Josef Kolmaš Book order (chronological)

Kniha od známého českého tibetanisty a sinologa navazuje na předchozí svazek Pojednání o věcech tibetských (Vyšehrad 2014). V deseti kapitolách se zde autor zabývá různými konkrétními aspekty čínské kultury a dějin, od rozboru čínských jmen až po úvahy o cestě Marka Pola do Číny. Výrazné ohnisko knihy (podobně jako u svazku tibetského) představují kontakty Číny s ostatním světem, respektive poznávání Číny Evropany. Najdeme zde tak kapitolu pojednávající o jezuitovi Athanasiu Kircherovi či Françoisi Noëlovi, anebo o velkém ruském průkopníku sinologie N. J. Bičurinovi, jakož i o dalších tématech. Vydání knihy bylo podpořeno z prostředků Mezinárodnho sinologického centra Chiang Ching-kuovy nadace v Praze

Po Ťü-i, považovaný za významnou postavu klasického čínského básnictví, žil v první polovině devátého století během tchangské epochy, kdy poezie dosahuje vrcholu. Jeho dílo, které se odlišuje od Li Po a Tu Fu, se vyznačuje hlubokým metafyzickým steskem, který se objektivizuje v reálných útrapách lidí, zejména těch, s nimiž se setkává. Poezie se tak zaměřuje na život druhých, což posunuje básníka do pozadí jako lyrického subjektu. Po Ťü-iho pohled spojuje intelektuální potence se sentimentem, což harmonicky doplňuje, podobně jako v pozdním osmnáctém století v Evropě. Tato dvojdomost se projevuje v ironii, verbálním patosu, moralizování a důrazu na kontrast, což přináší překvapení v závěrech jeho veršů. Na rozdíl od Tu Fu, který vyjadřuje smutek, Po Ťü-i vnímá situace jako výčitky. Jeho poezie není tak těsně spjata s bezprostředním světem, což ovlivňuje její kouzlo a stesk. Básníkova osobnost se odráží v jeho silném přiklonu k buddhismu a pečlivém uspořádání veršů do sbírek. Tento český výbor doplňuje již existující svazky a poskytuje unikátní pohled na strádání čínského života prostřednictvím jeho poezie.

Známý český tibetolog a sinolog, autor řady překladů (Tibetská kniha mrtvých, Zrcadlo králů, Pokladnice moudrého rčení, Datlovník v meruňkovém sadu, Zápisky o buddhistických zemích aj.) se v deseti kapitolách zamýšlí nad nejrůznějšími aspekty tibetské kultury a historie. Svazek otevírají obecnější texty věnované tibetským osobním jménům, symbolickým významům čísel a způsobu, jakým Tibeťané měří čas. Další kapitola seznamuje s osobností a dílem Congkhapy (1357–1419), zakladatele jedné z nejvýznamnějších buddhistických škol Gelug. Kapitolu doplňuje překlad kratšího Congkhapova díla Základ dobrých vlastností. Ze školy Gelug pochází linie dalajlamů, jimž se podrobně věnují další dvě kapitoly. Konkrétně v nich jde o jev převtělování a proces rozpoznávání převtělenců, kandidátů na titul dalajlamy a pančhenlamy. Kapitolu věnovanou tibetskému buddhistickému kánonu pro hlubší zájemce doplňuje podrobná bibliografie. Učebnice rozkoše je tématem dalšího textu, který obsahuje i kompletní překlad této „tibetské kámasútry“. Zčásti obdobným směrem se pak obrací kapitola věnovaná tibetskému umělci a intelektuálovi Gendünu Čhönphelovi (1905–1951), jenž vedle významné historické práce o Tibetu sepsal také známou Učebnici erotiky. Celý svazek uzavírá příspěvek věnovaný pronikání evropských misionářů do Tibetu a zejména jejich poznávání tibetského jazyka.

Autobiografie současného, čtrnáctého dalajlamy se dá číst jako poutavé vyprávění prostého mnicha i jako příběh pohnuté tibetské historie 20. století. Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála,...

Stále ještě pro většinu z nás tajemná vysokohorská země se starobylými kláštery, jejíž tradiční obyvatelé už po desetiletí čelí čínské okupaci jak doma, tak v čele s XIII. dalajlamou také v exilu, a především snaze Číňanů překreslit její etnickou i duchovní podobu. Autor, světově uznávaný tibetolog prof. Josef Kolmaš (z jeho pera v Libri vyšly Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie a Slovník tibetské literatury) nás zasvěceně provází dějinami od nejstarších dob a legend až po současnost. Odpovídající pozornost vedle politických událostí věnuje rovněž duchovním dějinám Tibetu, jednotlivým sektám, jejich rozdílům, ale i společným rysům tibetského buddhismu, jemuž se často říká lamaismus a který ovlivnil i národy a státy za jeho hranicemi, zejména Mongolsko. Neopomíjí také poznávání ojedinělé země a kultury okolním světem, především Evropany, včetně zrodu vědeckého oboru – tibetologie. Vedle vlastního textu kniha přináší přehledné encyklopedické heslo, tabulky světských i „církevních“ představitelů, chronologický přehled hlavních událostí a doporučenou literaturu k tématu. Zájemcům o tuto oblast Asie – vedle obsáhlých Dějin Číny, Tibetu a Taiwanu v datech – nabízí ediční řada Stručná historie států také další svazky: Bhútán, Nepál, Indii, Bangladéš, Pákistán a Afghánistán.

