Miroslav Halík Books

Spisovatel a malíř si vypráví s dětmi o nejrůznějších věcech a poznatcích, se kterými se setkávají v okolním světě.

Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.

Capek mystery stories from the 1920s are among the most enjoyable and unusual ever written though only a few have previously appeared in English and then only in poor translations. This new collection - admirably translated from the Czech by Norma Comrada - should introduce a whole new legion of admirers to this leading fiction writer, playwright and columnist whose work includes 'War with the Newts'.

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka. I na prahu 21. století zůstává navýsost moderní a současná - nejen svým poselstvím, ale i svou mnohovrstevnatostí. Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojena časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodá. Společná jsou jim však některá klíčová témata, která ovšem rozehrávají po svém - strach z osamělosti, potřeba lásky a srdeční slabost, rozpor mezi všedností a poezií, touha po něčem, co nás přesahuje. V každém z nich hraje důležitou roli smrt v několika podobách (v Hordubalovi je to motiv vraždy, v Povětroni pád letadla se smrtelným zraněníma v Obyčejném životě srdeční záchvat) a tato mezní situace slouží jako impulz k hledání člověka. Všechna rozvíjejí problém možností, způsobů a cest lidského poznávání. Čapkova trilogie je mementem před zjednodušenými výklady světa, podceňováním druhého člověka, pust

Novela je komponována z devíti svědectví, odhalujících slabocha a pozéra, který se po celý život vydával za geniálního hudebníka a ztroskotal, protože lhal sobě i jiným.

Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.

Co jsem na světě uviděl. Polemický filozofický esej spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.

The stories in this collection tackle great events and figures of history, myth, and literature in unexpected ways, questioning views on such basic concepts as justice, progress, wisdom, belief, and patriotism.

Sedm básní Karla Čapka, které napsal v rozmezí let 1908 - 1913 a které byly uveřejněny v Moderní revui, v Uměleckém měsíčníků, v Lumíru a v Almanachu na rok 1914.

Brožura je cennou pomůckou pro všechny zájemce i literární historiky zabývající se Čapkovým životem a dílem.

Causerie Jak vzniká divadelní hra a Jak se dělá film je třetí a druhá číst triptychu, který ještě s causerií Jak se dělají noviny vyšly v knižním souboru pod společným názvem Jak se co dělá.

Dva soubory povídek a próz. Námětem prvého (Boží muka: Šlépěj, Lída, Hora, Milostná píseň - Lída II, Elegie - Šlépěj II; Utkvění času, Historie beze slov, Ztracená cesta, Nápis, Pokušení, Odrazy, Čekárna, Pomoc!) vznikajícího v období prvé světové války je podle autora "jednak válka a čekání zázraku, že pro nás dopadne dobře, jednak - na základě chybné diagnózy - domnělá smrtelná nemoc a tedy jaksi účtování se životem" Druhý soubor (Trapné povídky:Otcové,Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) napsaný v letech 1918-1920 je rovněž podle autora pokračováním prvého a jde v něm o "hledání snášenlivosti" a o "důraz, jak těžko je člověka soudit". Edice: Výbor z díla Karla Čapka ; 1