Štěpán Zavřel was an artist and illustrator who dedicated his life to art and illustration, leaving behind a wealth of creativity that continues to inspire new ideas and projects. He was one of the most important and representative European illustrators of his time, renowned for his extraordinary inventive skill. His versatile talent extended to architecture, decoration, scenography, and the creation of frescoes. Zavřel's lifelong commitment to art and illustration established a legacy that resonates to this day.
Okouzlující vánoční knížku napsal a namaloval světoznámý český malíř a ilustrátor Štěpán Zavřel.Příběh narození Ježíše Krista oslovuje mysl a probouzí představivost stále nových generací dětí i dospělých. Štěpán Zavřel čerpal přímo z evangelií. Jeho líčení i výtvarné provedení je krásné a přitom prosté.Nic podstatného tu nechybí: Mariino překvapení, když jí anděl řekl o narození Mesiáše; její a Josefova cesta do Betléma i radost chudých pastýřů z Ježíšova narození v jedné z tamních jeskyní…
Ponořte se do poutavě převyprávěných biblických příběhů, které již po staletí neztrácejí na aktuálnosti a jsou součástí našeho kulturního dědictví. Krásné, bohatě ilustrované, výpravné vydání je jako dělané pro společné čtení dospělých a dětí. Příběhy staré více než tisíc let, jako například jak vznikl svět, o Adamovi a Evě, Mojžíšovi, národu izraelském a mnohé další, výtvarně doprovodil světoznámý český ilustrátor, malíř, grafik, animátor a spisovatel Štěpán Zavřel, který většinu svého života tvořil v Itálii. V obci Rugolo di Sarmede má nejen své vlastní muzeum, ale je po něm pojmenované také místní náměstí.
Alena a Lída jsou sestry, dvojčata. Na první pohled k nerozeznání, ale ve skutečnosti každá jiná. Spolu s rodiči jedou poprvé do Itálie navštívit svého strýce Štěpána, který žije v tajemném domě, kde se zdá, že fresky na stěnách promlouvají a hranice mezi skutečností a fantazií se ztenčuje.
Do knihy Dům v Rugolu promítla Marka Míková své vzpomínky na strýce Štěpána Zavřela (1932-1999), českého ilustrátora, malíře a spisovatele, který od roku 1959, kdy za dramatických okolností utekl z komunistického Československa, žil v Itálii a stal se tam respektovaným výtvarníkem. V Rugolu je po něm pojmenováno náměstí a jeho dům dodnes slouží ilustrátorům jako ateliér.
Obrázky od Štěpána Zavřela doplňují ilustrace Jindry Čapka.
Pewnego mglistego zimowego poranka Marek oraz jego koleżanki i koledzy idą do szkoły. Marek mieszka w Wenecji, mieście niezwykłym, które zostało zbudowane na wyspach, a Adriatyk nieustająco obmywa je falami.W szkole nauczyciel opowiada dzieciom o historii miasta, jego pięknie i przyszłości – pewnego dnia morze pochłonie Wenecję całkowicie. Wizja zatopionego miasta staje się tematem lekcji. Dzieci chwytają za pędzle, kredki i inne przybory, by przedstawić swoje wyobrażenia o podwodnym mieście.W nocy Marek myśli o swoim rysunku, na którym namalował postać małej syrenki, a w tle miasto zanurzone w wodzie. Nagle ktoś puka w okno. To mała syrenka, która dziękuje Markowi za umieszczenie jej na obrazku i zaprasza do oglądania prawdziwego podwodnego miasta!Projekt jest współfinansowany w ramach programu Unii Europejskiej „Kreatywna Europa”.
Wie gut es sein kann schöne Dinge zu teilen zeigen die Kinder dieser beiden Bauern. Durch sie finden die Bauern zueinander und verstehen, dass das Leben zusammen viel schöner ist.