Jde o jedinečnou knihu pojednávající o historii objevování a poznávání Tibetu z pera autora nejpovolanějšího. Prof.PhDr. Josef Kolmaš, DrSc. je totiž přední český tibetolog, sinolog a průkopník československé tibetologie. V letech 1994-2002 byl ředitelem Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde založil jedinečnou Tibetskou knihovnu. Z obsahu Stručně z dějin poznávání Tibetu Tibet v čínských pramenech a u antických autorů Tibet v dílech prvních evropských cestovatelů 13.- 18. století Pokusy o christianizaci Tibetu - italští jezuité a kapucíni Zrození tibetologie Putování francouzských lazaristů J. Gabeta a E.-R. Huca do Lhasy Moravský misionář Heinrich August Jaschke Ferdinand Stoliczka, himalájský výzkumník moravského původu Plejáda ruských výzkumníků Tibetu 19. a 20. století Gonbožab C. Cybikov První Čechoslováci ve Lhase: Vladimír Sís a Josef Vaniš ABC předních cestovatelů a výzkumníků Tibetu

Přední - a to nejen v měřítku České republiky, ale i Evropy a světa - znalec Tibetu, jeho historie, náboženství a písemnictví (pro Libri už napsal Malou encyklopedie tibetského náboženství a mytologie) a překladatel profesor Kolmaš sepsal i ve světovém měřítku unikátní slovník, který zahrnuje všechny druhy literární produkce (včetně historické a náboženské) Tibeťanů od nejstarších dob po 20. století. Slovník zachycuje jak autory, tak i charakteristické žánry tibetského písemnictví včetně ústně tradovaného folkloru.

Ojedinělý překlad z tibetského originálu sbírky mysticko-lyrických příběhů a písní nesoucí metaforický název Gurbum aneb Sto tisíc písní (ve skutečnosti je písní kolem dvou set) připisovaných tradicí Milaräpovi. Jógin Mila Žäpadordže přezdívaný Milaräpa (1040 - 1123) patří k nejproslulejším představitelům první generace kagjüpovců v Tibetu. Kagjü (Ústní tradice) je škola vycházející z učení pozdního indického buddhismu (tantrajány) a jejím věroučným jádrem je učení o "velké pečeti" (věnující se pochopení buddhistického pojmu prázdnoty) a Šest Nárópových nauk (soubor meditačních technik). Sbírka je rozdělena do tří oddílů a 58 kapitol, Milaräpa je původcem hlavních myšlenek díla a hlavní postavou reálných příběhů, sestavitelem díla je kagjüpovský autor Cangňon. Gurbum je vedle prozaických narativních pasáží prokládán lyrickými popisy krajiny a poetickými výklady buddhistické Dharmy.

Ústně tradované lyrické a mystické básně a písně poustevníka Milaräpy žijícího v 11. století, čelného představitele kagjüpovské tradice tibetského buddhismu, sestavil do sbírky Gurbum pokračovatel jeho duchovní linie Sanggjä Gjalcchän v 15. století. Milaräpa vedl skromný a jednoduchý život askety a k buddhovství, tj k svatosti, směřoval cestou prostého nazírání věcí a pokorné praxe (v tom ohledu má svůj evropský protějšek ve sv. Františkovi z Assisi). Pro svou nekonvenčnost a jednoduchost představuje jeho duchovní poselství kvintesenci prakticky žitého buddhismu. Po anglickém a italském vydání je český překlad třetím překladem z tibetského originálu do cizího jazyka.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodní stati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední řadě přináší informace o dalajlamech, pančhenlamech a dalších význačných osobnostech spjatých s duchovním životem v Tibetu.

