Anatole France Book order (chronological)

Set in the backdrop of early 20th-century France, the story unfolds through the eyes of Pierre Nozière, a young boy whose experiences encapsulate the innocence and wonder of childhood. Through vivid recollections, the narrative explores themes of nostalgia and personal growth, offering a heartfelt reflection on the joys and challenges of youth. Anatole France's autobiographical novel invites readers to reminisce about their own formative years, creating a poignant connection between the past and present.

Focusing on accessibility, this historical work is reproduced in large print by Megali, a publishing house dedicated to aiding readers with impaired vision. The initiative highlights the importance of making literary works more inclusive, ensuring that a wider audience can engage with and enjoy historical texts.

This book is a reproduction of a historical work, presented in large print to enhance accessibility for readers with impaired vision. Published by Megali, a company dedicated to making historical texts more readable, it aims to preserve important literature while catering to the needs of those who may struggle with standard print sizes.

This book is a reproduction of a historical work, specifically designed in large print to enhance accessibility for individuals with impaired vision. Published by Megali, a company dedicated to making historical texts more readable, it aims to preserve important literature while ensuring inclusivity for all readers.

Anatole France (1844-1924) war ein renommierter französischer Schriftsteller und Nobelpreisträger. Er ist bekannt für seine Romane wie "Die Insel der Pinguine" und "Die Götter dürsten". Diese Sammlung umfasst Geschichten wie "Crainquebille", "Putois" und "Der verkannte Patriot", die seine Erzählkunst widerspiegeln.

Anatole France (1844-1924) war ein renommierter französischer Schriftsteller und Nobelpreisträger. Seine Sammlung "Der fliegende Händler" umfasst mehrere Erzählungen, die verschiedene Themen wie Glück, Tugend und menschliche Beziehungen behandeln. France wird heute vor allem als Romancier geschätzt.

Set against the backdrop of late 19th-century Paris, this novel explores themes of love, society, and the passage of time through its richly drawn characters. The narrative delves into the lives of individuals intertwined with the iconic elm tree in the mall, symbolizing the intersection of personal and public life. As part of the Histoire contemporaine series, it reflects Anatole France's keen observations on contemporary issues, blending humor and philosophical insights within a vibrant historical context.

Monsieur Bergeret à Paris: Histoire Contemporaine est un classique rare, essentiel à l'histoire humaine. Alpha Editions a modernisé sa présentation pour préserver cet ouvrage pour les générations futures. Le texte a été révisé pour garantir clarté et lisibilité, s'inscrivant dans les littératures romanes.

"Восстание ангелов" Анатоля Франса - политическая и социальная сатира. Франция, 1912 год. Политики, как водится, лгут и интригуют. Ничто не предвещает беды. Но в жизнь простых смертных собираются вмешаться самые настоящие ангелы, прискучившие небесным режимом - и возмечтавшие о свободе на нашей грешной земле. Ангелы - и политики? Кто начинает - и кто выигрывает?

The title story delves into the intricacies of love and jealousy, centering on Madame Jocaste as she navigates romantic misunderstandings and emotional upheaval. Anatole France masterfully captures the subtleties of human relationships, employing wit and irony to highlight the complexities of desire and attachment. This collection, first published in 1879, showcases France's literary prowess in exploring the depths of emotional experience.

Set in 1890, this collection features three notable novels by Anatole France, a Nobel Prize-winning French author. "Penguin Island" offers a satirical take on society through the tale of a fictional island's inhabitants. "The Crime of Sylvestre Bonnard" explores themes of morality and obsession through the life of a bookish protagonist. "The Revolt of the Angels" presents a whimsical narrative about angels challenging divine authority. Translations are provided by A.W. Evans, Lafcadio Hearn, and Mrs. Wilfrid Jackson, showcasing France's literary prowess.

Druhý díl oblíbených Nejlepších psích příběhů volně navazuje na předchozí a přináší další výběr skvělých povídek od slavných autorů jako je James Herriot, Jack London nebo Rudyard Kipling. Hrdinou každého příběhu je opět pes jako společník člověka, vždy vstřícný, přátelský a ochotný svého pána chránit a věrně mu sloužit. Vyprávění o jedinečném vztahu mezi psem a jeho pánem potěší jak čtenáře krásné literatury, tak milovníky psů.

Tres novelas de Anatole France en la Colección de Premios Nobel de Literatura (1921): -Los dioses tienen sed. -El figón de la reina Patoja. -La isla de los pingüinos.

