Román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, … Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho různých profesí u cirkusu. Později bylo upraveno do televizního seriálu. 15. vyd.
Publicistika z let 1957–1981. Vybral a uspořádal Jan Šulc.
Laskavý humor z lázní Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce... Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada. 10. vydání
První svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900-1982) evokuje autorovo dětství, školní léta a gymnazijní a vysokoškolská studia. Zralý muž si zpřítomňuje cesty svého mládí. Už tenkrát se rodila duchovní výbava, která ho prováděla pozdějšími těžkými konflikty. Aby tento význam vynikl, vyšel druhý svazek Kalistovy knihy před prvním.
Svazek přináší jednak groteskní povídku Hedvika a Ludvík (poprvé vyšla r. 1931) v níž se karikují „rodinné tradice“ maloměstské rodiny, a jednak soubor povídek Pan Selichar se osvobodil (z r. 1933, resp. z r. 1928, kdy vyšel pod názvem Bez místa a se stejnojmennou úvodní povídkou místo pozdější a dnešní úvodní Pan Selichar se osvobodil). Tento soubor představuje řadu humorných příběhů, které již ve jménech naznačují, že jde většinou o židovské nebo obchodní prostředí, a které mnohdy přecházejí až do anekdotické polohy.
Psáno v roce 1917-1919. Příběh českých válečných zajatců v Rusku, zpracován do několika povídek podle vyprávění těch co přežili i autorovy osobní zkušenosti.
Půvabné vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psané formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy.
Italské listy jsou první z řady cestopisných črtů a fejetonů. Karel Čapek navštívil a čtenářům přiblížil hlavní kulturní a historická centra Itálie...
Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.
Prvních patnáct kapitol o osudech dobrého vojáka Švejka. První kapitola - Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války...15. kapitola - Katastrofa.
