John Langshaw Austin Books
March 26, 1911 – February 8, 1960
John Langshaw Austin was a British philosopher of language, renowned for his theory of speech acts. His work investigated how speech itself functions as a form of action, laying the groundwork for the modern study of this field. Austin emphasized the importance of examining the actual use of words to understand meaning, distinguishing himself from many other language philosophers of his era. His approach, inspired by common sense, offered crucial insights into the nature of communication and human language.
Domenico's Istanbul
- 188 pages
- 7 hours of reading
Domenico, a rabbi and doctor from Safed, converted to Catholicism in 1593 and served as Third Physician to Sultan Murad III for a decade. In 1611, he authored the "Relatione della gran Citta di Constantinopli," sharing insights about Constantinople.
Philosophical Papers
- 260 pages
- 10 hours of reading
John L. Austins »Theorie der Sprechakte«, 1955 in zwölf Harvard-Vorlesungen zusammengefaßt, gehört zu den klassischen Äußerungen der Analytischen Philosophie. Seine Methode darzulegen, daß man etwas tut, indem man etwas sagt (»How to do things with Words«), hat die philosophische wie die linguistische Diskussion in gleicher Weise befruchtet. Der Bearbeitung von Eike von Savigny liegen die englischen Ausgaben von 1962 und 1975 zugrunde.
Kniha přednášek britského filosofa, který v obratu k jazyku spatřoval největší revoluci v dějinách filosofie. V lidské řeči existují slova, jež neslouží k pouhému sdělení, neboť jejich prostřednictvím lze i něco udělat (kupř. slib, jmenování do funkce). Tyto performativní výpovědi se opírají o určité obecně přijaté konvence, které postupným vývojem vylučovaly nejednoznačnosti. Protikladné konstativní výpovědi nemají schopnost něco udělat, avšak vyznačují se pravdivostí či nepravdivostí. Performativní výpovědi jsou však rovněž nadány jistou formou pravdivosti (kupř. kompetence mluvčího) a naopak některá tvrzení mají schopnost něco udělat (např. lékařské konstatování smrti). Austin proto koncepci performativních výpovědí rozšiřuje na obecnou teorii toho, v jakém smyslu jakákoli výpověď je zároveň děláním něčeho jiného (např. mocenské rozhodnutí, reakce na jednání) než pronášením slov.... celý text