Resumé:La vie privée de M. Bergeret connait un grand bouleversement lorsqu'il découvre que sa femme l'a trompé avec son meilleur élève, M. Roux. En conformité avec son caractère, M. Bergeret décide alors de ne plus adresser la parole à sa femme. Il la soumet ainsi à une torture morale lente mais irrésistible qui porte ses fruits, car son épouse décidé de quitter le domicile conjugal à la fin du roman. Cependant M. Bergeret souffre lui aussi, principalement dans son orgueil. Il cherche sa consolation dans les livres et les idées, ce qui a des conséquences dans ses pensées et sa conversation où il tient des propos amers sur la vie, qui n'est que souffrance, et sur ses contemporains qu'il compare à des chimpanzés.Extrait:"Dans son cabinet de travail, au bruit clair et mécanique du piano sur lequel ses filles exécutaient, non loin, des exercices difficiles, M. Bergeret, maître de conférences à la Faculté des lettres, préparer sa leçon sur le huitième livre de l'Enéide. Le cabinet de travail de M. Bergeret n'avait qu'une fenêtre, mais grande, qui en occupait tout un côté et qui laissait entrer plus d'air que de..."

Romány Zločin Silvestra Bonnarda, Thais, Miestodržiteľ Judejský, Kaukliar matky Božej, Na bielej skale. Záverečnú štúdiu o autorovom diele a chronológiu jeho života spracoval Michal Bartko. Vyšlo v edícii Vavrín.

The novella follows Jules Crainquebille, an elderly vegetable vendor in Paris, whose life takes a drastic turn after a misunderstanding with the police. As he navigates the complexities of bureaucracy and the judicial system, the story explores themes of justice, social inequality, and the struggles of the common man in early 20th-century France. Through Crainquebille's plight, the narrative critiques societal norms and the often indifferent nature of authority.

Román kritizující revoluční fanatismus. Jde o jedno z autorových stěžejních děl, které nás svým námětem zavádí do časů Velké francouzské revoluce, do období vzestupu a pádu jakobínské diktatury a vlády Maxmiliána Robespierra. Ústřední postavou románu je mladý malíř Evariste Gamelin, který se proměňuje ve fanatického zastánce revolučního teroru, udává vlastní přátele i příbuzné a je i před popravou přesvědčen o své pravdě. Revoluce je zde líčena v jejím každodenním shonu, kdy nevládne poměrná jasnost historie, nýbrž často zmatek a nerozvážnost přítomnosti. Bohové žízní a lidská krev jim platí na obou znepřátelených stranách svou daň.

Půvabná novelka o staromládenecky podivínském středoškolském profesorovi, který si za peníze získané v dědictví koupí na dražbě budoár někdejší lehké ženy a obklopen penězi a pohodlím změní se k nepoznání. Kritická mezní situace však v něm opět nechá zvítězit bývalého poctivého profesora. Novela je podle stylu, kompozice a odkazů na francouzské souvislosti dílem A. France, avšak je známa jen z maďarského a na něm založeného německého a nyní i českého překladu, přičemž francouzský originál nebyl nalezen.

Výbor z literárních fejetonů, které A. France otiskoval v listě Temps v letech 1886-1893. Nechtěl psát střízlivé kritiky anebo odborné literárněhistorické stati, nýbrž spíše zajímavou formou, osobitým pohledem a duchaplným rozborem přiblížit čtenáři dílo i tvůrce. V knize jsou zejména stati o Rabelaisovi, Molièrovi, Racinovi, Prévostovi, lidových písních staré Francie, Stendhalovi, Mériméem, Balzacovi, Sandové, Flaubertovi, Zolovi, Maupassantovi aj. Z francouzských originálů vybral Jaroslav Bouček, přeložil, poznámky a doslov Anatole France - literární dějepisec a kritik napsal Jan Binder; verše přeložili Jindřich Pokorný a Hanuš Jelínek.

Historické prózy francúzskeho spisovateľa a laureáta Nobelovej ceny - Brestová aleja, Prútená bába, Ametystový prsteň, Pán Bergeret v Paríži.

Svazek obsahuje několik próz z různých období autorovy tvorby. Povídky "Jokasta" a "Hubená kočka" jsou Franceovy prvotiny, ale plasticky vykreslené postavy (ať neurotické Heleny, končící sebevraždou, či postavy umělců a filosofů z druhé povídky) nesou již stopy jeho zralejších děl. "Červená lilie" (pův. název "Země mrtvých") je milostný román ženy, kterou z bezdůvodné žárlivosti opustí milenec. Poslední část svazku tvoří soubor povídek a psychologických črt, shrnutých pod název "Crainquebille" podle jména hrdiny první, neznámější povídky se sociálně-politickým motivem.

Through the lens of a fictional society of penguins turned human, the novel critiques and satirizes key elements of human existence, including religion, politics, and historical narratives. Anatole France employs humor and absurdity to explore the follies and contradictions of humanity, offering a thought-provoking commentary on societal norms and behaviors. Published in 1908, this work remains a significant reflection on the complexities of human nature and societal constructs.

Román "Bohové žízní", jehož námětem se France zabýval více než čtvrtstoletí, ukazuje na osudech pařížského malíře Gamelina, fanatického stoupence Maratova, jedno z nejbouřlivějších období Velké francouzské revoluce - od jara 1793 do pádu Robespierrova (28. VIII. 1794). - "Na bílé skále" jsou dva samostatné příběhy, spojené jen volně rozhovorem osob, jimž jsou předčítány. Povídka o Gallionovi uvádí čtenáře do Říma v době prvních křesťanů, druhý příběh kreslí svět v roce 2270, v době Spojených států evropských a komunistického společenského zřízení.

Povídky zařazené do výboru jsou čerpány ze sedmi sbírek: Pod ochranou musy Clio (Pěvec Kymé, Atrebat Komm), Povídky Jakuba Kuchtíka (Olivierův trumf, Stračin zázrak, Paní z Pikardie, z Poitiersu, z Toursu, z Lyonu a z Paříže, Správně pochopené naučení), Baltazar (Baltazar, Laeta Acilia), Perleťová skřínka (Místodržitel judský, Kejklíř Matky Boží, Paměti dobrovolníka, Olověny vojáček), Sedm žen Modrovousových (Mikuláš, Košíle), Studně svaté Kláry (Rozmarný Buffalmacco, Lucifer) a Crainquebille (Nestranní soudcové, Pan Tomáš, Krádež v domácnosti, Emil, Edmunda neboli Milodar na pravém místě, Crainquebille). Výbor je seřazen chronologicky a snaží se postihnout Franceův názor na jednotlivé dějinné úseky a události. Současně osvětluje autorův vývoj od humanistického filosofa, shlížejícího skepticky a shovívavě na svět a lidské slabosti, až k uvědomělému bojovníku za lepší uspořádání společnosti, tepajícího sžíravým výsměchem pokryteckou morálku, buržoazní spravedlnost a nejposvátnější měšťácké instituce

Dopisy, proslovy, předmluvy autora o Arménii.

Čtyři knihy vzpomínek z dětství a jinošství, sloučené zde v jednom svazku, sahají svým vznikem od let 80. min. století do 20. let století tohoto - zaujímá tedy tato doba právě druhou polovinu autorova života. Za ten čas prošel France velkým ideovým a politickým vývojem od indiferentního humanisty až k členství v komunistické straně: vývoj se však přímo neodráží ve vzpomínkové tetralogii. Bez pevné komposice, ve volném sledu obrazů a scén (mnohé z nich představují motivické jádro leckteré povídky) zachycují tyto knihy Franceův život pod maskou Petříčka Noziera od raného dětství po vstup do společnosti. Rodina, příbuzní, škola, první přátelské vztahy, první poznání krásy, množství příhod prožitých i slyšených, množství podobizen - to vše okořeněno moudrostí i shovívavostí a zachyceno v průzračném slohu je obsahem těchto zralých prací.

Román francúzskeho spisovateľa - rozprávanie Elmusa Vavrinca Jakuba Ménétriera, ktorý bol hostinským na ulici svätého Jakuba pod vývesným štítom Kráľovnej Pedauky, ktorá, ako je známe, mala nohy s plávajúcimi blanami ako husi a kačky...

Nový překlad románu, který po prvé vyšel r. 1881 a později byl přepracován v definitivním znění, z něhož vychází i přítomný překlad. Jako řada pozdějších vzpomínkových knih, také tento román přináší leccos autobiografického a hlavně: vůdčí postava zčásti vyjadřuje autorovy názory a má i jeho smyslovou vnímavost, lásku k antice, k starým tiskům a franceovský humanismus. Učenec Silvestr Bonnard žije v soukromí mezi starými rukopisy a knihami – stýká se toliko s učenými odborníky podobně laděnými. Jen jednou opustí ten úzký okruh: chce zabránit zlu a prokázat dobro. A tu se bezelstný a nepraktický stařec, který zná sice paragrafy minulosti, ne však platný zákoník, dozvídá, že se svým dobrým činem dopustil vlastně zločinu. Nicméně končí se idylou: sama náhoda se postará, aby notář prchl se zpronevěřenými penězi a nemohl tak dokročit na tuze pochybné „zlákání a uloupení nezletilé dívky“, jejímž byl poručníkem (podle doslovu).

Románová tetralogie (Pod jilmy, Proutěná panna, Ametystový prsten, Pan Bergeret v Paříži), společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života (zradí ho manželka s jeho nejmilejším žákem). Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie.

Ostrov tučňáků byl parodií a satirou na kdeco v – soudobé, minulé, a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na víru křesťanskou. Ve své nevidomosti považuje právě tučňáky za pohany, jejichž duše je nutno spasit. Příprava vzpoury andělů proti nesmyslné vládě boha je fabulí pro vytváření autorova satirického pohledu na společenskou situaci a řád své doby. Přitažlivost děje, odehrávajícího se jak na zemi, tak ve vesmíru, je zvyšována řadou vtipných scén a zápletek. Přes důmyslné přípravy však vzbouřenci neuchopí moc do svých rukou, protože Satan v posledním okamžiku vzpouru odvolá z obavy, že by se z vítězů mohli stát stejní uzurpátoři a utlačovatelé, jako byli bývalí mocipáni. Je to projev určité skepse, charakteristické pro předválečné autorovy tvorby, ale dílo nenechá nikoho na pochybách o jeho sympatii k revolucionářům a ke všemu, co je namířeno proti tyranii a bezpráví. Těžiště díla je v duchaplnosti a myšlenkovém bohatství.

Románová tetralogie (Pod jilmy, Proutěná panna, Ametystový prsten, Pan Bergeret v Paříži), společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života (zradí ho manželka s jeho nejmilejším žákem). Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie.

Jana z Arku je kniha, která vyvolala veliké pobouření v samotném Římě, takové, jaké snad nevyvolala jiná ve 20.století. Autor se dostal do sporu s papežem natolik, že se vedl koncil a jeho spisy se dostaly na známý " index librorum prohibitorum" - seznam zakázaných knih. Kniha o Johance z Arkusi nezavazuje pouze cíle historické, ale také politické, autor bez pardonu odhaluje vysoký klerus, takový, jaký v počátcích dvacátého století byl, na poli psychologického dilematu nevinného děvčete, jehož sugestivní stav objektivně prohlašuje za halucinace a duševní onemocnění, kterého se nebojí církev zneužít.

Neľútostná paródia na dejiny Francúzska od počiatkov až po tzv. civilizovaný novovek. Brilantný, ironický román si berie na mušku všetko, čo sa v autorovej krajine vydáva za veľké, vznešené, nedotknuteľné.

Román kritizujúce revolučný fanatizmus. Ide o jedno z autorových hlavných diel, ktoré nás svojim námetom zavádza do čias Veľkej francúzskej revolúcie, do obdobia vzostupu a pádu jakobínskej diktatúry a vlády Maximiliána Robespierra. Ústrednou postavou románu je mladý maliar Evariste Gamelin,ktorý sa premieňa vo fanatického zástanca revolučného teroru, udáva vlastné priateľov i príbuzných a je i pred popravou presvedčený o svojej pravde. Revolúcia je tu líčenie v jej každodennom zhone, kedy nevládze pomerná jasnosť histórie, ale často zmätok a nerozvážnosť prítomnosti. Bohovia smädom a ľudská krv im platí na oboch znepriatelených stranách svoju daň.

Literárně kritické a estetické články moderního Voltairea, nositele Nobelovy ceny za rok 1921.

Kniha esejí vykládá autorův přístup k vzdělanostní a společenské skutečnosti na přelomu 19. a začátku 20. stol.

Set in the early days of Christendom, this story explores themes of religious folly through the lens of Anatole France's elegant and subtly ironic writing style. The narrative delves into the complexities of faith and human behavior, showcasing France's literary prowess as a novelist, poet, and critic, recognized with the Nobel Prize in Literature. Enhanced by illustrations and decorations from Frank C. Pape, this work offers a captivating glimpse into the historical and cultural context of the time.

Čtyři povídkové soubory, v nichž v pestrém sledu se vedle sebe ocitají nejrůznější prostředí, nejodlišnější postavy i líčení nejroztodivnějších událostí, představují značnou část autorova uměleckého vývoje. Od ideově nenáročných, tematicky však barvitých a efektních povídek, jejichž umělecká cena tkví především ve vybroušeném a esteticky působivém podání (Baltazar, Perleťová schránka, Studně svaté Kláry), dospěl autor až k mistrovství charakteristickému nejen dokonalostí formální, ale i obsahovou, ve které dovedl spojit filosofickou hloubku s duchaplným vtipem a bystrým psychologickým postřehem (Sedm žen Modrovousových).