Examines the author's personal experience of how the Buddhism that was part of his culture gradually reacted to his becoming a Jungian. This work provides an understanding of the human psyche from the perspective of someone rooted in the East.
Two of Japan's foremost contemporary cultural spokespersons met for an informal conversation with remarkable results. While their extended talk took place at a particular location at a particular moment in history, much of the content is timeless and universal. After popular acclaim in Japan, the transcript now makes its first appearance in English. Topics from the Contents: The Meaning of Commitment Words or Images? Making Stories Answering Logically versus Answering Compassionately Self-Healing and Novels Marriage and 'Well-digging' Curing and Living Stories and the Body The Relationship between a Work and its Author Individuality and Universality Violence and Expression Where are We Headed?
This book examines the haunting, sad, and lively depths of the Japanese soul by interpreting some of major themes in fairy tales. A Japanese Jungian psychologist credited with founding Japanese analytical and clinical psychology and a senior professor at Kyoto University, Hayao Kawai (1928-2007) addresses here such questions as why so many Japanese fairy tales end in a "Happily ever after" marriage, and why the female figure best expresses the culture's ego and the country's possible future. Throughout the book, Kawai delicately presents the multiple layers of the Japanese psyche.The American poet and essayist Gary Snyder, who lived for years in Japan, gaining familiarity with the soul of its culture and thought, introduces Kawai's book to the reader.
あなたが世の理不尽に拳を振りあげたくなったとき、人間関係のしがらみに泣きたくなったとき、本書に綴られた55章が、真剣に悩むこころの声の微かな震えを聴き取り、トラブルに立ち向かう秘策を与えてくれるだろう。
家庭内暴力もある、親子・夫婦関係のもつれもある、中年の危機もある...それぞれの家族、それぞれの人生の中で生じる心理的問題をどう受けとめ、どう対処したらよいか。心理相談の実際を通して、心理療法の役割や治療法を知ると同時に、自己実現、soul‐makingなど、個人の生き方の問題にもふれる。
Hajao Kawai (1928–2007), první jungiánský psychoanalytik v Japonsku, byl významnou osobností japonské kultury a školství, známý svými publikacemi, jako je oceňované Japanese Psyche. Věnoval se vztahům mezi zenovým buddhismem a psychoterapií. V přednáškách pro sdružení Eranos v Asconě, z nichž tato kniha čerpá, se snažil přiblížit východní chápání světa Západu, zamýšlejíc nad koncepty bytostného Já a individuace v kontextu východních pojetí duše. Kawaiova práce zahrnuje pohádkové, snové a mytologické motivy z klasických japonských příběhů a teogonických textů ze středověkých kronik, které popisují složité vztahy mezi božstvy. Autor identifikuje klíčové prvky, jako zahrnutí skutečnosti do pojmu džinen, kosmologický princip jüan-čchi, koncept „prázdného středu“ a pojetí krásy založené na vyváženosti. Z pohledu hlubinné psychologie nachází klíč k obtížně uchopitelným tématům, jako jsou estetické vyústění v pohádkách, proměnlivost genderových rolí a funkce ošklivosti a smrti. Jeho postřehy vycházejí z dlouhodobé osobní praxe a japonského umění zachycovat plynutí života v lidské přirozenosti.