnosti mezi různými částmi Evropské unie? Myslí někdo vážně boj proti daňovým rájům? Kdo zajišťuje solidaritu v Evropě? Může Evropa vzkvétat, když střední vrstvy chřadnou? Co ve skutečnosti znamená sociální integrace? Víme, jaké Evropy chceme více?

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu?