More about the book
Kniha Vladimíra Macury přináší nové pohledy na českou obrozeneckou kulturu a její ideologii, jak se vyhranily v prvním, druhém a třetím desetiletí 19. století. Metodologicky podnětná práce se snaží uchopit obrozeneckou kulturu jako celek, řídící se svými vnitřními zákonitostmi, zároveňvšak usiluje určit ji v její typovosti a srovnatelnosti s analogickými kulturními formacemi „obrozenectví” u některých jiných národů. Svůj výklad opírá Macura při tom o reprezentativní, avšak obšírný dokumentační materiál, který mu ukázal vývojové a sebetvořivé aspekty obrozenecké kultury, umožnil mu určit její povahopis (Tvarosloví) i výrazové prostředky (Pojmosloví), jichž užívala při svém konstituování v historickém (i fiktivním) čase a prostoru, i to, jak se jevila tato činnost obrozenecké reflexi a sebereflexi v dialektice jejích prvků pravdivého poznání i „falešného vědomí” o sobě samé. Marxisticky pojatá práce rozptyluje namnoze fixované představy o jednotném (třídně nerozděleném) hnutí, dává klíč k pochopení dalšího kulturního vývoje, pokusem o komplexní uchopení problematiky obrozenecké kultury otevírá dvířka i širšímu čtenářskému zájmu.
Book purchase
Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ, Vladimír Macura
- Language
- Released
- 1983,
- Book condition
- Good
- Price
- €21.99
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ
- Language
- Czech
- Authors
- Vladimír Macura
- Publisher
- Československý spisovatel
- Released
- 1983
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Art & Culture, Social Sciences, Historical Themes, History, Czech Literature, Literary Studies, Czech & Slovak history, School, Professional Literature, Czech History, Popular science publications, National revival, Czech National Revival
- Rating
- 3.3 out of 5
- Description
- Kniha Vladimíra Macury přináší nové pohledy na českou obrozeneckou kulturu a její ideologii, jak se vyhranily v prvním, druhém a třetím desetiletí 19. století. Metodologicky podnětná práce se snaží uchopit obrozeneckou kulturu jako celek, řídící se svými vnitřními zákonitostmi, zároveňvšak usiluje určit ji v její typovosti a srovnatelnosti s analogickými kulturními formacemi „obrozenectví” u některých jiných národů. Svůj výklad opírá Macura při tom o reprezentativní, avšak obšírný dokumentační materiál, který mu ukázal vývojové a sebetvořivé aspekty obrozenecké kultury, umožnil mu určit její povahopis (Tvarosloví) i výrazové prostředky (Pojmosloví), jichž užívala při svém konstituování v historickém (i fiktivním) čase a prostoru, i to, jak se jevila tato činnost obrozenecké reflexi a sebereflexi v dialektice jejích prvků pravdivého poznání i „falešného vědomí” o sobě samé. Marxisticky pojatá práce rozptyluje namnoze fixované představy o jednotném (třídně nerozděleném) hnutí, dává klíč k pochopení dalšího kulturního vývoje, pokusem o komplexní uchopení problematiky obrozenecké kultury otevírá dvířka i širšímu čtenářskému zájmu.