Štĕpán Zavřel è nato nel 1932 a Praga dove ha frequentato la Facoltà delle Arti Cinematografiche, specializzandosi nei film d’animazione. Nel 1959, con una fuga rocambolesca, lascia il suo paese e arriva in Italia al campo profughi di Trieste. A fine anno si iscrive alla Facoltà di Pittura dell’Accademia di Belle Arti di Roma. Nel 1963 si stabilisce a Monaco dove, alla Kunst Akademie, approfondisce i suoi studi sulla scenografia e il costume teatrale. Dal 1965 al 1968 dirige a Londra la sezione del film animato dello Studio Richard Willims. Si stabilisce, infine, a Rugolo di Sàrmede, dove continua la sua attività di pittore e di illustratore di libri per bambini. Nel 1971 fonda con Otakar Bozejovsky la casa editrice bohem press. Il suo interesse per il mondo dell’infanzia lo porta ad organizzare, con la partecipazione dei bambini, delle esposizioni in Norvegia, in Svizzera, in Sudafrica, in Italia, in Germania, negli Stati Uniti, in America Centrale e in Spagna. Nel 1982 viene invitato dal Metropolitan Museum of Art a New York per presentare l’esposizione delle sue opere sul tema Venezia domani. Ha ottenuto i seguenti premi: nel 1971 la segnalazione per il più alto indice di gradimento in Spagna per il libro Vodnik e la placchetta d’oro alla Biennale dell’Illustrazione di Bratislava per il libro Die Verlorene Sonne nel 1981 la Lista d’onore Deutschen Jugenbuchpreis e nel 1984 l’Osterreichischer Staadtpreis per l’illustrazione del libro Das Hirtenlied nel 1988 il primo premio Critici in erba alla Fiera del Libro di Bologna per il libro La città dei fiori e nel 1989 il primo premio Europeo di Letteratura Giovanile Pier Paolo Vergerio per Venezia domani. Štĕpán Zavřel è deceduto nel febbraio del 1999. Štĕpán Zavřel ha lasciato un segno profondo non solo a Sarmede ma in tutto il Veneto e il Friuli, ha creato contatti dal punto di vista artistico, culturale e di amicizia con tante persone provenienti dalla Mitteleuropa che tuttora proseguono. Ha dato il via nel 1983 alla Mostra Internazionale d’Illustrazione per l’Infanzia che ogni anno viene organizzata a Sarmede nel periodo ottobre-dicembre. Ha fondato nel 1989 la Scuola internazionale di illustrazione che continua attualmente con circa 270 corsisti ogni anno. Durante il periodo della Mostra (mesi di ottobre, novembre e dicembre) ci sono numerose attività dedicate ai bambini, agli insegnanti e ai genitori.
Der Großvater Thomas war schon lange nicht mehr jung, doch er war nach wie vor ein Meister im Rollschuhlaufen und hatte ein großes Talent für Zauberei und allerlei Scherze. Nur mit ihm verwandelte sich der Fisch im Aquarium in einen Drachen und die Spatzen im Garten in bunte tropische Vögel. Jeden Abend erzählte er den Kindern Märchen. Die Kinder liebten ihn, und sie fühlten sich gemeinsam sehr wohl. Eines Tages kündigte der Bürgermeister an, dass im Stadtzentrum ein Altersheim eröffnet wurde, in das alle alten Menschen umgesiedelt werden sollten. Es begann die Jagd auf die Senioren! Zunächst schien es, als könnten die Großeltern im Glückshaus zufrieden sein, doch die Kinder bemerkten, dass ihnen das Lächeln aus den Gesichtern verschwunden war und nichts mehr so war wie früher. So schmiedeten sie einen Plan zur Befreiung – sie konstruierten verschiedene Fluggeräte und machten sich in der Nacht auf, als der Wind günstig wehte, um ihre geliebten Großeltern zu retten. Das Buch richtet sich an Kinder ab 4 Jahren.