Reprezentativní výběr čtenářům přibližuje tři významná díla tibetské literatury, zahrnující historickou kroniku buddhistického mnicha a další literární žánry. Překlady, které editor zařadil do publikace, spojuje jazyk originálů a překladatel – profesor Josef Kolmaš, zakladatel československé tibetologie. Kolmaš přispěl k rozvoji tibetologie jako vědecké disciplíny, zejména od 60. let 20. století, a jeho studie o čínsko-tibetských vztazích formovaly směr tibetologického výzkumu. Podle něj by vědec měl být světoobčanem, což znamená aktivní dialog se zahraničními kolegy a přínos nových poznatků. Tato publikace dokládá bohatou překladatelskou činnost profesora Kolmaše. Bajka o ptácích a opicích, jeho první knižní překlad z tibetštiny, vyšla již v roce 1965. Další dva překlady pocházejí z 90. let, kdy se po politickém uvolnění otevřely možnosti pro publikaci jeho prací. Výběr zahrnuje originály Snang-sa-od-de-bum-pai rnam-thar (1958), Bja sprel gtam-rgjud (1957) a Gjalrab salwä melong, které obohacují porozumění tibetské kultuře a literatuře.

Tibet, země obklopená horami s čepičkami sněhu, které se zvedají k průzračnému tyrkysovému nebi, je obrazem síly přírody a krásy země. Před mnoha staletími vytvořili v poklidném ovzduší tohoto koutu světa Tibeťané pozoruhodnou civilizaci, civilizaci hluboce duchovní, jež pokračuje dodnes, neboť Tibeťané po celém světě toto dědictví udržují. Práce Starověký Tibet poskytuje příležitost hlouběji se seznámit s touto málo známou zemí od jejího přírodního utváření, až po původ a vývoj tibetských kmenů a dobu jejích prvních králů. Vychází přitom z tibetských dokumentů z osmého a devátého století a dalších zdrojů. Kniha představuje jak úvodní studijní pramen pro ty, kteří se hlouběji zajímají o studium tibetské kultury a civilizace, tak poutavé čtení pro ty, kterým Tibet učaroval. Přeložil Josef Kolmaš.

Výběr z celoživotního díla předního českého tibetanisty a sinologa Josefa Kolmaše zahrnuje jeho články a rozhovory z období 1956–2000, publikované v češtině v časopisech Nový Orient, Lidé a země, Universitní noviny a jiných periodikách. První a nejrozsáhlejší část sborníku tvoří články a stati, věnované historické minulosti tibetského státu, počínaje jeho zakladatelem Songcän Gampou, dále autor rozebírá otázky, související s nastolením úřadu dalajlámů a pančhenlámů. Intenzivní pozornost J. Kolmaš věnuje současným představitelům této duchovní linie v Tibetu.

Pečlivý výběr překladů z tibetského písemnictví, který mapuje v celistvosti literaturu jednoho z nejpozoruhodnějších států světa. Najdeme zde pověsti, mýty či jímavé písně tibetského jogína Milarepy, milostné verše 6. dalajlámy, rozpustilé básničky tibetské lidové poezie, ukázky z tibetských kronik, atd. Kniha poskytuje celkovou představu o literatuře Tibetu. Sestavil Josef Kolmaš.

Modulový učební text č. 35 pro studenty antropologie a „příbuzných oborů“. Edice Panoráma antropologie biologické – sociální – kulturní.

Čínský buddhistický mnich Süan-cang (asi 600/602 – 664) prošel v letech 629-645 země Střední Asie a dnešní Afghánistán, Pákistán a Indii. Ve svém cestopise zachytil obrovské množství informací o přírodních, společenských, hospodářských, kulturních a náboženských poměrech v uvedených zemích. Překladatel doplnil text poznámkami, slovníčkem buddhistických a jiných výrazů, itinerářem, doslovem, výběrem z pramenů a literatury a rejstříkem. Text doplňují podrobné mapky.

Rozsáhlé cestopisné dílo jezuitského misionáře podává svědectví o Tibetu a jeho pohnutých osudech v 10. letech 18. století. Desideri, který byl bystrým pozorovatelem, dokázal výstižně popsat všechno, co viděl a zažil a pronikl i do jazyka a kultury tehdejšího Tibetu. Svůj zájem zaměřoval zejména k poznání lamaismu, jeho naukové podstaty i kultovní stránky, ale snesl i zajímavé poznatky zeměpisné a historické.

Cestopis věrně a přesně zachycuje tibetskou přírodu, historii, kulturu, jazyk, náboženství, liturgii, mnišskou hierarchii, život, zvyky a obyčeje lidu.Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženstvím a zvyky bylo podáno až koncem 19. století. Jedním z nich je i cestopisný příběh mladého ruského etnografa, jenž navštívil Tibet na přelomu 19. a 20. věku. Ve své knize líčí těžkou, dobrodružnou cestu do této země a její pamětihodnosti a samozřejmě si všímá zdejších zvyků, náboženství a jeho hierarchie i životního stylu zdejších lidí. Zvláštní pozornost věnuje tibetskému středobodu Lhase. Je to vlastně poslední svědectví o starém Tibetu, který právě vstupoval do své méně šťastné periody.

Početný kolektiv autorů-odborníků včetně těch, kteří dlouhodobě působí na zahraničních univerzitách a ústavech, napsal pod vedením redakce Orientálního ústavu AV ČR více než 500 životopisných hesel s obsáhlou bibliografií, počínaje středověkými učenci a konče soudobými specialisty výše uvedených oborů, ať již jde o jazykovědce, historiky, etnografy či literární vědce a překladatele. Slovník však obsahuje i hesla umělců, spisovatelů či cestovatelů, jejichž dílo bylo těmito exotickými oblastmi ovlivněno či naopak zprostředkovávalo kulturní poselství Orientu, Afriky či Latinské Ameriky českému publiku.

Kronika začíná vyprávěním o stvoření světa podle buddhistických legend, na které navazuje tradiční legenda o původu Tibeťanů z opičáka a sklaní rákšasí. Další části kroniky jsou věnovány dějinám Tibetu i okolních oblastí, dále různým postavám, zejména Buddhovi, Songcän Gampovi a Čänräzigovi. Sönam Gjalcchän při psaní kroniky vycházel z ústního podání a starších tibetských pramenů. Kniha byla napsána v roce 1368.

This book documents the journey taken by Vladimir Sis and Josef Vanis, who travelled to Tibet from 1953 - 1955 while making a film. The archival photographs and stills capture the Tibetan landscape, people, customs, dress, monastery architecture, temples and palaces providing a unique vision of Tibet in the 1950's, a vision of a cultural heritage that is no longer in existence after systematically being wiped out. Text in English

Výpravná publikace barevných a černobílých fotografií Josefa Vaniše s úvodem a odbornou garancí předních světových tibetologů Josefa Kolmaše a Pera Kvaerneho. Jedná se o unikátní soubor fotografií pořízených v Tibetu roku 1954, tedy krátce před narušením tibetského prostředí čínskou okupací.

Hlavním záměrem autorů je ukázat tento svět ve dvou základních rovinách - přiblížit buddhismus čtenářům v podobě historických a uměleckých památek, ale také zachytit krajinu a sociální prostředí,kudy se buddhismus šířil. Kniha je založena především na krásných fotografiích, jejichž atmosféru dokreslují texty našich předních orientalistů.

Kniha o významném východním guruovi a základech mahájánského buddhismu a duchovní atmosféře Tibetu v době konstituování buddhismu. Komentáře napsal: Květoslav Minařík a studii Na okraj pro české vydání napsal Josef Kolmaš.

Mezi četnými evropskými misionáři, kteří na počátku 18. století působili v Číně, byl také český jezuita, matematik, astronom, kartograf a hudebník P. Karel Slavíček.

Kniha pojednává o cestě čínského mnicha po buddhistických zemích v letech 399-421 n.l. Navštívil Indii a Cejlon a jeho cesta znamenala rozšíření Buddhismu a také poznání dvou světových kultur.

Stručný přehled buddhistických kánonů přibližuje jejich filozofii a seznamuje i s jejich překlady.

Una leggenda narra che l'autore scrisse questo racconto in una sola notte, per alleviare la solitudine della madre e darle, attraverso la magia della parola scritta, il conforto e l'illusione della vicinanza del figlio.

Kniha mrtvých je základním dílem tibetského buddhismu. Její vznik se datuje do 8. stol. po Kristu, kdy byla patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti staletích patřila k tajným, „zakopaným“ knihám, které nepronikly na veřejnost. O její rozšíření se zasloužil až ve 14. století asketa Karmalingpa, jenž ji údajně objevil na hoře Gampodar a předal svým následovníkům. Tato kniha přináší poučení zemřelému na jeho cestě do zásvětí – v „mezistavu“, který následuje po fyzické smrti.

Sbírka Pokladnice moudrých rčení obsahuje 457 gnómických čtyřverší.

Biografický slovník přináší údaje o nejvýznamnějších evropských i mimoevropských objevitelích, mořeplavcích a cestovatelích, kteří přispěli k odstranění „bílých míst“ ze zemského povrchu.

Rozsáhlejší výbor z dosud málo u nás známé tibetské lidové poezie přináší v deseti oddílech (Odraz měsíce, Tři zlaté kvítky, Voda s mlékem, Ztečení sněžné hory, Sníh ve mně, Vůně tibetských sosen, Studánka, kde jsi pil poprvé,Ohnivá paprika, Černý mrak v bílém, Písně nepovedeného dalajlámy) krátké písně, kterým se říká tangthung-sä. Poezie zapůsobí na dnešního čtenáře neotřelým kouzlem básnivě naivního pohledu na lásku, přírodu, svět a sociálním i satirickým a protináboženským zaměřením.

Z tibetštiny do češtiny převedená bajka, o době jejíhož vzniku a autoru stále ještě není zcela jasno. Alegorickou formou vyprávění o dlouhém boji ptáků s opicemi patrně zobrazila boje Tibeťanů proti snahám nepřátel zbavit je svobody i země